Otevřít hlavní menu

Záraza síťnatá (Orobanche reticulata) je cizopasná rostlina, jeden z mnoha druhů záraz které rostou v české přírodě. Tato parazitická bylina se v Česku vyskytuje velice vzácně a je ohrožená vyhynutím.

Jak číst taxoboxZáraza síťnatá
alternativní popis obrázku chybí
Květenství zárazy síťnaté (Orobanche reticulata)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď zárazovité (Orobanchaceae)
Rod záraza (Orobanche)
Binomické jméno
Orobanche reticulata
Wallr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květ zárazy síťnaté

Obsah

RozšířeníEditovat

Téměř výhradně Evropský druh rozšířený od Velké Británie a Španělska na západě až po západní Sibiř a oblasti okolo Kaspického moře a Kavkazu na východě. Severní hranice areálu probíhá Pobaltím, jižní hranice Itálii a Řeckem.

České republice se vyskytuje jen vzácně na severu Čech a na střední Moravě. Roste v termofytiku a mezofytikukolinním a suprakolinním stupni. Dává přednost hlubokým, humózním, neutrálním až zásaditým půdám.

EkologieEditovat

Tato rostlina je bez schopností získávat potřebné látky k růstu a kvetení pomoci fotosyntézy a proto si je zajišťuje parazitováním kořenů jiných rostlin. Rostlina brzy po vyklíčení ze semene pronikne svým prvotním kořínkem do kořene hostitele a postupně se s ním spojí dalšími příchytnými kořínky. Pomoci haustorií vniknou do floému i xylému parazitované rostliny a odebírají tam vodu, organické i anorganické látky. V místě přisátí se vyvine hlízovitý útvar z kterého po nashromáždění dostatku živin vyroste nad povrch půdy stvolkvěty.

Záraza síťnatá parazituje obvykle byliny rodů pcháč, bodlák, pupava, chrastavec a hlaváč.

PopisEditovat

Vytrvalá rostlina se ztracenou schopností využívat chlorofyl. Má lodyhu vysokou 30 až 70 cm, vespod znatelně hlízovitě ztlustlou a celou i s listy načervenalou nebo nafialovělou. Lodyha i listy jsou pokryté červenofialovými stopkatými žlázkami. Listy ve spodní části lodyhy vyrůstají hustě a jsou přitisknuté, široce kopinaté až trojúhelníkovité. Po lodyze směrem vzhůru jsou listy od sebe vzdálenější, odstávají, stávají se delšími a užšími, nejvyšší jsou dlouhé 1,5 až 2,5 cm.

Květy vytvářejí válcovitý, hustý a mnohokvětý klas 30 až 45 cm dlouhý. Oboupohlavné květy s listeny jsou velké 1,5 až 2 cm. Kališní lístky, asi 1 cm dlouhé, jsou obvykle volné a nesouměrné, široce kopinaté až vejčité, červenofialové a obvykle kratší než koruna. Ta je trubkovitá nebo úzce zvonkovitá, zakřivená a bývá u základny bělavá nebo světle žlutá a dále je narůžovělá, červenofialová, purpurová nebo tmavofialová. Horní přílbovitý, dvoulaločný pysk má laloky široké a celistvé, dolní trojlaločný pysk má laloky okrouhlé a zoubkované. Pysky jsou zbarveny obdobně jako konec korunní trubky. Ploidie druhu je 2n = 38.

Plodem je dvoupouzdrá tobolka s množstvím velmi drobných semen, která roznáší vítr. Má-li semeno vyklíčit, musí mj. zapadnout do těsné blízkosti kořene rostliny u které bude parazitovat. Semena si zachovávají klíčivost po mnoho let.

OhroženíEditovat

Záraza síťnatá, která se v minulosti vyskytovala též jako polní plevel, v současnosti vyrůstá ve stále menších a menších počtech. Podle „Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR“ je zařazena mezi druhy kriticky ohrožené (C1b) a ve „Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb.“ mezi druhy silně ohrožené (§2).[1][2][3]

ReferenceEditovat

  1. KOUTECKÝ, Daniel. BOTANY.cz: Záraza síťnatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 26.11.2008 [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. (česky) 
  2. GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/2: Záraza sieťnatá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1997 [cit. 2015-05-19]. S. 192-196. Dostupné online. ISBN 80-224-0481-0. (slovensky) 
  3. Wilde planten: Orobanche reticulata [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2015-05-19]. Dostupné online. (nizozemsky) 

Externí odkazyEditovat