Wikipedie:WikiProjekt Křesťanství/Pod křesťanskou lípou/Archiv 1

Archivy
Archivy

Významné diskuse jinde

Portál

Sepsal jsem na svém blogu větší pojednání o portálech, se zvláštním zřetelem na Portál:Křesťanství. Zajímal by mne názor ostatních kolegů. Nechtěl jsem dávat příspěvek sem, protože je moc rozsáhlý, ale diskusi můžeme vést klidně i zde. --Cinik 12:17, 6. 5. 2008 (UTC)


Křesťan-římský katolík

Chtěl bych upozornit na tuto diskusi. Myslím si, že by to článkům slušelo lépe bez toko "křesťan-" . Pokud nebudou námitky, odstranil bych to. Podle google se takto na prvním místě označuje Henryk Lahola, jinak se ten termín téměř nevyskytuje. --Postrach 17:35, 24. 6. 2008 (UTC)

Souhlas. --Cinik 17:42, 24. 6. 2008 (UTC)
Přidávám se i já. Zároveň se omlouvám, že jsem "slepě kopíroval zavedený text" v mnou založených farnostech. --P.matel 19:22, 24. 6. 2008 (UTC)
Já se omlouvám že jsem se tu o tom bez rozmyšlení hádala. Když se nad tím zamyslím je pravda, že římský katolík je výstižnější, také souhlasím. --Delfínka 16:24, 25. 6. 2008 (UTC)
Protože jsem uvedenou definici založil já, jen dodávám (aniž bych chtěl měnit výsledek diskuse) pro Vaši informaci, že jsem vycházel z kánonu 515 CIC: "Farnost je určité, natrvalo zřízené společenství křesťanů v místní církvi, svěřené pod vedením diecézního biskupa do pastorační péče faráři, jako jejímu vlastnímu pastýři." To jen abyste věděli, kolegové, jak to vzniklo. --Nostrifikator 17:08, 25. 6. 2008 (UTC)

Zdravím, měla bych jeden návrh. Myslím že by bylo dobré kdyby se u té šablony infoboxu nahoře zobrazila fotografie farního kostela. Pokud by to nikomu nevadilo, myslím, že by to bylo užitečné. --Delfínka 14:49, 27. 6. 2008 (UTC)

Já jsem taky pro, skvělý nápad Delfínko! --P.matel 17:22, 27. 6. 2008 (UTC)

Díky za uznání, kdyby to tedy nikomu nevadilo zvládl bys to tam doplnit ty? Já tady tomu se moc nerozumím :-( --Delfínka 15:50, 28. 6. 2008 (UTC)

Dneska večer se na to podívám.--P.matel 16:22, 28. 6. 2008 (UTC)

Mockrát děkuji, já bych to nezvládla :-) --Delfínka 17:24, 28. 6. 2008 (UTC)

Tak jsem tam vložil ten obrázek a popis obrázku. --P.matel 08:44, 29. 6. 2008 (UTC)
Tak ještě jednou moc děkuji, jsi moc hodný. Myslím že je to užitečné. Hezký zbytek dne, --Delfínka 14:24, 30. 6. 2008 (UTC)
Taky souhlasím.--Gepard 13:40, 3. 7. 2008 (UTC)

ryba

ahoj, muzu se zeptat co znamená ta ryba, kterou má cynik ve vyznamenání?--frettie.net 22. 8. 2008, 20:05 (UTC)

Křesťanské symboly --Cinik 22. 8. 2008, 20:20 (UTC)
Díky.--frettie.net 23. 8. 2008, 07:48 (UTC)

Dostal jsem se na stránku Kostel svatého Mikuláše a chtěl jí nechat smazat, protože celý její obsah je na stránce Seznam kostelů zasvěcených svatému Mikuláši. Nebylo vyhověno s důvodem, že se prej o tom vedla sáhodlouhá diskuse. Já sem u toho nebyl a nějak nedokážu pochopit, proč existují dvě stránky, které mají stejný obsah. Ten seznam má ještě nějaký další položky těch kostelů. Tahle situace akorát mate. Mě to přinejmenším zmátlo, když sem tady editoval. Čert aby se vyznal v tom, kam odkazovat. Ptal jsem se tam v diskusi a žádný důvod, proč ta stránka existuje, jsem se nedozvěděl. Mohl by mi to prosím někdo vysvětlit? --Bab dz 31. 8. 2008, 15:08 (UTC)

Mohl by prosím někdo, kdo to umí, změnit položky "datum narození", "místo narození", "datum úmrtí", "místo úmrtí" na nepovinné? Je to z toho důvodu, aby se u papežů dal nekonfliktně používat infobox světce. Jak ty infoboxy vzájemně používat se řešilo tady, ovšem řešení naráží na problém těch povinných položek. Díky --Bab dz 21. 9. 2008, 09:17 (UTC) poyn.:Pro příklad vizte Lev I. Veliký--Bab dz 21. 9. 2008, 09:19 (UTC)

Prosím kolegy o nahlédnutí a vyjádření zde. --Cinik 13. 10. 2008, 22:11 (UTC)

Upozorňuji, že se opět objevují "odborníci" se svérázným pohledem na historicitu Ježíše Krista. Inovací je přístup, že v sekci o zpochybnění nesmí být argumetny pro historicitu Ježíše Krista a upozornění na fakt, že drtivá většina teologů, religionistů a vědců nepochybuje o jeho existenci. --Cinik 23. 10. 2008, 19:30 (UTC)

Máme tu takový problematický článek, který má velké problémy se srozumitelností a strukturou a ještě mnohem větší s některými zaujatými amatéry. Každá fundovaná pomoc dobrá. --Cinik 3. 11. 2008, 09:12 (UTC)

Kategorizace

Měl bych k projednání tuto záležitost. Zda když světce zařadíme do kategorie světců podle zemí, (např. Kategorie:Polští svatí) budeme je nechávat i v kategorii "Svatí", a nebo už ne. Na enwiki např. jsou umístěni v obojím. Imho bych to tak dělal taky, ač se jedná o umístění v kategorii i její podkategorii. Většina z nich je totiž zařazena v kategorii "svatí" a i když lidé článek tvoří, tak to tam dávají. Kdežto ti svatí podle zemí je spíš taková doplňující skutečnost. Kdyby nebyli v obou kategoriích, pak by vznikal celkem chaos. --bab_dz 7. 11. 2008, 19:36 (UTC)

Seznam papežů

Přeneseno z Wikipedista diskuse:Bab dz: Jinak co se do podoby toho stávajícího seznamu týče, tak se mi moc líbilo jak to mají zde en:List of popes. Já se teda věnuju jiným oblastem, ale kdyby se toho ujal někdo od vás z wikiprojektu, tak by to bylo moc pěkné.--Faigl.ladislav 24. 11. 2008, 23:35 (UTC)
Považujete to za vhodné? Mně se to na té enwiki celkem líbí. Pokud ano, je někdo schopný a hlavně ochotný ten náš seznam vylepšit? --bab_dz 24. 11. 2008, 23:43 (UTC)

Nebylo by vhodnější místo erbů dávat k papežům (a dalšík heslům) jejich fotografie ? Pochybuji, že mají erby nějaký teologický význam, o jejich vypovádací schopnosti na wiki ani nemluvě. Papežové byli především lidé.--Sladovnik 18. 12. 2008, 10:23 (UTC)

Myslím, že vzor z enwiki by byl dobrý. Mohli by se tomu věnovat třeba lidé, kteří věnují tolik práce seznamu světců. Je to na stejné brdo, jen tenhle by byl určitě užitečnější a ta práce by stála za to. Už jenom kvůli tomu, že papežů není zas tak moc a téměř o všech je zde článek. Co vy na to? Zejména Lenka? --bab_dz 18. 12. 2008, 15:08 (UTC)
Pokud se nikdo jiný nenajde, klidně to udělám. Ale za předpokladu všeobecného souhlasu (i Cinika, který současný seznam nedávno vylepšoval) a s tím, že se k tomu dostanu až po Novém roce. --Lenka64 18. 12. 2008, 17:56 (UTC)

Kolegové, mohli byste se prosím podívat do toho článku a vysvětlit ŠJůovi, že je absurní strkat do něj ten externí odkaz, který tam strká. Mé argumenty naprosto ignoruje. Dal jsem odkaz Pod lípu, ale zřejmě to nemělo žádný efekt. K čemu je externí odkaz na velký rozhovor, kde se Karase týkají dvě věty, v nichž Karásek říká, že je jiný typ křesťana než Karas a že s jeho tažením proti potratům nesouhlasil? Copak to nějak výrazně rozvíjí a obohacuje téma článku? :-( --Cinik 29. 11. 2008, 16:19 (UTC)

Řazení svatých

Upozorňuji na diskusi o řazení svatých v seznamu světců a mučedníků katolické církve a v kategoriích typu svatí, blahoslavení a podobně. --Cinik 4. 12. 2008, 16:35 (UTC)

Po zkultivování článku Ježíš Kristus by myslím bylo nanejvýš vhodné taky přepsat ten o Trojici. Je na tom ještě mnohem hůř, než byl ten Ježíš a určitě je to téma, které by mělo být prioritou. Navíc podíváme-li se do diskuse k danému článku, vypadá to, že byl napsán asi i lidmi, kteří si myslí, že křesťanství je víra ve 3 bohy... Pojďme se nějak domluvit, odkud by jsme to uchopili atd. --bab_dz 17. 12. 2008, 21:15 (UTC)

Návrh na kategorizace křesťanů

Dal bych tu na přetřes jednu věc. Myslím, že by nebylo špatné mít kategorii typu en:Category:Christians, která je i na mnoha dalších wiki. Asi nemusíme mít tolik podkategorií, ale ta s národností a povoláním se mi celkem zamlouvá. Je to ale asi celkem větší sousto najednou tohle vytvořit a zakategorizovat do toho dost lidí, aby to mělo nějakou hodnotu. Na jednoho člověka imho moc. Nemohli bychom se dohodnout, že bychom si nějak rozdělili práci nebo tak, pokud souhlasíte se vznikem podobné kategorie? (pozn.: Z podobných kategorií už na wiki tady je Kategorie:Ateisté) --bab_dz 7. 2. 2009, 21:29 (UTC)

Misionář

Myslíte, že je tohle normální a žádoucí? Podle mne nikoliv. Už se o tom vedla dávno diskuse na diskusní stránce článku, jejíž výsledek byl, že dotyční respektovali můj poslední argument a vymazání. Teď to tam kolega Faigl vrátil, navíc dokonce ve dvojím provedení, což už je absurdní. Prosím o vyjádření, případně o revert jeho kroku. --Cinik 8. 2. 2009, 20:36 (UTC)

Podpora nového kolegy

Dobrý den / ahoj, objevil se nám tu nový kolega Calmantan, který překládá z angličtiny zajímavé seznamy Seznam papyrů Nového zákona a Seznam unciálních textů Nového Zákona. Bohužel je má v takovém polopřeloženém stavu a hrozí, že pokud to zůstane napůl anglické, tak mu to brzy někdo smaže. Nemáte někdo čas a znalosti potřebné k dotažení těch překladů a případně k pomoci kolegovi Calmantanovi, aby věděl jak na to? Zdravím,--Ioannes Pragensis 29. 3. 2009, 22:22 (UTC)

Prvotní křesťanství

Nejdřív jsem se zeptal u Portálu Křesťanství, ale pak si uvědomil, že tu vlastně máme tenhle projekt, tak otázku přesouvám sem (Mmh 6. 4. 2009, 15:13 (UTC)):

Zrovna jsem si říkal, že bych si měl začervenit svou uživatelskou stránku, z níž odkazuji na prvotní křesťanství, tedy že by to chtělo založit nějaký článek, nebo najít, zda náhodou není podobný článek založen už pod jiným jménem. Tady je asi nejvhodnější místo k optání, tak se ptám: Němci mají své standardní Urchristentum, tedy "prvotní" nebo "původní křesťanství" (občas se i ve starší české literatuře mihne "prakřesťanství"), jiné jazykové mutace na to zas jdou přes "dobu apoštolů" a podobná označení. Máme tu už něco podobného (nevylučuji, že jen zcela blbě hledám)? Pokud nemáme, jak by se dotyčný článek měl nejlépe jmenovat? --Mmh 6. 4. 2009, 14:13 (UTC)

Jaroslav Vokoun (ten evangelík) to překládá v [1] jako "prvotní křesťanstvo", ale tam jde spíš o doslovný překlad, mnohem častěji se slyší "prvotní církev", jak sám Vokoun má o řádku níž, což ale zase soustřeďuje pozornost na tu církevní stránku věci. "Doba apoštolů" či snad ještě lépe "apoštolská doba" by bylo také přijatelné a asi méně církevnické. "Prakřesťanství" se mi vyloženě nelíbí. - Článek na toto téma tu asi nemáme, to by pak na něj byl v německé WP nejspíš interwiki odkaz. Zdravím,--Ioannes Pragensis 6. 4. 2009, 16:45 (UTC)
K interwiki: Není tu (zdá se) ani obdoba anglického obecnějšího článku en:Early Christianity ke kterému je v iw přiřazeno německé de:Alte Kirche. --Puppenbenutzer 6. 4. 2009, 16:54 (UTC)
"Prakřesťanství" je kalk z němčiny, to bych také neprosazoval. V interwiki je bordel, a v článcích trochu také. Ono totiž, dějinně viděno, prvotní křesťanství, raná církev, nebo jak to budeme nazývat (zkrátka ta obdoba německého "Urchristentum"), je celé období až do Konstantina, a to samo se ještě rozpadá na apoštolské období (přibližně do druhé poloviny druhého století) a na raně katolické období, případně se to dělí ještě podrobněji. --Mmh 6. 4. 2009, 17:23 (UTC)
Možná máte jiné prameny, ale v německé WP a i v řadě českých textů, které znám, je do Konstantina případně až do pádu Západořímské říše "stará církev" (=Alte Kirche), zatímco ta "apoštolská" (=Urchristentum) je pouze za života apoštolů, tedy cca do sepsání NZ nebo Didaché. Ale samozřejmě to není nikde dáno pevně a jednotliví autoři se mohou v časových údajích trochu lišit.--Ioannes Pragensis 6. 4. 2009, 17:33 (UTC)
No, prameny, on je v tom očividně terminologický zmatek. Já jsem měl církevní dějiny v rámci svého studia v Německu v 90. letech, a tehdy v mém okolí většina používala Urchristentum ve významu předkonstantinské (resp. přednicejské) církve, někteří ale, to máte pravdu, jen ve významu té první půlky. Všeobecně přijímané rozčlenění je to, které používá Karl Heussi ve svém standardním kompendiu, a ten se termínu Urchristentum, pokud vím, vyhýbá, a mluví prostě o "prvním období vývoje Církve", přesně pak o "Církvi v pohanské Římské říši" (na což navazuje jako druhé období "Římská státní církev"), a toto první období dělí na "vznik křesťanství a jeho přetvoření v raně katolickou církev" a na "rozvoj raně katolické církve".
Takže nejspíše půjde o to, jak to budeme chtít nazvat tady. Tedy se ukažte, kolegové. Copak kdo navrhujete? --Mmh 6. 4. 2009, 18:19 (UTC)
No je tu článek Dějiny církve, kde o daném tématu je, ale samostatný článek jen o této etapě tu myslím není. Nicméně pan profesor Sokol sliboval kompletní předělání článku Dějiny církve a to samo o sobě bude určitě obnášet i rozvinutí témat do zvláštních článků, takže bych s tím možná posečkal ještě. Ale samozřejmě vytvořením by se nic nestalo, jen by práce mohla být vposledku zbytečná. Jinak co se názvu týče, já bych volil "Prvotní křesťanství" či "Prvotní církev". To se dle mého dojmu u nás používá určitě nejhojněji. --bab_dz 6. 4. 2009, 19:55 (UTC)
V článku Dějiny církve se termínem "Prvotní církev" označuje dokonce jen doba apoštolů, tedy jen první století. Zbytek je pak zahrnut do kapitoly "Církev do roku 311". Takže nám to nepomůže.
Jak to ostatně vypadá s tím Sokoljanovým plánem ty Dějiny církve přepracovat? Podle diskuse u článku soudím, že zatím se na to teprve chystá, ale netuším, zda tu někde není schována nějaká podstránka, kde se na tom aktivně pracuje. Rád se se svou trochou připojím. --Mmh 6. 4. 2009, 21:08 (UTC)
Jak se to s tím má, nevím. Můžete zkusit jeho diskusní stránku. Nicméně pokud vím, tak pan Sokol články píše nejdříve někde vedle v počítači, pak teprve je vkládá do wiki. Pokud na článku pracuje, nedivím se, že ještě není, protože článek tohoto typu je jistě náročné na patřičné úrovni napsat a zabere to spoustu času. Nicméně myslím, že kdyby od svého předsevzetí článek přepsat upustil, byl by to již někde oznámil. Přeji hezký den.--bab_dz 7. 4. 2009, 05:39 (UTC)

Máme tu reklamní agitku a pro její udržení v podání ŠJůa už něco, co představuje zjevnou úmyslnou manipulaci s realitou. Protože reklama je problém obecný, umístil jsem výzvu k diskusi pod všeobecnou lípou. --Cinik 15. 4. 2009, 05:29 (UTC)

Pokud máte někdo čas a sílu, můžete zkusit něco udělat s matením čtenářů ve věci postoje katolické církve k antikoncepci v daném článku. --Cinik 16. 4. 2009, 20:10 (UTC)

Stale mi neni jasne, co je na konstatovani, ze v katolicke cirkvi existuji nazory hovorici proti tomu, ze PPR je jedina spravna cesta, spatneho. --Jkt 16. 4. 2009, 20:48 (UTC)

Protože prvořadé je oficiální a závazné učení církve, nikoliv, že existují názory některých teologů, že by to mohlo být jinak. Vaše formulace budí v čtenáři nutně dojem, že se církev ve svém oficiálním učení v otázce přijatelnosti antikoncepce neshodne, popřípadě že v tom nechává prostor pluralitě názorů. Což jednoznačně není pravda. Disidentská stanoviska stavíte na roveň oficiálnímu učení a budéte dojem, že katolík má mezi nimi volný výběr. Nemá. --Cinik 16. 4. 2009, 20:56 (UTC)

Mám z Tebe, Ciniku, dnes pocit, jako bys tak trochu sklouzával k rovnici křesťanství = katolictví = oficiální představitelé řkc. Samozřejmě je to Tvoje volba pokud to tak bereš v soukromém životě, ale tady bychom se měli snažit o vyvážená stanoviska, která dávají zaznít i významným minoritním názorům. Je tam snad jasně řečeno, co si o tom myslí páni v špičatých čepicích, a že je to oficiální stanovisko. Ale nemůže chybět zmínka o tom, že řada teologů si o tom myslí svoje, nemluvě o laicích, kteří to musí řešit v praxi. Na Wikipedii není "oficiální a závazné učení církve" an sich nijak prvořadé, je to prostě jedno z významných stanovisek. Stejně jako kdybys sem psal o Tibetu, tak přece nebudeš potlačovat názory dalajlámy jen proto, že se neshodují s oficiálním a závazným názorem čínské komunistické strany. Hezký večer,--Ioannes Pragensis 16. 4. 2009, 21:04 (UTC)
Promiň, ale já mám spíš pocit, že tu strašně fandíš tomu, aby se katolická církev protestantizovala alespoň ve svém obrazu, když ne v reálu. Falšování/manipulování oficiálního učení/stanoviska nemá s vyvážeností nic společného. A oficiální a závazné stanovisko je pro popis postoje organizace vždy nejen prvořadým, ale i jediným měřítkem. Chceš-li přirovnávat s Tibetem - nenapíšeš přece, že Čína není v názoru na status Tibetu jednotná, protože jeden-dva čínští disidenti mají jiný názr než vláda. Napíšeš, že Čína považuje Tibet za svoji provincii a maximálně potom zmíníš, že jsou nějací disidenti. Jaké je oficiální učení katolické církve z článku teď jasné zjevně není. --Cinik 16. 4. 2009, 21:12 (UTC)
Pane kolego, prominte, chapu, ze zrejme mate osobity styl diskuze, ale z falsovani a manipulace me prosim neobvinujte. Nechtel byste radeji navrhnout formulaci, ze ktere bude podle Vas zcela zrejme, ze nikterak nezpochybnuje uceni Magisteria? --Jkt 16. 4. 2009, 21:16 (UTC)
Vrátit do původního stavu (na daném místě jsou ta zlepšení z organizačních i významových důvodů zbytečná) a klidně přeložit pod to jako rozvíjející podsekci celou sekci Catholic teaching z anglické verze. --Cinik 16. 4. 2009, 21:24 (UTC)
Navrhuji dalsi diskusi presunout pod zmineny clanek; soudim, ze tak bude pro eventualni dalsi diskutujici prehlednejsi. --Jkt 16. 4. 2009, 21:02 (UTC)

Návrh

Zdravím kolegové. Zrovna jsem dokončil takový prvotní nástřel článku Náboženství v Izraeli a zjistil jsem, že několik křesťanských náboženských větví na Wiki ještě nemá článek, tak kdyby se vám do toho chtělo, bylo by to super. Konkrétně jsou to tyto větve:

Přeji pěkný den --Faigl.ladislav slovačiny 22. 5. 2009, 09:23 (UTC)

Kategorizace křesťanů

Rozběhla se akce proti kategorizování lidí dle náboženského vyznání obecně (nejde jen o sportovce). Věnujte prosím pozornost: Wikipedie:Hlasování o smazání/Kategorie:Křesťanští sportovci. --bab_dz 28. 5. 2009, 10:40 (UTC)

Asi větší zásah: Wikipedie:Hlasování o smazání/Kategorie:Křesťanští myslitelé. Jakožto osoby, které se v křesťanských tématech pohybujete, věnujte prosím osobnost.--bab_dz 28. 5. 2009, 11:38 (UTC)

Michael

Zakopl jsem o článek Michael (archanděl), který byl ve velmi tristním stavu. Z početných archandělových zjevení tam bylo zmíněno jen jediné dosti pochybné a v divném kontextu, tak jsem aspoň udělal zcela novou kapitolu o zjeveních Michaelových. Chtělo by to ale ještě rozšířit, doplnit zdroje, vrhnout se i na další části článku; mohu to časem udělat sám, takže si kvůli tomu nemusíte dělat vrásky, ale na druhou stranu moc nestíhám, takže budu vděčen každému, kdo něco udělá místo mne. --Mmh 24. 9. 2009, 23:28 (UTC)

Mazání jako ideologický boj?

Zrovna jsem napsal své vótum do diskuse o návrhu na smazání článku Josef Horký. Mám dojem, že někteří wikipedisté měří výrazně nestejným metrem tématům křesťanským a nekřesťanským. Nevadí jim články o kdejaké rádobyfantasy sračce, ale mučedník, o němž se píše ve dvou knihách, je pro ně nevýznamný.

Jsem zaujatý? Vidím to jednostranně a tendenčně? Nebo máte někdo podobný dojem? --Mmh 14. 12. 2009, 20:45 (UTC)

Jestli ono to nebude taky tím, že zrovna v tomto článku není na první pohled patrné, proč je dotyčný významný. A i díky aktivitám některých wikipedistů můžou někteří nabývat dojmu, že jakmile se jedná o katolického kněze/řádovou sestru je to pro tyto osoby samo o sobě významné. Kdyby bylo v tomto článku uvedeno třeba, že probíhá proces blahořečení, byl by to zase argument pro významnost. Tak jak je článek teď napsán prostě není vidět důvod významnosti. JAn 14. 12. 2009, 21:29 (UTC)
Wikipedie je jen obrazem doby, o ty věci, které zmiňujete, se zkrátka zajímá víc lidí, než o mučedníky. A zrovna u tohoto to vypadá, že v těch zdrojích ani žádné informace o něm nejsou, vždyť ten článek, kdyby se z něj vyházeli věci, vlastně nejsou o něm (zmínka o Kubíčkovi a diecézi), tak tam zbyde akorát datum narození, datum úmrtí, dvakrát informace že umřel v Dachau a ještě informace kde byl knězem. To fakt nevypadá jako někdo významný, když se o něm nedá nic víc napsat.--Tchoř 15. 12. 2009, 00:59 (UTC)
Jenže máte někdo po ruce ty knížky? Víte, že tam o něm opravdu víc není? Podle mne by byl normální encyklopedický přístup zeptat se nejprve do pléna, zda někdo může v těch knihách dohledat více, a ne hned dávat článek ke smazání, zejména když před časem proběhlo hlasování, v němž smazán nebyl. Píšeme tu na Wikipedii o spoustě věcí, o nichž se nepsalo v žádném tištěném médiu, natož v knížce; i když se o ně možná zajímá víc lidí, dá se o nich mnohem méně opravdu doložit. Proto mi to připadá jako posuzování podle hrubě nestejného metru. --Mmh 15. 12. 2009, 01:09 (UTC)
I ta diskuse je jen forma dotazu, poběží několik dní a pokud někoho téma zajímá, tak to stihne doplnit (a ten, kdo to bude uzavírat, by to doplnění měl vzít v úvahu). Navíc v tomto případě pokud by došlo ke smazání a později někdo zjistil, že je o tom pánovi co napsat, tak by mu ten současný článek stejně moc práce neušetřil — skoro nic v něm není. --Tchoř 15. 12. 2009, 01:14 (UTC)
Ta diskuse zítra skončí. A pokud se tu autor stejně jako já občas několik dní nestaví, pak ani nic nebude moci doplnit. --Mmh 15. 12. 2009, 01:24 (UTC)
Třeba se tu nestaví nikdy, třeba už umřel. Jediné, co by se s tím dalo dělat, by byly automaticky delší diskuse, ale mně se to zdá nepotřebné. V nejhorším se dá článek obnovit (a při jeho zakládání se informace, že už byl smazán, editorovi objeví). Ohledně toho, že to autor přehlédne, jsem přišel s návrhem, který by to částečně u autorů, kteří mají nastaveno zasílání mailů při změně diskusní stránky, řešil. --Tchoř 15. 12. 2009, 01:37 (UTC)
Vaškovu Neumlčenou nemám, ale mám doma jeho Dům na skále, zkusím se podívat, jestli tam také něco nepíše. Irwing 15. 12. 2009, 07:33 (UTC)
Tak Dům na skále se opravdu věnuje téměř výhradně době po roce 1945, takže nic :-( Irwing 16. 12. 2009, 22:06 (UTC)


Ahoj, nejsem si jistý, jestli tento projekt je ještě živý a někdo z aktivních editorů má tuto stránku ve watchlistu. Ale nevím o lepším místě, něčem jako Pod lípou pro Wikipedisty zabývající se Křesťanstvím a náboženstvím.

Začal jsem trochu třídit články k úpravě, které tak jak jsou málo kdo prochází za účelem úpravy a šablonka tak mnoho smyslu nemá. Moje vlastní zkušenost je, že si procházím články k úpravě z ranku biologie a v rámci této odbornosti vybírám, k čemu jsem schopen mluvit a to zachraňovat alespoň do nějak přijatelné podoby. Někdy to neznamená ani mnoho práce.

Tříděním článků k úpravě, vzniká pěkná skupinka článků formálně týkajících se náboženství, ale pochopitelně nadpoloviční většina se týká Křesťanství. A ještě poroste (plus prosím ostatní též o zapojení, budou-li mít trochu času).

Přišlo mi proto dobré sem přidat oznámení a odkaz: výpis náboženských článků k úpravě

Nejsou tam jen obtížné složité nepodstatné konstrukce, jsou tam některé krátké a potenciálně zajímavé články jako třeba půst. Přijde mi pro Wikipedii velmi užitečné a relativně efektivní, jít podle této kategorie. Budu moc rád, když se jich někdo ujme :). Reo + | 2. 7. 2010, 09:34 (UTC) P.S. já sám sice taky spadám do ranku křesťanských Wikipedistů, ale v rámci svého působení zde na Wiki jsem se spíše specializoval na něco jiného.

Díky za upozornění. Bohužel na soustavnější psaní článků nemám v poslední době moc času. Jestli se to někdy v budoucnu zlepší, třeba se bude odkaz hodit.--bab_dz 2. 7. 2010, 19:36 (UTC)

Zdravím. Předkládám k revizi článek o svatém týdnu. Podle mého názoru by chtěl článek kompletně přepracovat. Z mého pohledu v článku splývá křesťanská interpretace s lidovou interpretací. Zejména v pojetí a označení jednotlivých dnů svatého týdne. stanator 17. 4. 2011, 16:38 (UTC)

Wikizdroje - Bible

Zdravím!

Testuju "pod křesťanskou lípou" zda-li se někdo ozve, nebo je to spíše lepší dát "pod normální lípu". :))

Zabrousil jsem na WikiZdroje a vydání Bible. Je tam jen Bible Kralická (1613).

Wikizdroje:WikiProjekt Bible
Wikizdroje:Kategorie:Bible

Byl by zájem o další (srozumitelnější) překlady?

Pokud někdo v tomto projektu je, nebo ho/ji to jen zaujalo, ....
Nebo má už nějaké zkušenosti a může aspoň poradit, prosím, ozvěte se.

--S pozdravem ♥ FaktneviM 1. 7. 2011, 18:26 (UTC)

Překvapím :) že já se ozývám? Jen konstatuji, že zajímavé. Zájem by jistě byl, koordinovat to můžeš jistě s jedním z byrokratů na Zdrojích - třeba jkb nebo Mildou, kteří to tam již řešili. Problém s jinými verzemi bude - kdo k nim má Copyright a práva? Kdyby to náhodou šlo, tak kolem jednoho překladu Bible by bylo práce na celého Wikipedistu na hodně dlouho. Reo + | 1. 7. 2011, 19:53 (UTC)
No já mám mnoho překladů Bible v PDF, popř. Doc. Některé jsem stahoval z netu ručně stránku po stránce (pár měsíců), jiné už byly připravené. anglické i české. Pouze ČEP jediný NEmám v elektronickém formátu (pouze papírovém + internetovém). Ostatní překlady by neměl být problém sehnat v elektronickém. S autorskými právy/copyrightem, se moc nevyznám. (Podle mě teda má na Bibli autorské právo někdo jiný než vydavatelství, které to tiskne). Jaké jsou na Wiki speciální pravidla? Vím, že třeba, co se týče focení budov nebo památek, nebo co se týče oskenování papírových publikací, ... bývá to označeno wikipedistou jako "vlastní tvorba", ačkoliv by na to mělo být také povolení k pořízení kopie a publikování. Tkže to copyvio nebo jak se jmenují pravidla na Wiki mi je hodně nejasné. --S pozdravem ♥ FaktneviM 2. 7. 2011, 07:27 (UTC)
Minimálně se nějaká práva vztahují na překlad. JAn 3. 7. 2011, 15:23 (UTC)
Ale jaká (tedy podle Wikipédie) --S pozdravem ♥ FaktneviM 3. 7. 2011, 15:25 (UTC)
Doporučuji se podívat na s:Wikizdroje:Autorské právo#Překlady.--Shlomo 4. 7. 2011, 09:17 (UTC)
A propos práva: Bible 21 je uvolněna pod licencí by-nc-nd 3.0 ([2]). Což nám ovšem asi moc nepomůže, viz s:Wikizdroje:Autorské právo#Licence na Wikizdrojích.--Shlomo 4. 7. 2011, 11:26 (UTC)
Díky, Schlomo, za komentář. Takže Creative Commons není pro Wiki "dost svobodná" licence? A jediný způsob, jak sem dostat nějaké překlady je čekat 70 let, než zemře autor. Nebo případně si jeho práci přeložit sám z češtiny do superčeštiny (svojí) a uvolnit to jako vlastní dílo. .... Chápu to dobře? :-(( --S pozdravem ♥ FaktneviM 4. 7. 2011, 13:22 (UTC)
No samotné cc by bylo v pohodě, ale ty dvě omezení nc (pouze nekomerční užití) a nd (zákaz tvoření odvozeniny) jsou bohužel natolik omezující, že je Wikipedie a ostatní projekty neberou. Způsoby jsou dva, počkat 70 let po smrti autora, nebo se pokusit s autorem domluvit uvolnění pod vyhovující licencí. K překladu z autorovi češtiny do vaší češtiny bych se stavěl dost skepticky, imo jednak porušujete licenci (vytváříte odvozené dílo) jednak by jste stejně nemohl použít svobodnou licenci, neb překládáte nesvobodný podklad. Samozřejmě byste mohl kalkulovat s podvodem a tvrdit, že jste překládal volný originál. To už je primárně otázka vašeho svědomí. Sekundárně pak možností detekce shodného textu, která by imo mohla odhalit, že jste jen upravil tento český překlad. No zapoměl jsem na třetí možnost, tedy že to přeložíte z toho originálu ;-). Jedudědek 4. 7. 2011, 14:31 (UTC)
Tu část s kalkulací podvodem jsem vůbec nepochopil. Navíc je to z mého hlediska absolutně nemyslitelné, abych vědomě a záměrně podváděl. --S pozdravem ♥ FaktneviM 4. 7. 2011, 15:15 (UTC)
Jinak se domnívám, že pokud už nějaký překlad vydavatelé publikaují online (je ke čtení jako HTML nebo PDF), tak by jim těžko mohlo vadit, že se používá (bezplatně a bez zisku) na Wikipedii. Stačí jim tedy napsat e-mail a dotázat se na povolení pro Wiki. --S pozdravem ♥ FaktneviM 4. 7. 2011, 13:22 (UTC)
Vadit by jim to samozřejmě mohlo a mám za to, že bude. Wikipedie umožňuje svůj obsah přebírat třetím stranám za libovolným účelem, tedy i k tvorbě zisku. Takže ani případné svolení ke zveřejnění pouze na projektech Nadace je k ničemu. Prostě všechno, nebo nic ;-) Jedudědek 4. 7. 2011, 14:31 (UTC)
Aha! Wikipedie dovoluje svým čtenářům použít jakýkoliv obsah k jakýmkoliv účelům? To jsou hodně zvláštní pravidla. ....Víc NEsvobodná, než svobodná. = V konečném hledisku omezuje možnosti i chuť cokoliv opravdu cenného tady zdarma publikovat. --S pozdravem ♥ FaktneviM 4. 7. 2011, 15:15 (UTC)
Je to tak, jakýkoliv text a jakýkoliv obrázek, který na Wikipedii nebo dalších projektech Wikimedia najdeš můžeš použít k jakýmkoliv účelům a bez ptaní se. Například tak můžeš použít obrázky a text do přednášky a promítat je třeba ve škole, ale taky i obchodním partnerům. (Za předpokladu, že splníš podmínku a dolu do tiráže napíšeš odkud to máš). Můžeš je tisknout a obohatit jimi svou knížku (za stejného předpokladu) svou ročenku, amatérský, ale i profesionální časopis. Je to obrovský potenciál, o kterém lidé často neví. Bohužel, to má odvrácenou stranu, do Wikipedie NELZE nahrát nic, kde by autor/vlastník autorských práv nesouhlasil s tímto stupněm volnosti. (A takto byla Wikipedie vymyšlena od samého prvopočátku před 10 lety, není to nic nového). Veškeré překlady Bible, které jsou mladší 70 let jsou tak s nejvyšší pravděpodobností mimo hru. Leda by někdo překecal překladatele, aby je v rámci Dobrého Díla uvolnili zcela svobodně do světa právě takovým způsobem (pochopitelně pak na nich již nikdy nic moc nevydělají a náklady, které do té práce dali se jim přestanou vracet). Reo + | 4. 7. 2011, 16:23 (UTC)
Takže pokud uvedu v dolní částí své práce zdroj, ze kterého jsem čerpal ... A zároveň nedostanu výslovné či písmené povolení - tak to je nelegální?? I přesto, že jsem uvedl zdroj? // Navíc nesouhlasím s tím závěrem. Knihy papírové se budou kupovat bez ohledu na to, jestli je text knihy zpřístupněn na internetu. To je jako tvrdit, že nástupem internetu zaniknou noviny. = Nestalo se. Ani to nehrozí. = Realita je "pouze" taková, že ten kdo dnes čte na netu zadarmo (akorát poplatek IP providerovi), tak ten by si noviny stejně nikdy nekoupil. Tudíž ztráta není žádná. Naopak je možnost, že se se stane "závislákem" (což firmy chtějí kvůli zobrazování reklamy, doporučování známým, všeobecné povědomí o produktu, možnost potenciálních předplatitelů). To platí u všeho. V případě Bible je možnost, že by se kvůli tomu přestala kupovat taky minimální. Je to neprodávanější kniha světa každým rokem, bez ohledu na to, že "online verzí" je dostupných hafo (=hodně moc). --S pozdravem ♥ FaktneviM 4. 7. 2011, 16:40 (UTC)
(Na první část tvého příspěvku: Ano u obrázků to platí obzvlášť, je to vnímáno jak drobná krádež, nesmíš přebírat cizí obrázky bez výslovného svolení, tedy pokud to neumožňuje výslovně licence přiřazená k tomu obrázku. A protože velká většina autorů ani netuší, že by takovou licenci ke svým obrázkům přiřadit mohli, tak jsou jejich díla ze zákona defaultně chráněna proti přebírání. To samé platí o textu, kde nesmíš citovat pasáže delší než> (nevím přesně kolik, je tam limit). Rozdílné podmínky jsou pro striktně akademické prostředí, zákon dává akademickým institucím v něčem větší svobodu - ale musí to být "uvnitř" zdí Univerzity. Takže způsob práce, který se naučíš na Univerzitě není právně přenositelný do vnějšího života. Rozhodně mimo Univerzitu nestačí jen uvést autory, musíš také mít jeho svolení. A právě tady je Wikimedia vyjímečná, protože Ti umožňuje toto dělat svobodně. Ale aby to mohlo být možné, jsou vysoké nároky na autory, Ti musí předem schválit tuto podmínku. Reo + | 4. 7. 2011, 20:00 (UTC))
Ha ha ha :-D - no já s Tebou, ale úplně souhlasím! Fakt, jen v zomhle případě si nedovolil své představivosti ujít celou cestu - co z uložení do Wikimedia projektů vyplývá ;-). --> Jestliže danný překlad bude na Wikisource, tak nejen, že bude na internetu zdarma, ale především si ho každý vydavatel může zdarma stáhnout a začít prodávat, jak se mu zachce, teprve kvůli tomuto effectu budou tržby původního vydavatele podlomeny. Nový vydavatel, totiž může tisknout Bibli značně pod cenou. Získat text ho totiž nebude stát vůbec nic. (A zároveň to můžou udělat všichni vydavatelé najednou - alespoň teoreticky). Nicméně, i tak by do toho třeba někteří překladatelé jít mohli. Vždyť to jistě nedělali pro zisk. Reo + | 4. 7. 2011, 19:46 (UTC)
Možná překvapím, ale tuhle situaci bych viděl rád. Na vydávání biblí by se vydělávat (nekřesťansky+nežidovsky) nemělo. Není důvod prodávat různá vydání Bible za více, než 200 korun, prostě výrobní náklady. Překladatelé to nedělají pro peníze, a pokud ano, tak toho nejsou hodni. Když třeba vidím "Jeruzalémskou bibli" za 1600 Kč, a nejlevnější vydání za 575 Kč. K tomu ČEP a jiné, co stojí mnohdy až 800 Kč, ačkoliv se dá sehnat i levněji, ale prostě drahota. Ne pro normální lidi. A pak tě ještě navíc "dopálí", když zjistíš, že primas český Duka a prezident Klaus "si nechali dát" (darovat) Bibli za 60 000 Kč. článek ?!!!! Kdyby si ji alespoň denně četli. Ale to by bylo poznat na Klausově jednání. Což poznat není, takže si to 100% ani neotevřel. --S pozdravem ♥ FaktneviM 5. 7. 2011, 17:07 (UTC)
Efekt toho všeho bude, že si pak Bibli bude moc pořídit i chudý člověk, což bylo i původním záměrem Autora. --S pozdravem ♥ FaktneviM 5. 7. 2011, 17:42 (UTC)
  Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.  
Zpátky k tématu: Některé české překlady z XIX. a počátku XX. stol. už ovšem volná díla jsou. Zajímavý by mohl být zejména Hejčlův překlad, máš-li jej k dispozici a chtěl-li by ses se do toho pustit.--Shlomo 4. 7. 2011, 18:07 (UTC)
! Ano! Reo + | 4. 7. 2011, 19:46 (UTC)
Hejčlův překlad mají v místní studijní a vědecké knihovně. Ale zdá se, že ne všechny biblické knihy. Mají to tam po částech a některé knihy (poměrně dost) jim chybí. V Národní knihovně (nebo jiné) jinde jistě budou mít "celé jednosvazkové vydání". Takže kdo bydlí poblíž, ať se podívá. (Je to nejspíše nejsnadnější řešení k novějšímu překladu. - Ikdyž tam bude archaická čeština určitě také.) --S pozdravem ♥ FaktneviM 5. 7. 2011, 18:04 (UTC)
U nás taky něco mají (alespoň podle katalogu), možná dokonce všechny díly. I když v jednom svazku asi ne, ale to snad není zapotřebí, ne? Z tenčích svazků se bude lépe skenovat ;) --Shlomo 5. 7. 2011, 18:32 (UTC)
To je sice pravda, že skenovat užší knihy je snadnější. Taky by to chtělo nějaký kvalitní OCR software, který podporuje češtinu. // Hegerův překlad má jen SZ, kdežto Hejčl vydal ve 2 knihách celou Bibli. Pavlík vydal jen NZ v češtině. // Chtělo by to vyjádření dalších případných účastníků projektu, jakou možnost podporují. +sehnat autory(nebo dědice) by mohlo být složitější. // Co třeba taky zkontrolovat ´Google Books´ nebo online skenovací knihovny. PDFko by se možná našlo i na tyto překlady. Abychom zase nedělali zbytečnou práci, kterou už někdo vykonal před námi. tady je pěkný seznam překladů. asi ne všechny, ale hodně --S pozdravem ♥ FaktneviM 5. 7. 2011, 18:54 (UTC)
Koukl jsem na toho Hegera - u nás v knihovně akorát Přísloví a "Velepíseň", v NK ještě malí proroci. Což není moc. Něco možná bude v odborných knihovnách - teologické fakulty apod. Nicméně pokud se pro něj rozhodneme, stejně je třeba nejdřív najít a oslovit dědice.--Shlomo 5. 7. 2011, 19:40 (UTC)
Takže bychom měli dát "na lípu" oznámení "Hledá se wikipedista studující na Teologické fakultě", nebo tak něco. :)) --S pozdravem ♥ FaktneviM 5. 7. 2011, 20:22 (UTC)
Raději "...vyučující..." :) a nedávat to pod lípu, ale přímo k prameni. Kamžto bychom se koneckonců mohli (měli?) přesunout s celou touto debatou.--Shlomo 5. 7. 2011, 20:42 (UTC)
jj, Heger se shání špatně. U nás jen o pár svazků více. Hejčl by byl navíc bez problémů s právy. (Já ovšem stále "sním" o Nové bibli kralické - tedy Bible21, Jeruzalémské bibli, případně počkat na výsledky -- snad nějaké budou BKR). Pokud by nevyšlo žádné jednání, ani třeba s Pavlíkovou verzí, pak jediná volba, a to Hejčlův překlad (1917-1946). O uvolnění ekumenického překladu (ČEP) si nedělám moc iluze. Česká biblická společnost (ČBS) ani pro dobrou věc nebude mít zájem. Rád bych, jak jsem již uváděl, ještě novější překlady, ale holt. .... reakce? --S pozdravem ♥ FaktneviM 5. 7. 2011, 20:05 (UTC)

= Licence Bible21

Název díla: Bible, překlad 21. století (zkráceně: Bible21 nebo B21)

info@biblion.cz, www.biblion.cz

Dílo smíte zdarma používat a šířit za těchto podmínek:
1. Uveďte autora
2. Neužívejte dílo komerčně
3. Nezasahujte do díla
Pro více detailů ohledně podmínek použití klikněte zde:

Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.

= Proč by tato licence neměla stačit na WikiZdroje? Zdá se ideální.

V rozporu s přijímanou licencí je bod 2 a bod 3, jak jsem psal již výše. Pro Wikizdroje (resp. pro všechny projekty Nadace platí stejné licenční podmínky.
Jedudědek 6. 7. 2011, 20:16 (UTC)
U děl jako jsou knihy (Shakespeare, Homér, Babička, Bible, atd.) se snad očekává (oprávněně), že do nich nikdo nesmí "šmátrat" (bod 3) --S pozdravem ♥ FaktneviM 6. 7. 2011, 20:26 (UTC)
Smí! To že do nich žádný kulturní člověk nezačne šmátrat je druhá věc, ale to nic nemění na tom, že smí.. Podmínky musí dovolit i úpravy textu. Reo + | 6. 7. 2011, 20:32 (UTC)
Tak to teda radši neříkám nic. Bych musel být hodně sprostý. :(x --S pozdravem ♥ FaktneviM 6. 7. 2011, 20:38 (UTC)
Jenom abych se ujistil, že jsem nebyl pochopen blbě: Na WZdrojích by to bylo samozřejmě bez nejmenších úprav. Licence jen vyžaduje, že kdokoli si může stáhnout jakýkoli text za jakýmkoli účelem. Tj. třetí osoba si může vypsat jen pár bodů, použít nějaké formulace, doplnit obrázky nebo text předělat... Je to na jeho zodpovědnost. To jediné co musí, tak musí uvést zdroj odkud měl originál. Vzhledem k tomuto účelu, každý text na Wikipedii musí být uvolněn pod licencí, která dovolí přebírání třetím osobám a úpravy třetích osob (pro své účely). Ve vlastních WikiZdrojích jsou ale nezměněné texty. Reo + | 6. 7. 2011, 21:18 (UTC)
Dobrá. Ale v tom případě nechápu, proč by Wikipedie měla být zodpovědná za potenciální zločinecké úpravy, (v lepším případě "citace"), když už to Wiki nemůže nijak ovlivnit. To už je na zopdovědnosti a svědomí uživatelů Wiki-obsahu. Prodejce také není zodpovědný za pirátění jeho obsahu jinými. Poskytovatelé free-obsahu (např. Wiki) už vůbec ne. Přijde mi, že si to Wikipedie dělá těžší, než by musela. .... Snad bylo toto pravidlo myšleno původně dobře, ale v konečném hledisku je to totální nonsense, kdy člověk pochybuje o inteligenci autorů těch pravidel. --S pozdravem ♥ FaktneviM 7. 7. 2011, 08:45 (UTC)

= Porovnání s "Licencí editace wikipedisty":

Uložením svůj příspěvek neodvolatelně uvolňujete pod licencemi Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 a GFDL. Souhlasíte s tím, aby další uživatelé vaše autorství uváděli alespoň formou hypertextového odkazu nebo adresy na stránku, do které přispíváte. Podrobnosti naleznete v Podmínkách užití.


= Mimochodem, našel jsem mnoho vydání Bible z nejnovější doby (po roce 2000) v angličtině, které mají licenci "Creative Commons" a "not copyrighted". Některé anglické překlady jsou také dostupné na Wikisource nyní, takže tam by to bylo snad ještě jednodušší, než z jiného svobodného online textu. Zkusmo jsem něco četl, a angličtina je to běžná (common) a (simple-to-understand). Navíc, mám s "biblickým způsobem vyjadřování myšlenek" už mnohé zkušenosti z vícero překladů. Takže i tato varianta - použít i nějaký anglický překlad ze starých dob (bez licence) či z nových dob, ale free (taky bez licence).


= S pozdravem ♥ FaktneviM 6. 7. 2011, 19:46 (UTC)



Snad by šel publikovat též Hegerův překlad (někdy z 50.let 20.století). Tuto verzi ovšem nevlastním v žádné formě, takže snad kdo ji má, případně zajít do veřejné knihovny. Osobně bych rád viděl např. Miloše Pavlíka podle překladu Johna Nelsona Darbyho, nebo třeba Ondřej Petrů, F. Žilka, ad. --S pozdravem ♥ FaktneviM 5. 7. 2011, 16:54 (UTC)
Ano šel, ale až od 1. ledna 2023. --Harold 5. 7. 2011, 17:14 (UTC)
Prosím, držte se tématu a neodstraňujte šablonu pod příspěvkem, který s Wikipedií ani Wikizdroji nijak nesouvisí. Vaše názory, co je drahé a co ne, si nechte pro sebe nebo využijte mnoha diskusních serverů na internetu. To mnou uvedené datum se týká překladu Josefa Hegera, který zemřel v roce 1952. --Harold 5. 7. 2011, 17:22 (UTC)
IMHO už 7.1.2022, skoro o rok dřív... Ale stejně už abychom na tom začali pracovat, ne? ;) --Shlomo 5. 7. 2011, 17:31 (UTC)
Bohužel. :-) Podle zákona je dílo volné až od 1. ledna následujícího roku po 70. výročí úmrtí. Čili v tomto případě je to skoro o rok déle, v případě Karla Čapka, který zemřel v prosinci, to byla otázka asi týdne nad oněch obligátních 70 let. --Harold 5. 7. 2011, 18:58 (UTC)
btw: Pavlík prodává svůj překlad za ±99 korun, takže ten to rozhodně neděla pro peníze. Navíc, anglický originál Darbyho hodně uznávám. Pavlík sice přeložil jen křesťanská písma, ale hebrejská písma bychom mohli použít třeba toho Hegera. --S pozdravem ♥ FaktneviM 5. 7. 2011, 17:17 (UTC)
Z mého příspěvku vyplývá, že by s tím pravděpodobně souhlasil (překladatel Pavlík), kdyby byl kontaktován. --S pozdravem ♥ FaktneviM 5. 7. 2011, 17:17 (UTC)
Ono to "začít s přípravou" mimochodem nebylo míněno ironicky. Ono naskenovat, převést na text a zkontrolovat celou bibli nějaký čas zabere.
A nechceme-li 10½ roku čekat, můžeme zkusit požádat držitele autorských práv (rozuměj: dědice) o svolení. Deset let před vypršením by to nemuselo být tak beznadějné, pokud neplánují reedici za výdělečným účelem... Spíš bude možná problém je dohledat.
Takže bychom si asi měli ujasnit:
  1. Jdeme do toho?
  2. Hejčla, Hegera, nebo jinou verzi (nebo obě...)?
  3. Pokud preferujeme Hegera, tak zkusit kontaktovat dědice a požádat o svolení.
Za sebe mohu říci, že bli neder‎ podle možností rád pomohu s Tanachem/Starým zákonem. Co se verzí týče, ten Heger mi připadá lákavý, ale ještě jsem ho nečetl, takže se prozatím nevyjadřuji.--Shlomo 5. 7. 2011, 18:27 (UTC)

Překlady Isidora Hirsche

Ještě jednou k tématu překladů bible na wiki-projektech: Trochu jsem zapátral, jak to je s tzv. rabínským překladem (spoluautoři Gustav Sicher a Isidor Hirsch) a zjistil jsem, že rabi Hirsch zemřel r. 1940. Což znamená, že jeho část překladu (2/3 Genesis, celý Exodus a Numeri) je od letošního ledna pro wikizdroje k dispozici. Pustil jsem se tedy do něj, bude-li se chtít někdo připojit, budu jen rád.--Shlomo 1. 9. 2011, 13:16 (UTC)

Duplicitní kategorie

Při tvorbě článku Řád služebníků Mariiných jsem narazil na dvě kategorie, které jsou vzájemně duplicitní. Jedná se o Kategorie:Římskokatolické řády a řeholní kongregace a Kategorie:Římskokatolické řády. Navrhoval byl kategorii Římskokatolické řády zrušit a její obsah přemístit do druhé z kategorií. Prosím o vyjádření ostatních členů projektu, jak s duplicitními kategoriemi dál naloži. stanator 9. 9. 2011, 20:48 (UTC)

Dlouhý název je poněkud dlouhý, ale vypadá přesněji. Co na to místní katolické oddělení? --Mmh 9. 9. 2011, 21:05 (UTC)

Byl jsem požádán, abych se k tomuto tématu vyjádřil. Současně se omlouvám, že tak činím až opožděně. Samotná úvaha, že je zde jakási duplicita, mi přijde v zásadě správná. Při pohledu do kategorií mi však přijde, že je v tom obecně docela zmatek. Nevyznám se moc v problematice řádů a kongregací, takže snad jen několik postřehů, které nemusí být vždy správné:

  • Nejsem si jistý, jestli je třeba výslovně zmiňovat, že se jedná o římskokatolické řády (resp. kongregace apod.). Netuším, jestli mimo katolíků mají jiné církve taky nějaké řády a kongregace, nicméně mám dojem, že v rámci katolíků jsou řády a kongregace jednotny napříč obřady, třeba nynější řeckokatolický arcibiskup prešovský je pokud vím jezuita a blahoslavený P. P. Gojdič byl tuším redemptorista.
  • Jedna z mála věcí, co vím, je, že existují řády (starší) a kongregace (novější) a něčím se liší. Nevím, jestli u slova kongregace je nutné uvádět slovo „řeholní“, protože netuším, jestli mohou existovat nějaké neřeholní kongregace, ani nevím, jaký je přesný významový obsah slova řehole (možná jde jen o synomymum jiného termínu).
  • Pokud jde třeba o podkategorii mnišské řády, nevím, připadá mi trochu nesmyslná, protože pokud jde o církevní řád, pak podle mého názoru nutně musí jít o mnichy (domnívám se, že neexistují církevní řády, které by byly nemnišské).
  • Pak ovšem existují či spíše existovaly rytířské řády, avšak mám dojem, že některé řády byly současně rytířské a současně církevní.
  • Je také pravdou, že by se dalo operovat s pojmem kněžské řády. Některé mužské řády jsou zčásti či převážně/zcela kněžské (člen řádu s kněžským svěcením se označuje jako páter, bez kněžského svěcení jako fráter). Ženské řády pochopitelně nikdy nejsou kněžské.
  • Pokud jde o společnosti apoštolského života, není mi jasné, o co přesně jde a jak to systematicky zařadit, ale mám dojem, že to nepatří pod řády ani kongregace.

Fagnes 17. 9. 2011, 16:04 (UTC)

Pár bodů pro objasnění:

  • Kongregace začaly vznikat až v novověku, podle předpisů Tridentského koncilu. Rozdíl mezi nimi je právní - řády mají slavné sliby, kongregace věčné sliby, přičemž slavné sliby se těšily větší právní ochraně a závaznosti. Počet řádů je ustálený, a to v tom smyslu, že nemůže vzniknout zcela nový řád. Kongregace neustále vznikají a zanikají.
  • Všechny řády defakto vznikly v západní (katolické) církvi. Vždy když se mluví o řádu či kongragaci, děje se tak v souvislosti s katolickou církví. Jestli mají i jiné křesťanské církve řády a kongregace bohužel netuším. Na to by mohl odpovědět nějaký křesťan z jiné než katolické církve.
  • Ne každý mnich je řeholník a ne každý řeholník je mnich. Více jednotlivé články (nejsou však úplně zpracované, zaslužily by větší pozornost; snad někdy příště:)).
  • S předchozím bodem souvisí i podkategorie mnižské řády. více(Řád (církev))
  • Mnišské jsou ty řády, které se řídí odkazem a řeholí sv. Benedikta. Český název pro mnicha je řeholník a mnich opravdu řeholníkem je. Mnich je defakto poustevník "ten, který žije sám" žijící v klášteře společně s dalšími mnichy, každý ve vlastní klášterní cele. Řeholníci, některých jiných řádů (napřů Jezuité a premonstráti) sice patří do určitého kláštera, ale nemusí tu bezpodmínečně žít. Pokud například vykonávají správu farnosti, která je od kláštera poměrně vzdálená, bydlí na faře dané farnosti.

stanator 20. 9. 2011, 17:44 (UTC) PS. Chtěl jsem hlavně vyjádření účastníků projektu a přispivatelů křesťanstí, jestli můžu kategorii:Římskokatolické řády zrušit, aby nakonec nedošlo k revertní válce.

Aniž bych teď nahlížel do aktuálního obsahu těch kategorií, čistě z logického hlediska ty dvě kategorie nejsou duplicitní, ale ta druhá by logicky měla být podkategorií té první. Přičemž oddělit řády od kongregací do samostatných podkategorií snad smysl má, a mít společnou zastřešující kategorii pro obojí by také smysl mít mohlo. O duplicitu tedy v žádném případě nejde. Nanejvýš je možno uvažovat, jestli pod tu střechu nepatří k těm dvěma typům organizací ještě něco dalšího (např. celou poustevnickou tradici), jestli se pro tu zastřešující kategorii nedá vymyslet výstižný souhrnný název a vyhnout se tak výčtu, jestli sem kategorizovat řády, jejichž historie sahá před Velký rozkol, jestli všechny katolické řády a kongregace jsou jasně rozdělitelné na římskokatolické a řeckokatolické atd. Vytváření dalších podkategorií pro třídění řádů podle jejich typu či poslání atd. už je pak otázka úplně jiná, kterou bychom tento oddíl diskuse neměli zatěžovat. --ŠJů 22. 9. 2011, 10:01 (UTC)

Prosba o pomoc s úpravou horliveckých článků

Dokončil jsem základní úpravy článku Historicita evangelií, který před několika týdny vytvořil jakýsi horlivec, pravděpodobně nadšený křesťanskou zvěstí, ale neznalý tématu a neznalý češtiny. Potřeboval bych nyní pomoci s dalšími úpravami, zejména dohledáváním zdrojů (vizte diskusi), klidně ale i s hlubším dalším předěláváním.

Druhý článek, který bude potřeba podobným způsobem upravit, je Bible a historie. Pokusím se ho zase po kouskách přepracovat tak, aby to nebyla vyloženě ostuda, a pak se opět ozvu se zprávou, že je hotov k dalšímu přepracovávání. Pokud by ovšem někdo chtěl i tady pomoci... --Mmh 16. 9. 2011, 17:13 (UTC)

Přesměrování

Prosím o vyjádření k problematice přesměrování v diskusi k portálu Křesťanství. Díky Fagnes 21. 9. 2011, 19:19 (UTC)

Hlavní fórum křesťanské komunity - tato stránka "Pod křesťanskou lípou" ve zkratce "PKL"

--S pozdravem ♥ FaktneviM 2. 10. 2011, 14:56 (UTC)

Titulatura římskokatolických kněží

Prosím o vyjádření k problematice titulatury římskokatolických kněží v diskusi k portálu Křesťanství. Díky Fagnes 5. 10. 2011, 17:11 (UTC)

Pronásledování křesťanů

Nechcete někdo pomoci s článkem Pronásledování křesťanů? Je zatím dost rudimentární, a zrovna tam pobíhá jeden horlivý kolega se šablonou {{NPOV}}. Dohledal jsem sice nějaké zdroje, ale chtělo by to celé rozpracovat a dozdrojovat podstatně šíře, a navíc asi občas utrousit nějakou tu apologii do diskuse, a já moc nestíhám. --Mmh (diskuse) 1. 10. 2012, 17:37 (UTC)