Wikipedista:Felix220/Pískoviště 5
Bankovky koruny československé byly papírovými platidly první republiky, československého státu vzniklého v říjnu 1918 na části rozpadlého Rakousko-Uherska. Provizorní a první emise byly vydány v roce 1919. V letech 1920 až 1923 následovala druhá emise, s cílem nahrazovat předtím vydané bankovky o nižší kvalitě.[1]
Vzhledem k absenci československých platidel krátce po založení státu byla v první fázi provizorně převzata platidla rakousko-uherské korunové měny, vydaná Rakousko-uherskou bankou.[2] Jednalo se o kolkované prozatímní státovky.[3] U těchto bankovek nominálních hodnot 10, 20, 50, 100 a 1 000 korun došlo k olepení československými kolkovými známkami.[1] Spor se rozhořel o platnost bankovek nominálu 25 a 200 korun, jež byly vydány v den založení československého státu 28. října 1918. Přes trvající spor o zákonnost takového kroku byla tato platidla v oběhu [4].
Rychlá snaha nahradit dočasné bankovky novými československými papírovými platidly s novým designem způsobila nejednotu v přípravě zpracování návrhů. Alfons Mucha tak vytvořil pouze vzhled první emise bankovek nominálních hodnot 10, 20, 100 a 500 korun. Ostatní státovky 1, 5, 50, 1 000 a 5 000 korun byly vydány dle návrhů zpracovaných v samotných tiskárnách. První řádná emise bankovek v počtu devíti nominálů [5] , vydaná 15. dubna 1919, nebyla brána za definitivní, ale očekávala se její pozdější náhrada. Platidla byla tisknuta v šesti tiskárnách, z toho ve čtyřech českých, v americké American Bank Note Company a v rakouské tiskárně. Výroba probíhala ne příliš sofistikovanou technikou knihtisku, vyjma tisícikoruny s ochrannými prvky, tištěné v americké tiskárně formou hlubotisku. Rychlost procesu znamenající nižší kvalitu způsobila padělání.[1] Druhá emise státovek následovala v letech 1920–1923 v kvalitnějším provedení. Bankovky jedno sto, pět set a pět tisíc korun se tiskly v American Bank Note Company a zbylé nominály za použití modernějších tiskových technik.[1]
Státní emisní bankovní dům, Národní banka československá, vznikl až 1. dubna 1926 a následujícího roku došlo ke zřízení tiskárny bankovek. Do té doby prováděl emisi platidel fakticky stát, respektive k tomu pověřený Bankovní úřad ministerstva financí, který převzal aparát Rakousko-uherské banky, když tuto skutečnost upravila Kramářova vláda ustanovením § 2 nařízení vlády č. 119 Sb. z. a n. Odluku od rakousko-uherské měny, včetně vzniku československého bankovního úřadu obsahovala i Saintgermainská smlouva (článek 206), kterou Rakousko signovalo 10. září 1919 a identický obsah pak přijalo Maďarsko v Trianonské smlouvě (článku 189) z 4. června 1920.[2]
Emise z roku 1919
editovatProvizorní emise z roku 1919
editovatProvizorní emise československých kolkovaných státovek (1919)[3] | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jméno | hodnota | bankovka | platnost | vydáno | ||
avers a revers | rozměr | od | do | |||
Zehn Kronen |
10 K | 153 x 80 mm | 3. března 1919 | 20. června 1920 | 2. ledna 1915 | |
Zwanzig Kronen |
20 K | 152 x 91 mm | 3. března 1919 | 20. června 1920 | 2. ledna 1913 | |
Fünfzig Kronen |
50 K | 165 x 101 mm | 3. března 1919 | 20. února 1920 | 2. ledna 1914 | |
Hundert Kronen |
100 K | 165 x 108 mm | 3. března 1919 | 15. listopadu 1919 | 2. ledna 1912 | |
Tausend Kronen |
1000 K | 194 x 129 mm | 3. března 1919 | 15. listopadu 1919 | 2. ledna 1902 |
První emise z roku 1919
editovatPrvní emise československých státovek (1919)[5] | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jméno | hodnota | bankovka | platnost | vydáno | ||
avers a revers | rozměr | od | do | |||
Jedna koruna |
1 Kč | 100 x 60 mm | 24. září 1919 | 31. prosince 1924 | 15. dubna 1919 | |
Pět korun |
5 Kč | 122 x 78 mm | 24. září 1919 | 31. prosince 1922 | 15. dubna 1919 | |
Desať korún |
10 Kč | 143 x 84 mm | 26. února 1920 | 31. května 1944 | 15. dubna 1919 | |
Dvacet korun |
20 Kč | 152 x 93 mm | 31. ledna 1920 | 30. června 1928 | 15. dubna 1919 | |
Padesát korun |
50 Kč | 138 x 81 mm | 8. listopadu 1919 | 31. prosince 1924 | 15. dubna 1919 | |
Sto korun |
100 Kč | 165 x 95 mm | 7. července 1919 | 31. ledna 1921 | 15. dubna 1919 | |
Pět set korun |
500 Kč | 172 x 122 mm | 20. října 1919 | 31. srpna 1922 | 15. dubna 1919 | |
Tisíc korun |
1000 Kč | 193 x 102 mm | 12. prosince 1919 | 30. června 1937 | 15. dubna 1919 | |
Pět tisíc korun |
5000 Kč | 192 x 128 mm | 7. srpna 1919 | 15. dubna 1921 | 15. dubna 1919 |
Druhá emise z let 1920–1923
editovatDruhá emise československých státovek (1920–1923)[6] | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Jméno | hodnota | bankovka | platnost | vydáno | ||
avers a revers | rozměr | od | do | |||
Pět korun |
5 Kč | 120 x 60 mm | 28. září 1922 | 31. prosince 1926 | 28. září 1921 | |
Padesát korun |
50 Kč | 162 x 81 mm | 26. května 1924 | 30. června 1933 | 12. července 1922 | |
Sto korun |
100 Kč | 170 x 85 mm | 10. listopadu 1920 | 30. června 1939 | 14. ledna 1920 | |
Pět set korun |
500 Kč | 181 x 92 mm | 25. ledna 1924 | 31. prosince 1931 | 6. října 1923 | |
Pět tisíc korun |
5000 Kč | |
203 x 112 mm | 10. února 1921 | 31. srpna 1944 | 6. července 1920 |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Banknotes of the Czechoslovak koruna (1919) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Vladimír Kudlík. Vývoj papírových platidel od roku 1918 [online]. Česká národní banka [cit. 2016-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-31.
- ↑ a b Likvidace Rakousko-uherské banky [online]. Česká národní banka [cit. 2016-10-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Prozatimní státovky - kolkované (1919) [online]. Papirovaplatidla.cz [cit. 2016-10-30]. Dostupné online.
- ↑ 1918 - 1919 Rakousko-uherská korunová měna [online]. Česká národní banka [cit. 2016-10-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Státovky I. emise (1919) [online]. Papirovaplatidla.cz [cit. 2016-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Státovky II. emise (1920-1923) [online]. Papirovaplatidla.cz [cit. 2018-04-30]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix220/Pískoviště 5 na Wikimedia Commons
- Monika Hrušová. První prvorepublikové papírové peníze navrhoval i Alfons Mucha. iDNES.cz [online]. 2008-10-28. Dostupné online.
Kostel Panny Marie Bolestné | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Hamry |
Základní informace | |
Církev | Římskokatolická |
Diecéze | Plzeňská |
Datum posvěcení | 1773 |
Kostel Panny Marie Bolestné v Hamrech na Šumavě na Klatovsku, zvaný také Kollerův kostel, byl vystavěn v letech 1773-1774 na místě původní kaple na pozemku Kollerova dvora. Odtud název Kollerův kostel. Kostel byl vysvěcen 11. října 1774.
Stav kostela po roce 1946
editovatOdbor školství a kultury okresního národního výboru v Klatovech ve své zprávě číslo jednací: škol / 464 / 65 - círk. - St. ze dne 15. března 1965 mimo jiné uvedl:
"Otázka kostela, farní budovy a hřbitova v obci Hamry je zdejšímu odboru velmi dobře známa. Celá tato situace nevznikla v posledním roce, nýbrž táhne se již od roku 1950, kdy ze státně - bezpečnostních důvodů celé území obce Hamry bylo pojato do hraničního pásma, a tím se stalo, jak pro duchovní správu, tak i pro obyvatelstvo mimo obec nepřístupné. Následkem této nepřístupnosti a nemožnosti dozoru se stalo, že budova kostela, tak zvlášť budova fary i hřbitova došly k dnešnímu dezolátnímu stavu."[1]
K výše uvedenému bylo podle zápisů v kronice Národní školy v Hamrech zjištěno, že ve školním roce 1949 / 1950 vyučoval římskokatolické náboženství pan farář Jan Kopačka z Dešenic, ve školním roce 1950 / 1951 je již záznam: "Náboženství římskokatolickému nedojíždí do zdejší školy nikdo vyučovat, protože správce duchovní obce neměl povolenku do hraničního pásma."[2]
Duchovní správce ze Zelené Lhoty P. Zdeněk Krištov zapsal v roce 1955 do farní kroniky následující záznam:
Poněvadž kostel Bolestné Panny Marie v Hamrech byl v žalostném stavu a kostelní předměty byly rozkrádány, zbývající tam cenné předměty byly převezeny do zdejšího kostela do Zelené Lhoty). Byly to zpovědnice, Getsemanská zahrada schází socha svatého Jakuba), socha Růžencové Panny Marie a velký kříž.[3]
Ve zprávě Odboru školství a kultury okresního národního výboru v Klatovech, číslo jednací: škol / 189 / 1964 - St. ze dne 1. června 1964 ve věci projednávání návrhu na demolici kostelů ve Svaté Kateřině a v Uhlišti se tento návrh rozšiřuje o demolici kostela P. Marie Bolestné v Hamrech. Ve zprávě se mimo jiné uvádí, že v zájmu turistiky a cizineckého ruchu směřujícího směrem k Železné Rudě se doporučuje, aby tato církevní budova kostel) byla demolována v prvním pořadí. Hamry samotné jsou z velké části vylidněny, náboženský život takřka žádný, ani do budoucna, a nejnutnější církevní úkony stačí zařídit farní úřad v Zelené Lhotě.[4]
Ve zprávě Odboru školství a kultury okresního národního výboru v Klatovech, číslo jednací: škol / 464 / 65 - círk. - St. ze dne 15. března 1965 ve věci projednávání stavu církevních objektů kostel, fara a hřbitov) v obci Hamry se mimo jiné uvádí: "Podle našeho názoru nemuselo by zatím dojít k demolici kostela a to pro jeho krajinnou dominantu o památku se nejedná) a prozatímní zabezpečení vchodů kostela."[1]
Ve zprávě Odboru školství a kultury okresního národního výboru v Klatovech, číslo jednací: škol / 464 / 1966 - St. ze dne 8. března 1966 ve věci demolice farní budovy čp. 31 na stavební parcele číslo 137 v Hamrech se mimo jiné uvádí následující: "Demolice farního kostela v Hamrech v současné době, i když perspektivně se s ním nepočítá, nepokládáme za nutnou pro jeho přechodné zabezpečení."[1]
V závěru komunistického režimu mu hrozila demolice, ale díky finančním příspěvkům potomků původních německých obyvatel obce se jej podařilo zachránit.
Nové posvěcení kostela
editovatKostel byl po opravě znovu posvěcen 11. září 1993 sídelním biskupem českobudějovickým Mons. Dr. Antonínem Liškou. První bohoslužba v nově opraveném kostele byla sloužena 12. září 1993 sídelním biskupem plzeňským Mons. Františkem Radkovským.
Od 24. května 1996 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[5]
Hřbitov sv. Marie
editovatU Kollerova kostela v Hamrech se nachází hřbitov sv. Marie, dříve na pozemkové parcele číslo katastrální 1478 o výměře 0,1516 ha v katastrálním území Hamry [6][7] nyní parcela 3103/1 a 3103/2 v katastrálním území Hamry).
Podle údajů ze hřbitovní matriky - matriční kniha B, ročník 1950, strana 1., číslo řadové 1.[8]bylo na hřbitově sv. Marie v Hamrech provedeno poslední pohřbení dne 11. března 1950. Ve zprávě Odboru školství a kultury Okresního národního výboru v Klatovech ze dne 15. března 1965, číslo jednací: škol. 464 / 65 - círk. - St. o stavu církevních objektů v obci Hamry se mimo jiné píše:
" Co se hřbitova týká, jeho zničení pokládáme za věc nedůstojnou člověka. Toto zničení začalo rovněž od roku 1946 po odsunu Němců. Poněvadž dodnes je patrné, že byly otvírány hrobky, nemohlo se tak dít za jiným účelem, než za hledáním zlata. K tomu přistupovalo porážení a ničení křížů a náhrobků, často jen z toho důvodu, že to patřilo Němcům. Přidáme-li k tomu situaci, že nejméně již 15 let se na hřbitově nepochovává a je bez dohledu, máme nynější jeho stav."[1]
Rada Místního národního výboru v Zelené Lhotě rozhodnutím ze dne 11. února 1969 podle par. 24 vyhlášky ministerstva zdravotnictví číslo 47 / 1966 Sb. o pohřebnictví, zrušila s účinností k 1. březnu 1969 hřbitov sv. Marie v Hamrech z důvodu dezolátního stavu pohřebiště.[9][10][11]
V současné době je hřbitov sv. Marie ve vlastnictví Obce Hamry[12].
Římskokatolická farnost Hamry byla obsazena duchovním správcem do 28. října 1946, kdy administrátor P. Anton Kohlnhofer odešel do odsunu do Německa / Oberschneiding, okres Straubing.
- od 1.12.1946 farnost Hamry spravována excurrendo ze Železné Rudy / P. Karel Pavel Janeček, administrátor
- od 1.3.1948 farnost Hamry spravována excurrendo ze Železné Rudy / P. Josef Peksa, administrátor
- od 1.11.1948 farnost Hamry spravována excurrendo z Dešenic / P. Jan Kopačka, administrátor
- od 1.5.1952 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. Jan Kopačka, administrátor
- od 1.6.1954 farnost Hamry spravována excurrendo ze Zelené Lhoty / P. Jan Trpák, administrátor
- od 1.11.1955 farnost Hamry spravována excurrendo ze Zelené Lhoty / P. Zdeněk Krištof, administrátor
- od 1.10.1961 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. Jan Kopačka, administrátor
- od 1.4.1963 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. Mgr. František Xaver Štribl, administrátor
- od 1.4.1966 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. František Uhlíř, administrátor
- od 1.6.1971 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. Josef Šimsa, administrátor
- od 1.1.2005 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. Petr Jandera, administrátor ve Strážově
- od 1.9.2011 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. Mgr. Ryszard Potega, administrátor
Podle zápisů v církevní matrice, od 1. prosince 1946 do 31. března 1948 vykonával nepravidelně úkony duchovní správy v Hamrech i P. Jaroslav Josef Šálek, administrátor z Nýrska.[13]
Od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 vykonával v Hamrech pravidelně církevní úkony P. Josef Šimsa, výpomocný duchovní z Nýrska.
Římskokatolická farnost Hamry patřila do 30. května 1993 do Diecéze českobudějovické a od 31. května 1993 do Diecéze plzeňské.
Kollerův kostel v Hamrech nyní patří pod správu Římskokatolické farnosti v Nýrsku.
Farní matriky
editovatMatriky pro farní obvod Hamry jsou vedeny od roku 1786 do 31. prosince 1949.[14] Sedm matričních knih je zachováno v originále. Bohužel 13. matričních knih bylo zničeno, dochovaly se pouze druhopisy matrik uložených v archivu Biskupství českobudějovického. Ve zprávě Odboru školství a kultury Okresního národního výboru v Klatovech ze dne 15. března 1965, číslo jednací: škol. 464/65 - círk. - St. o stavu církevních objektů v obci Hamry se mimo jiné píše:
" Pokud se farní budovy v Hamrech týká, poznamenáváme toto:
Po odsunu německého duchovního za hranice v r. 1946 zůstala farní budova prázdná, avšak v úplném pořádku. Když však roku 1948 byly Hamry přiřazeny k farnímu úřadu v Zelené Lhotě, byla již fara zdemolována. Okna a okenní rámy byly vytrhány, podlahy odstraněny, dveře a zárubně odstraněny. V bývalé kanceláři se válel po podlaze část bývalého farního archivu, toho času již zničeného."[1]
Kašna
editovatNa prostranství před kostelem v Hamrech je umístěna historická žulová kašna s nápisem Jakob Wierer a s letopočtem 1846. Od 2. července 2016 je kašna chráněna jako kulturní památka České republiky.[15]
Společná cesta Panny Marie Bolestné s Ježíškem
editovatKe kostelu vede pěší stezka s názvem „Společná cesta Panny Marie Bolestné s Ježíškem“, která byla vysvěcena plzeňským biskupem Mons. Františkem Radkovským dne 5. září 2004.[16] Do původních žulových kamenů z bývalé křížové cesty byly osazeny keramické plastiky vyjadřující sedm bolestí Panny Marie. Další čtyři plastiky od klatovského keramika Gustava Fifky zdobí jako volné pokračování díla prostory kostela.[17]
Sedm bolestí Panny Marie zahrnuje Simeonovo proroctví; Herodovo pronásledování a útěk Svaté rodiny do Egypta; Hledání Ježíše v Jeruzalémě; Setkání bolestné Matky se Synem, nesoucím kříž na Kalvárii; Ukřižování Páně; Položení mrtvého Syna Ježíše Krista Marii na klín; Uložení Ježíše do hrobu.[18]
Reference
editovat- ↑ a b c d e Fond Místní národní výbor v Zelené Lhotě, uloženo v SOKA v Klatovech. [s.l.]: [s.n.] S. karton č. 4, hl.zn. 455, inv.č. 67.
- ↑ Kronika Národní školy v Hamrech, časový rozsah 1945 - 1974, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech. Hamry: [s.n.] S. 20., 24.
- ↑ Farní kronika Zelená Lhota, časový rozsah 1912 - 1961, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech.. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Fond Místní národní výbor v Chudeníně, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech. [s.l.]: [s.n.] S. inv.č. 49, hl.zn. 327, karton K3 - demolice římskokatolických kostelů ve Svaté Kateřině a v Uhlišti.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-07]. Identifikátor záznamu 124143 : Kostel P. Marie Bolestné, zv. Kollerův. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Pozemková kniha pro katastrální obec Hamry, uloženo u Katastrálního úřadu v Klatovech. [s.l.]: [s.n.] S. číslo knihovní vložky 79.
- ↑ List vlastnictví číslo 134 pro katastrální území Hamry - vedeno Katastrálním úřadem v Klatovech. [s.l.]: [s.n.] S. založení evidence nemovitostí podle zákona 22 / 1964 Sb..
- ↑ Fond Farní úřad v Nýrsku, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Fond Místní národní výbor v Zelené Lhotě, uloženo v SOKA v Klatovech. [s.l.]: [s.n.] S. karton K3.
- ↑ Kronika obce Hamry, čas. rozsah 1990 - 1994, uloženo v SOKA v Klatovech. [s.l.]: [s.n.] S. 91., strana 92 - hřbitov sv. Marie, originál vyhlášky.
- ↑ a b ČERVINKA, Jiří. Římskokatolický farní úřad v Hamrech, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech. [s.l.]: [s.n.], 2020.
- ↑ List vlastnictví číslo 10001 pro katastrální území Hamry, vedené Katastrálním úřadem v Klatovech. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Rodná matrika Hamry, číslo 9., ročník 1948., strana 17., číslo řádku 1. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Státní oblastní archiv v Plzni. [s.l.]: [s.n.] S. sbírka matrik.
- ↑ Národní památkový ústav v Praze, památkový katalog, číslo ÚSKP 105856. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Hamry na Šumavě Archivováno 10. 3. 2016 na Wayback Machine., isumava.cz, 7. 10. 2008
- ↑ Kostel a Cesta Panny Marie Bolestné, Hamry, ŠumavaNet.cz
- ↑ Památka Panny Marie Bolestné[nedostupný zdroj], Římskokatolická farnost Kardašova Řečice, 15. 9. 2012
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix220/Pískoviště 5 na Wikimedia Commons