Wikipedista:BobM/Dílna/5/kostra

Satan (kostra článku)

(úvod)

Satan, také známý jako ďábel a někdy také nazývaný v křesťanství Lucifer, je duchová bytost v abrahámovských náboženstvích, která svádí lidi k hříchu nebo lži. V judaismu je Satan viděn jako agent podřízený Bohu, typicky považováný za metaforu pro jecer ha-ra neboli zlý sklon či pud, jenž má být člověkem zkrocen a přiveden k službě Bohu.

V křesťanství a islámu je obvykle vnímán jako padlý anděl nebo džin, který se vzbouřil proti Bohu, který mu přesto umožňuje dočasnou moc nad padlým světem a zástupem démonů . V Koránu je Šajtán, také známý jako Iblis, bytost stvořená z ohně, která byla svržena z nebe, protože se odmítl poklonit před nově stvořeným Adamem a podněcuje lidi k hříchu infikováním jejich mysli waswās („zlé návrhy“).

I když se o něm Kniha Genesis nezmiňuje, křesťané identifikují hada v rajské zahradě se Satanem. V synoptických evangeliích Satan pokouší Ježíše na poušti a je identifikován jako příčina nemoci a pokušení. V Knize zjevení se Satan objevuje jako Velký červený drak, který je poražen archandělem Michaelem a svržen z nebe. Později je svázán na tisíc let, ale je krátce propuštěn, než bude nakonec poražen a uvržen do ohnivého jezera .

Pozadí

editovat

Hebrejský výraz satan, שָׂטָן, znamená „sočitel, osočovatel, sok, žalobce,[1], protivník“[2] či „odpůrce“[3]‎ a je používán ve Starém zákoně pro lidské protivníky a zároveň nadpřirozenou bytost, a to vedle dalších postav v opozici k Bohu.[2]

Satan se objevuje v Knize Job v poetickém dialogu zasazeném do prózy,[4] který mohl být napsán kolem doby babylonského zajetí. Job je v textu spravedlivý muž, kterého má Bůh oblibě. Job 1:6–8 popisuje „syny Boží“ (bənê hāʼĕlōhîm), kteří se představují před Bohem. Bůh se jednoho z nich, „Satana“, ptá, kde byl, načež on odpovídá, že se toulal po zemi. Bůh se ptá: „Uvážil jsi mého služebníka Joba?“ Satan odpovídá naléháním na Boha, aby mu dovolil Joba mučit, a slibuje, že Job při prvním soužení opustí svou víru.[5] Bůh souhlasí; Satan ničí Jobovy služebníky a stáda, ale Job odmítá Hospodina odsoudit. První scéna se opakuje, satan se představuje Bohu po boku ostatních „synů Božích“.[6] Bůh poukazuje na Jobovu pokračující věrnost, na což satan trvá na tom, že je zapotřebí více zkoušek; Bůh mu opět dává svolení, aby Joba vyzkoušel. Job nakonec zůstává věrný a spravedlivý a satan je za svou porážku zahanben.[7]

Judaismus

editovat

(Satan v židovské tradici)

Křesťanství

editovat
Podrobnější informace naleznete na stránce Ďábel v křesťanství.

(Satan v ...)

Podrobnější informace naleznete na stránkách Šajtán a Iblís.

(...)

Satanismus

editovat
Podrobnější informace naleznete na stránce Satanismus.

(...)

Kultura a umění

editovat
Podrobnější informace naleznete na stránce Satan a ďábel v kultuře.

(...)

Reference

editovat
  1. PÍPAL, Blahoslav. Hebrejsko-český slovník ke Starému zákonu. Praha: Kalich, 2006. ISBN 80-7017-029-8. S. 159. 
  2. a b Satan v abrahamovských svatých písmech 1: Židovský Tanach. Dingir, 8. 1. 2020
  3. Henry Ansgar Kelly Satan: A Biography stránky 2, 3
  4. Kelly 2006, str. 21.
  5. Kelly 2006, s. 21–22.
  6. Kelly 2006, str. 22.
  7. Steinmann, AE. "The structure and message of the Book of Job". Vetus Testamentum.

Související články

editovat

Kategorie:Satan