Wotrow

část obce Panschwitz-Kuckau v Sasku

Wotrow (německy Ostro) je vesnice, místní část obce Panschwitz-KuckauHorní Lužiciněmecké spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Budyšín a má 278[1] obyvatel.

Wotrow
Ostro
Wostrowský kostel svatého Benna
Wostrowský kostel svatého Benna
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška150 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresBudyšín
ObecPanschwitz-Kuckau
Wotrow
Wotrow
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3,9 km²
Počet obyvatel278 (2021)[1]
Hustota zalidnění71,6 obyv./km²
Etnické složeníLužičtí Srbové, Němci
Správa
Statusmístní část
Telefonní předvolba035796
PSČ01920
Označení vozidelBZ, BIW, HY, KM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Wotrow leží v hornatější části Horní Lužice v tzv. Horjanech/Oberland a to na jejích jižním okraji. Jak naznačuje samo jméno původně velmi starého sídliště, vystupovalo místo z okolní, spíše již rovinaté, zavlhlé a bažinaté krajiny jako zřetelný a suchý útvar. Ostroh na kterém se původní hradiště nalézalo, je obtékán ze tří stran Klášterní vodou. Ves leží poblíž dálnice A4 a dálniční křižovatky 88a, odsud je přístupna po silnici S 101 a dále K 7270.

DějinyEditovat

Místo bylo osídleno již velmi dávno, ještě před začátkem letopočtu keltsko-billendorfskou kulturou, která měla na ostrohu své hradiště. V době stěhování národů ve 4. století bylo hradiště původním obvatelstvem opuštěno, ale během zhruba jednoho staletí znovu obsazeno slovanským kmenem. Později bylo hradiště obnoveno, ale již v menším rozsahu. Po určité období bylo snad i hradiště hlavním sídlem Milčanů a leželo na důležité trase nazývané Via Regia. Místo byla velmi příhodné pro vybudování hradiště, neboť je ze tří stran obtékána říčkou Klášterní voda. Hradiště přetrvávalo ještě do 12. století, nebylo však již obsazeno.

Od 14. století existují o Wotrowu již první písemné zmínky. Týkají se platby čtyř talentů, které uhradil rytíř Dietrich Haukwitz spřátelenému faráři Eberhartovi jako tribut ze svého Wostrowského zboží. Osada náležela k Hodźijské faře od roku 1076 až do roku 1559.

Roku 1764 zřídil ve Wotrowu srbský biskup Jakub Wosky školu a roku 1772 byl postaven kostel svatého Benna a zřízena farnost.

Až do zrušení roboty v roce 1839 podléhal Wotrow třem vrchnostem: klášteru Marijina hvězna, Budyšínskému děkanství a Budyšínskému fojtství. Okolo roku 1630 zachvátila také Wotrow epidemie moru, které padlo za oběť mnoho wortovských rodin.

Od roku 1994 je přičleněna k obci Pančicy-Kukow. Osada náleží do centrální části lužickosrbského osídlení.

OsobnostiEditovat

Jakub Bart-Ćišinski - kněz básník, národní buditel

Život v osaděEditovat

Vedle farního společenství je v osadě také velmi živý klub mládeže Ob rigem, který se stal součástí Domowiny v roce 2005. Ve vsi se nachází mateřská škola, která je provozovaná již od roku 2005 Srbským školským společenstvím (Serbske šulske towarstwo): Škola byla v Wotrowu pro nízký počet žáků uzavřena.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Einwohnerstatistik der Gemeinde Panschwitz-Kuckau. Wobydlerska statistika gmejny Pančicy-Kukow. Dostupné online. [cit. 2022-07-25]

LiteraturaEditovat

  • Anja a Měrko Pohončec: Wotrow - něhdy a dźensa, Budyšin/Wotrow 2006 (ISBN 978-3-7420-2061-1)
  • Jan Meškank: Wotrow a wokolina. Přinošk k wjesnej chrónice. Budyšín 1958.
  • Pawol Šołta: Wotrow lužiska Troja. Budyšín 1922.
  • Alfons Frencl: Podłu Klóšterskeje wody, Budyšín 1986.
  • Salowski, Měrćin: 200 lět Wotrowska wosada 1772-1972, Budyšin 1972
  • Zdeněk Boháč: České země a Lužice. Tišnov Sursum 1993. ISBN 80-85799-00-6 nebo ISBN 80-85799-24-3

Externí odkazyEditovat