Zbořený Kostelec (hrad)

zřícenina hradu

Zbořený Kostelec je zřícenina hradu nad pravým břehem řeky Sázavy u soutoku s Kamenickým potokem, naproti vesnici Zbořený Kostelec nedaleko Týnce nad Sázavouokrese Benešov. Hrad stojí na ostrožnovitém návrší v přírodní rezervaci Čížov v nadmořské výšce asi 300 metrů. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Zbořený Kostelec
pohled přes řeku od vesnice
pohled přes řeku od vesnice
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba poslední čtvrtina 13. století
Přestavba polovina 15. století
Stavebník Václav II.
Další majitelé Přemyslovci aj.
Poloha
Adresa přes řeku proti vsi Zbořený Kostelec, Týnec nad Sázavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Zbořený Kostelec
Zbořený Kostelec
Další informace
Rejstříkové číslo památky 45112/2-158 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Severní budova v hradním jádře
 
Nádvorní zeď jižní budovy v jádře
 
Umělecká rekonstrukce podoby hradu

Hrad pravděpodobně založil v poslední třetině 13. století král Václav II., ale první písemná zmínka pochází až z roku 1342, kdy ho měl v zástavním držení Oldřich Medek z Valdeka. Karel IV. hrad v roce 1356 sice vykoupil zpět, ale brzy ho znovu zastavil a ten vystřídal několik majitelů. Posledním z nich byl od roku 1443 Kuneš Rozkoš z Dubé, který v okolí loupil, a proto byl hrad v roce 1449 obležen. Tomuto obléhání ještě odolal,[2] ale o rok později byl dne dne 18. května 1450 obležen znovu a o pět dní později dobyt vojskem pod velením pana Zdeňka Konopišťského ze Šternberka, který se stal jeho novým majitelem. V roce 1456 dosáhl zrušení manství a nově ho opevnil jako jeden ze svých vojenských opěrných bodů. Později se stal čelním představitelem protipoděbradovské opozice, a proto hrad v roce 1467 dobylo a zbořilo královské vojsko.[3]

Stavební podobaEditovat

Hrad prošel složitým stavebním vývojem, který nejsme bez archeologického výzkumu schopni přesně popsat. Spodní část hradu obklopovala hradní jádro ze tří stran. Dochovaná vstupní brána se zbytky točnic mostu a sedilii pochází z doby Kuneše Rozkoše z Dubé, který také nechal postavit okrouhlou věž na skále nad řekou a vybudovat vnější val. Aby bylo možné na val navážet děla, musela být postavena nová branka s mostem přes příkop.[2]

Hradní jádro zaujalo nejvyšší část vrchu. K nejstarší stavební fázi zde patří jen východní hradba a ostatní části jsou mladší. V jihozápadní části stál vysoký palác podepřený opěráky a během úprav Zdeňka Konopišťského zde vznikly další dvě budovy. Dvouprostorový palác na severní straně je dnes nejzachovalejší částí hradu, zatímco budova na protější straně nádvoří nad řekou s výjimkou nádvorní zdi zanikla.[2][3]

Na severní straně se zachovaly zbytky opevněného ležení vojsk Jiřího z Poděbrad.

 
pohled z hradu na novou lávku pro cyklisty spojující rozcestí pod hradem s vesnicí na protějším břehu

PřístupEditovat

Hrad je přístupný po zeleně značené turistické trase, která na něj vede z Čakovic, dále po červené trase, která vede údolím Sázavy z Nespek nebo po modře značené trase z Týnce nad Sázavou. Pod hradem je také autobusová zastávka pražské linky č. 339 a menší parkoviště. Nově spojuje oba břehy řeky 143m unikátní visutá lávka pro pěší a cyklisty, otevřená v červenci 2015, kterou nechal postavit Středočeský kraj.[4] Přes lávku a pod hradem vedou cyklistické trasy č. 1 a č. 19 (PrahaBrno a Zruč nad SázavouDavle).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 157529 : Hrad Zbořený Kostelec, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Zbořený Kostelec, s. 153–155. 
  3. a b ZÁRUBA, František. Zbořený Kostelec. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica Bohemica IX. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2004. Dostupné online. ISBN 80-86124-45-2. S. 177–200.
  4. Ctidoma.cz: Visutá lávka u Zbořeného Kostelce získala dopravní ocenění

LiteraturaEditovat

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zbořený Kostelec, s. 625–626. 
  • KROBOVÁ, Adriana. Zbořený Kostelec: Opora Přemyslovců [online]. Český rozhlas, 2013-02-10 [cit. 2015-04-06]. Vložené audio. Dostupné online. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Kostelec nad Sázavou hrad, s. 38–43. 

Externí odkazyEditovat