Wikipedista:SLPavel/Pískoviště

Morkovice-Slížany editovat

Morkovice-Slížany
 
Domky na náměstí v Morkovicích-Slížanech
  
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMorkovice-Slížany
Obec s rozšířenou působnostíKroměříž
OkresKroměříž
KrajZlínský
Historická zeměMorava
Základní informace
Rozloha21,15[1] km²
Nadmořská výška292 m n. m.
PSČ768 33
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí 115
Morkovice
768 33 Morkovice-Slížany
mesto@morkovice-slizany.cz
StarostaMgr. Pavel Horák
Oficiální web: www.morkovice-slizany.cz
Další údaje
  Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

Morkovice-Slížany jsou město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Město má rozlohu 2 115 ha, 848 domů a žije zde téměř 3 tisíce obyvatel. Morkovice-Slížany vznikly v roce 1960 spojením dříve samostatných obcí Morkovice a Slížany.

Zeměpisná poloha editovat

Nachází se 15 km jihozápadně od Kroměříže, téměř na spojnici mezi městy Kroměříž a Vyškov v nadmořské výšce 292 m. n. m.[2]. Nejvyšší vrch v okolí se nazývá Kleštěnec v nadmořské výšce 493 m. n. m., druhý nejvyšší bod v katastru města je pole Padílky nad Slížanami (351 m n. m.).

Historie Morkovic[3] editovat

1222 - Morkovice již byly sídlem šlechtickým. Dovídáme se o tom z latinsky psané listiny sepsané 8. února 1222 v Kyjově. Na této listině byl podepsán též Zemslaus de Morcowycz, který byl majitelem Morkovic. Zemslaus byl pánem v Morkovicích ještě roku 1238. Dokládá to i listina sepsaná v Hulíně.

1355 - Markvart z Morkovic, který vlastnil jejich největší část s tvrzí, trhy, polnostmi, dvorci v Prasklicích, Uhřicích a Počenicích odkázal městečko markraběti Janovi.

1408 - Udělení lenních panství pánům moravským olomouckým biskupem Konrádem, mezi nimi i Václavovi a Michalovi z Morkovic.

1480 - Začíná se významné období, kdy se Morkovice staly majetkem "pánů ze Zástřizlů". Milota z Morkovic, bohatý majitel morkovských a okolních statků přijal za spolumajitele bratry: Václava, Jaroše a Jiříka ze Zástřizlů.

1538 - Jiří ze Zástřizlů zjednal městečku od cisaře Ferdinanda I. majestát na 2 výroční trhy a jiné svobody.

1555 - Morkovice byly již českobratrské, postaven dům českobratrský a dosazen kazatel.

1612 - Panství převzal Václav Morkovský ze Zástřizlů, který byl zprvu českým bratrem, ale v roce 1615 přijal katolickou víru a byl po bitvě na Bílé hoře ušetřen konfiskace statků.

1647 - 1664 majitelem panství byl Oldřich Desider ze Zástřizlů, poslední Morkovský pán, byl bezdětný, panství bylo zpustošeno po třicetileté válce.

1687 - Umírá Jan Bohuslav Václav Morkovský ze Zástřizlů, vymírá slavný panský rod Zástřizlů, většina pánů je pochována v rodinné hrobce v kostele v Boskovicích.

1755 - Morkovské panství prodáno Antonínovi svob. pánu Braidovi, který nechal založit poutní místo a kapli na Křébách a s manželkou Marií Annou zakoupili obraz Panny Marie umístěny dosud v kostele sv. Jana Křtitele v Morkovicích.

1795 - Panství prodáno Marií Annou bohatému vlašskému kupci Janu Baptistovi z Arioli, rytíři z Morkovic a po jeho smrti v roce 1805 přešlo na jeho syna Františka Arioli z Morkovic.

1902 - Morkovské panství prodané Františkovými dětmi hraběnce z Thun Hohenštejna zdědil její syn, říšský hrabě, poslanec a císařský komoří dr. Jaroslav Thun Hohenštejn, pán na Kvasicích.

1909 byla do Morkovic přivedena lokální železnice, roku 1998 byla zrušena.

1912 - v Morkovicích byl založen klášter (sirotčinec) ve správě kongregace sester Dominikánek, který byl v roce 1950 zrušen a v současné době slouží jako kulturní zařízení.

2000 - Morkovice- Slížany získaly s účinností od 19.5. 2001.[4] statut města.

Historie Slížan[3] editovat

1350 - Nejstarší zmínka o Slížanech (starší název Slezany). Majetek zde měli Jan ze Slížan a Necháč z Troubek. Byly nepatrnou dědinou s malou pevnůstkou, zbořenou již v 15. století.

1437 - Majiteli Slížan se stali dva bratři Levík a Jan ze Slížan.

1533 - Ve Slížanech bylo sídlo seniora (biskupa) českých bratří a zvolili je svým nejdůležitějším místem v celém kraji pod ochranou Zástřizlů.

1557 - Nejvýznamnější koncil Jednoty bratrské, při němž byli zvoleni dva noví biskupové Jiří Izrael a Jan Blahoslav. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 nastala persekuce členů Jednoty bratrské a také bratrská obec Slížanská našla útulek v Uhrách.

Pamětihodnosti editovat

Vývoj osídlení editovat

Místo, kde se dnes město nachází, vykazuje známky osídlení již v mladší době kamenné. Kdy a kým Morkovice byly založeny nevíme.[3] Zdá se být pravděpodobné, že nebyly založeny dříve než koncem 11. nebo začátkem 12. století. Soudíme tak podle polohy ve které se nachází, protože osady v zalesněné krajině byly osídlovány v pozdějších dobách narozdíl od osad v úrodných rovinách a údolích podél řek a větších potoků.

Morkovice byly v těch dobách rozděleny na několik částí dle vlastnictví půdy, lesů a dvorců různými zemany. V té době je pravděpodobné, že Morkovice již byly středověkým městečkem s tvrzí, vodním příkopem, soudem, pivovarem i trhy. Okolní vesnice byly z větší části majetkem pánů morkovských, kteří měli nad nimi moc soudní. Město mělo hrdelní právo, což připomíná pranýř nedaleko kostela.

Jména polí: za Drvárnou, Krátký, Újezd na Rychtářově, Mrtevíze, Hranečky, Gréty, na Kamenné, Záhony, Kopec, Stadliska, Kopaniny, Padělky nad kněžskou loukou, Padělky od Pančochy, Písečňáky, Pod rybníky, U spravedlnosti, Díly od Počenic, Frauvíze, Díly od Prasklic.

Jména oddílů lesa: Strašná, Sady, Nad revírem, Hřeben, u Rozárky, Krahule, Šlapák, Syc, Boří, na Babě, Kopec, Okrouhlá, Bělá.

Urbanismus editovat

Morkovice leží na okresní silnici II/428 z Kroměříže do Vyškova a ze Slížan vede silnice do Troubek a Zdounek. Důležitou dopravní stavbou byla od roku 1909 lokální železnice z Nezamyslic, která končila v Morkovicích. Přestože existovaly v meziválečném období plány na její propojení do Zdounek a Zborovic k tomuto propojení nikdy nedošlo. V roce 1998 byla zrušena a svršek železniční trati byl přebudován na cyklostezku vedoucí do Nezamyslic.

Z Urbanistického hlediska se jedná o typ návesní vesnice. Historicky procházíte od nízkých domků směrem k Náměstí, kde se prostor rozevírá a po obou stranách silnice je rozložena dlouhá řada domků, většinou se jedná o domky přízemní - rolnická stavení.

Dodnes upomínají na dobu bratrskou pozemky ve Slížanech zvané Bratrská.

Přírodní podmínky editovat

Ráz okolní krajiny je mírně pahorkovitý, Morkovice leží pod nejzápadnějším výběžkem moravských Karpat.

Klimatická oblast: B2 - mírně teplá s převážně mírnou zimou

Průměrná nadmořská výška: 297 m

Vegetační stupeň: Dubohabřina ostřicovitá (Carici pilosae Carpinetum)

Průměrná roční teplota: 8,5 oC

Průměrný roční úhrn srážek: 650 mm

Půdní typ: hlinité (45 – 30 %)

Půdní druh: hnědozemě středoevropské

Významní rodáci editovat


Partnerská města editovat

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Morkovice-Slížany [online]. Regionální informační servis, 2012 [cit. 2014-01-13]. Dostupné online. 
  2. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :1 není určen žádný text
  3. a b c KUBÍČEK, František. Paměti městečka Morkovic. Morkovice: Tiskem Jindřicha Slováka v Kroměříži - Nákladem vlastním, 1905. 118 s. 
  4. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :0 není určen žádný text

[1]

Literatura editovat

  • PEŘINKA, František Vácslav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Zdounecký okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1910. 460 s. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

[1]Morkovice-Slížany editovat

Město Morkovice-Slížany se nachází téměř uprostřed na spojnici mezi městy Kroměříž a Vyškov. Vzniklo spojením dříve samostatných obcí Morkovice a Slížany v roce 1960.

Zeměpisná poloha města editovat

Umístění v krajině editovat

Symboly města editovat

Znak města editovat

 
Morkovice, mapa stabilního katastru z roku 1827
 
historický znak Morkovic

V červeném štítě jsou umístěny zlaté váhy přeložené postaveným zlatým mečem. Jde o atributy personifikované spravedlnosti, která se ve známé podobě ženské postavy se zavázanýma očima a mečem a váhami v rukou objevuje na pečeti Morkovic o středověku a která odkazuje na hrdelní právo, které Morkovice měly.

Nahoře po stranách a dole na meči jsou stříbrné lilie, které odkazují na na heraldický znak Zástřizlů jako nejvýznamějších držitelů místního panství.

Více zde: http://www.morkovice-slizany.cz/mesto/

Hlavní etapy vývoje editovat

[2]

Toto je vaše osobní pískoviště. Můžete si zde bez obav vyzkoušet editační rozhraní nebo rozpracovat nový článek, který po dokončení přesunete přímo do hlavního jmenného prostoru Wikipedie. editovat

Na tuto stránku se můžete kdykoli vrátit pomocí odkazu „Pískoviště“ v záhlaví stránky.

Při editování je nejdůležitější odvaha – nebojte se editovat Wikipedii! [3]

  1. a b PEŘINKA, František. Vlastivěda moravská. II. Místopis - Zdounecký okres. Brno: Musejní spolek v Brně - Tiskem Moravské akciové knihtiskárny, 1910. 490 s. S. 198-225. 
  2. ŘÍHOVSKÝ, Jiří. MORKOVICE Z historie zámku a panství. Brno: [s.n.], 1998. 32 s. 
  3. Obecní kronika Morkovic-Slížan. Roč. 2001.