Otevřít hlavní menu

Zagórz (ukrajinsky Загір'я; německy Sagor) je město v jihovýchodním Polsku v okrese Sanok (Powiat Sanocki) v Podkarpatském vojvodství. Je sídlem stejnojmenné městsko-vesnické gminy.

Zagórz
Panorama
Panorama
Zagórz – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Podkarpatské vojvodství Podkarpatské
okres okres Sanok
gmina Gmina Zagórz
Zagórz
Zagórz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 22,39 km²
Počet obyvatel 5 073[1] (2014-12-31)
Hustota zalidnění 226,57[1] obyv./km²
Správa
Starosta Ernest Nowak
Vznik 1412
Oficiální web www.zagorz.pl
Adresa obecního úřadu ul. 3 Maja 2
38-540 Zagórz
Telefonní předvolba +48 13
PSČ 38-540 Zagórz
Označení vozidel RSA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

GeografieEditovat

Zagórz leží na březích řeky Osława před jejím soutokem s řekou San ve vysočině Bukowsko ve Vnějších Východních Karpatech, asi 6,5 kilometru jihovýchodně od Sanoku. Nejbližšími městy v severovýchodním Slovensku jsou Palota a Medzilaborce.

HistorieEditovat

Obec vznikla ve 14. stoeltí, když byla Červená Rus anektována Polským královstvím. Na počátku 16. století uvádí dokumenty název Sagorsze a Sogorsch. Zagórz patřila šlechtickému rodu Tarnawski, ale v roce 1490 ji koupil Piotr Kmita Sobieński. V 16. a 17. století měnila obec často majitele.

V roce 1710 vybudoval volyňský vojvoda, hrabě Jan Adam Stadnicki v Zagórzi opevněný komplex kláštera karmelitánů, který sloužil i jako špitál pro válečné veterány. Klášter sloužil i jako útočiště pro povstalce Barské konfedereace. V roce 1789, když už Zagórz po prvním dělení Polska patřila do rakouské Haliče byl klášter, jako mnoho dalších zrušen císařem Josefem II.. V roce 1830 celý komplex vyhořel.

V roce 1880 měla Zagórz 1639 obyvatel, Poláků, Rusínů, Židů a Němců. V té době už sem byla přivedena železnice, stanice ležela ve čtvrti Nowy Zagórz. Vznik železničního uzlu přispěl k rozvoji obce, počet obyvatel do roku 1914 vzrostl na 2400 lidí, důležitost uzlu dokládá i fakt, že v té době zde pracovalo kolem 3000 železničních dělníků. Během Polsko-ukrajinské války v letech 1918 a 1919 zdejší železničáři sestavili dva obrněné vlaky „Gromobój“ a „Kozak“, které na trase Zagórz – SzczawneKomańczaŁupków chránily oblast před ukrajinskými útoky.

Za Druhé Polské republiky patřila Zagórz do Lvovského vojvodství. 12. září 1939 do obce vstoupily první jednotky Wehrmachtu, nadšeně vítané místními obyvateli ukrajinského původu. Během války v oblasti operovala odbojová Zemská armáda. Německá okupace skončila 13. září 1944, příchodem Rudé armády.[2].

Za války ve zdejší části Zasław nacisté zřídili pracovní tábor Zasław, k využití práce polských Židů, kteří posléze skončili ve vyhlazovacím táboře Belzec.

V roce 1972 byl Zagórz s několika sousedními obcemi začleněn do města Sanok[3]. 1. února 1977 získal Zagórz status města.

DopravaEditovat

Zagórz je nejzazším železničním uzlem v jihovýchodním Polsku, tratě PKP odtud vedou třemi směry - směrem na východ (směr Krościenko a ukrajinská hranice), na jih (směr Nowy Łupków, Lupkovský průsmyk a slovenské hranice) a na západ (směr Jasło a zbytek Polska). Městská nádraží nesou názvy Zagórz a Nowy Zagórz.

Město protíná i silnice č. 84 vedoucí z Sanoku do měst Lesko (asi 8 km) a Ustrzyki Dolne (asi 32 km) a hranice s Ukrajinou.

GminaEditovat

Do městsko-vesnické gminy (gmina miejsko-wiejska) patří kromě města Zagórz následujících 11 obcí se starostenstvími (Sołectwo):

Czaszyn
Łukowe
Mokre
Morochów
Olchowa
Poraż
Tarnawa Dolna
Tarnawa Górna
Średnie Wielkie
Zahutyń
Kalnica

Další obcí gminy je Brzozowiec.

Partnerská městaEditovat

Kromě toho město spolupracuje se švýcarskou obcí Villars-sur-Glâne[6].

KlášterEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zagórz na německé Wikipedii.

  1. a b Ludność. Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym. Stan w dniu 31 XII 2014 r. (s. 88) [online]. Warszawa: Główny Urząd Statystyczny, 2015-07-13 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (polsky) 
  2. ВОВ-60 – Сводки Archivováno 18. 5. 2012 na Wayback Machine (rusky)
  3. Dz.U. 1972 nr 43 poz. 274. Rozporządzenie Prezesa Rady Ministrów z dnia 6 października 1972 r. w sprawie zmiany granic miasta Sanoka w województwie rzeszowskim. [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Archivovaná kopie. www.zagorz.pl [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-19. 
  5. Archivovaná kopie. www.zagorz.pl [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-19. 
  6. Archivovaná kopie. www.zagorz.pl [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-19. 

Externí odkazyEditovat