Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Messier 87

Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --OJJ, Diskuse 8. 3. 2019, 15:07 (CET)

Messier 87

Jedna z nejhmotnějších galaxií v širším okolí Mléčné dráhy a ústřední člen Kupy galaxií v Panně. Článek prošel recenzí a od listopadu je DČ. --Pepe357 (diskuse) 16. 1. 2019, 13:49 (CET)

Hlasování

Pro zařazení

1. Pro Pro O některých bodech se dá donekonečna diskutovat, ale nejsme diskuzní fórum, proto zahajuji hlasování. Jsem pro zařazení. --Pepe357 (diskuse) 20. 2. 2019, 13:27 (CET)
2. Pro Pro Astronomové to viděli, na anglické Wiki nejlepší článek. Jsem pro. --OJJ, Diskuse 20. 2. 2019, 13:39 (CET)
3. Pro Pro Jednoznačně pro.Mirek256 20. 2. 2019, 15:21 (CET)
4. Pro Pro. Gumideck (diskuse) 20. 2. 2019, 15:31 (CET)
5. Pro Pro, i když jako laik jsem mohl nějakou chybu přehlédnout, článek zdejší standardy přesahuje.--Hnetubud (diskuse) 20. 2. 2019, 22:47 (CET)
6. Pro Pro --Perid (diskuse) 23. 2. 2019, 17:35 (CET)
7. Pro Pro --Pavouk (diskuse) 4. 3. 2019, 21:06 (CET)

Diskuse

Pavouk

Pár zcela laických připomínek, omlouvám se proto za zcela laický jazyk. Šel jsem jen po smyslu, nekontroloval jsem vůbec zdroje, zda v nich je to, co tvrdí článek.

• obecně: všechny obrázky, grafy, schémata by měly mít (kvalitní) popisek na Commons. Čím podrobnější, tím lepší!

Vyřešeno Doplněno

• popisek obrázků pro čtečku/nevidomé (alt) by měl popisovat, co je tam vidět. Např "M87 obklopuje spousta dalších menších i úplně drobných galaxií" není moc popis pro nevidomého.

Vyřešeno To je asi věc názoru. Popisky jsou a klidně je můžeš vylepšit.

• jeden ten samý obrázek na stránce stačí (tedy to není asi pravidlo, ale přijde mi to logické). M87_jet.jpg je tam 2x

Vyřešeno To je záměr. Výtrysk je hlavním znamením této galaxie. Další vhodný obrázek jsem nenašel, tak jsem aspoň upravil popisek, aby čtenář měl důvod se na něj znovu podívat v jiném světle.

• co nejvíce grafů a schémat v češtině. (Ty ve křivkách, svg, lze počeštit velmi snadno, ostatní o něco málo pracněji.) A k tomu navíc (nebo paralelně) vše dobře popsané. Např: HubbleTuningFork.jpg je obrázek asi anglicky, popisek menší až malý a (bohužel) na Commons není v češtině žádný. Nelze tak dobře pochopit, co a proč na schématu je. Týká se i ostatních ((Virgo constellation map.svg je tam např. jakýsi virgo cluster, ale nikde není vysvětleno)

Vyřešeno Upraveno

• všechny pojmy, zkratky, které nevedou na příslušný článek nejlépe v textu nějak, i stručně vysvětlit. Jinak text není pro laika přiměřeně srozumitelný - závazné pravidlo pro nej článekm, např. poziční úhel, PGC, Arp, High Energy Astronomy Observatory 1, větve červených obrů, fotoionizace, ultra pevných trpaslíků, rádiové laloky (???)...

Vyřešeno Třeba ultra pevní trpaslíci jsou vysvětleni následujícími větami, to je výstřel do prázdna.

• Věta nemá začínat číslem, je to na více místech článku. Např "7. července 1967", když už musí být tak jako "Dne 7. července..."

Vyřešeno Upraveno

• Dle Wikipedie:Typografické_rady se píší čísla ve vědecké notaci jako "−2,1×10⁻¹²", tedy bez mezer kolem znaku krát, v článku jsou mezery... (Dodržuje třeba nej článek Mars_(planeta))

Vyřešeno Upraveno

• (úvod) výtrysku plazmatu, který vychází z jejího středu; dále se píše, že ve středu (uprostřed) je černá díra. Takže jde o nějaké např. kvantové vypařování? Protože dle OTR to je nemožné.

Vyřešeno Je to pouze úvod, v odstavci o výtrysku je to vysvětleno.

• (historie) "V následujícím roce se v této galaxii ukázala supernova, ale nebyla pozorována přímo, až v roce 1922 ji na fotografických snímcích zpětně dohledal ruský astronom Innokentij Balanovskij." Nechápu, v roce 1919 se ukázala, ale nebyl vidět. Tedy, že v roce 1919 vybuchla a zpětně byla detekována v roce 1922 a nebo byla už v roce 1919 pozorována nepřímo (=ukázala se)?

Vyřešeno Upraveno

• (historie) úvodní 2 nadpisy nemají nadpis, tedy je beru jako shrnutí celé kapitoly, ale možná to tak jiní nechápou.

Vyřešeno To je nesmyslná pavoukovina.

• v kapitole je několikrát použít pojem mlhovina (bez vysvětlení a prokliku). Definici čtu "Mlhovina je mezihvězdné mračno prachových částic a plynů. " (ostatní je zastaralé), to však je v kontextu článku zcela divné.

Vyřešeno Proklik tam je, vysvětleno též.

• "a šířku 2″" úhlovou velikost (v minutách) si představit dovedu, ale jak se liší od šířky (také v minutách)?

Vyřešeno Oblečeno do neprůstřelné vesty.

• "Výzkumný ústav Námořnictva Spojených států amerických v roce 1966 vypustil raketu Aerobee 150, která v souhvězdí Panny objevila " na první i druhé čtení to znamená, že ta raketa doletěla do souhvězdí Panny :-)

Vyřešeno To je nesmyslná pavoukovina.

• katalogu zvláštních galaxií (Atlas of Peculiar Galaxies); pomocí spektrografu slabých objektů (Faint Object Spectrograph) -proč je najednou v závorce asi to samé v cizím jazyce. Jinde to není.

Vyřešeno Jsou to původní anglické názvy, pod kterými se dají tyto počeštěné názvy lépe dohledat.

• "změřena úhlová rychlost ionizovaného plynu v disku uprostřed M87" první výskyt pojmu disk v článku. Nechápu. Plyn je v disku? Ale v jakém disku? A co to je disk?

Vyřešeno Upraveno

• "Po korekci aberace Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 1993 byla pomocí": dle mě není jasné, k čemu je ten rok 1993: kdy opravili dalekohled nebo kdy byla změřena rychlost plynů?

Vyřešeno To není pro podstatu článku vůbec důležité.

• Naměřené hodnoty určily hmotnost ústřední černé díry na 2,4 miliard slunečních hmotností s nejistotou 30 %. A žádné novější měření/výzkum popsán v kapitole historie není. Ale níže je, že ústřední č. díra je " (3,4 ± 0,8) × 10^9 až (6,6 ± 0,4) × 10^9 " hmotnosti slunce. To je více.

Vyřešeno Doplněno

• (viditelnost) "Při svojí hvězdné velikosti 8,6", v infoboxu je "zdánlivá magnituda". To je asi totéž, že? Ale musí mít laik v článku nutně směs synonymních pojmů? Dle mě jen zesložiťuje chápání.

Vyřešeno Sjednoceno

• " malými dalekohledy o průměru 60 mm." čtu článek dalekohled, ale tam moc o průměru není.

Vyřešeno Není co upravovat, je to myšleno přesně takto.

• "rozměr 45″." To mě přijde matematicky i fyzikálně nepřesné. Co to je rozměr?

Vyřešeno Upraveno

• "který výtrysk pozoroval očima ... který jej pozoroval pomocí Hookerova dalekohledu" Tak tedy očima nebo dalekohledem? A co je ten "Hookerův dalekohled"?

Vyřešeno To je nesmyslná pavoukovina, viz diskuzi níže.

• "americký astronom Otto Struve" > v článku o něm je "ukrajinsko-rusko-americký astronom." Není to příliš zjednodušení jen na občana USA?

Vyřešeno Podle mě není

• (vlastnosti) "velikost lineárního rozložení " nemá být velikostI? Jinak mě věta moc nedává smysl.

Vyřešeno Upraveno podle zdroje

• "ale M87 je sféroid", tedy dle článku je to elipsoid, prostorový útvar. V úvodu je však "má M87 jednotvárný eliptický tvar", elipsa je však dvojrozměrná, tedy bych to chápal, že má galaxie má tvar přibližně ploché elipsy, to je, dle mě, zcela v rozporu s tím elipsoidem.

Vyřešeno Nebudeme eliptické galaxie přejmenovávat na sféroidní galaxie.

• "v místní části vesmíru" to nechápu, v jaké že místní části?

Vyřešeno Místní část vesmíru se od sousedních a vzdálených liší tím, že v ní sídlíme. Myšleno na škále galaxií, jak naznačuje první půlka věty.

• " pouze jedna šestina její hmotnosti je tvořena hvězdami, které vyzařují energii." Tedy chápu, že zbytek nevyřazuje energii. Nemůže to být ani temná hmota (ta vyzařuje gravitační vlny a ty, prý, přenášejí energii), tak je ten zbytek jsou tedy třeba černé díry?

Vyřešeno Temná hmota vyzařuje energii pouze pokud má kvadrupólový moment, nikoli sama o sobě. Takže ten zbytek může být temná hmota v jejím halu, což je popsáno v odkazovaném zdroji.

• " Celková hmotnost M87 může být 200 " >dle současných poznatků je m asi 200x více než mléčná dráha?

Vyřešeno Upraveno

• " (HI, HII), helia (HeI), kyslíku (OI, OII, OIII), dusíku (NI), hořčíku (MgII) a síry (SII)" To je běžný, spisovný zápis? Nebo nějaký slang, argot?

Vyřešeno Spektroskopický zápis, upřesněno

• pokud přijmu hru se zápisem, tak ve větě výše je "různých iontů, například vodíku (HI, HII), helia (HeI), kyslíku (OI...", tedy iont, elektricky nabitá částice, liší se počet protonů a elektronů. Ale OI je tedy neutrální, jak může být ionizovaný? Níže je "Čáry slabě ionizovaných atomů (jako je neutrální atomový kyslík OI) ", co to je tedy slabě ionizovaný?

Vyřešeno Upraveno

• "Pomocí dalekohledu Very Large Telescope byl zkoumán pohyb přibližně 300 planetárních mlhovin " není česky lepší "Dalekohled Very Large Telescope prozkoumal pohyb přibližně 300 planetárních mlhovin..."

Vyřešeno Dalekohled někdo řídil.

• "mladších modrých hvězd" jako, že hvězdy, když se na ně díváme, jsou modré?

Vyřešeno Jiné zase červené. Planetární mlhoviny jsou třeba zelené. Je to krása pozorovat.

• "nedokončeného smíchání pohlcené galaxie " nechápu, jak se galaxie smíchá? Něco jako dvě barvy?

Vyřešeno Pro ty, kdo neví, je tam zdroj a odkaz na fázový prostor.

• (části galaxie) "Nejnovější odhady hovoří dokonce o..." Vyhýbavý čas. Vzhledem k proměně parametrů by vždy měl být čas, ke kterému si to (někdo) myslel, počítal.

Vyřešeno Doplněno

• "přebytek záření na vlnových délkách" komu záření přebývá?

Vyřešeno Galaxii M87

• "Přehlídka z roku 2006 provedená" To se říká přehlídka?

Vyřešeno Ano

• "účinný poloměr"?

Vyřešeno Doplněno

• " Ve vzdálenosti do 3 kpc" všude jinde jsou parseky převedeny i na světelné roky, zde však ne.

Vyřešeno Oblečeno do neprůstřelné vesty

• " stovka ultra pevných trpaslíků (ultra-compact dwarfs)." proč ta angličtina?

Vyřešeno Původní termín, viz výše

• (výtrysk) "2,6 ly". Bum, najednou tato zkratka, ly. Jednotka není v SI, není ukotvena v češtině. Jak bylo předtím v textu vždy důsledně uváděno "světelný rok", tak mě to přišlo srozumitelnější a přehlednější.

Vyřešeno Sjednoceno

• "se odhaduje na 5,1 × 10^56 erg" je nutné tato jednotka, která je ze systému, jež se používal v letech 1874-1889? Má to nějakou encyklopedickou hodnotu?

Vyřešeno Bez této jednotky se to ve zdroji těžko dohledává

Komentář A nejde to prostě jen přepočítat a napsat: "Celková energie těchto elektronů se odhaduje na 5,1×1049 Joulů neboli 3,2×1068 eV" Přepočet, snad, není vlastní výzkum. Když si přeložím větu z USA "leží 10 mil od..", tak taky do české verze článku napíšu "leží 16 km od...". --Pavouk (diskuse) 20. 2. 2019, 11:05 (CET)

Ano, jde to prostě přeložit, ale mám pár výmluv, proč to nedělat. Pokud to někdo bude chtít ověřit ve zdroji, bez ergů to těžko najde. Dále je to v originálním anglickém článku, který jsem překládal a který má statut NČ. Tato jednotka je udaná i u Galaxie v Trojúhelníku, která je na české wikipedii DČ. Tato jednotka není úplně mrtvá, viz třeba databázi NED, sekce "Quick Look Photometry". --Pepe357 (diskuse) 20. 2. 2019, 12:17 (CET)

• "To je přibližně 10^13 krát energie vydávaná každou sekundu Mléčnou dráhou", kdyby si to upravil na mírně jiný případ a nahradil slovo 10^13 slovem třeba dva: "To je přibližně dvakrát energie vydávaná každou sekundu Mléčnou dráhou". To buď nechápu, nebo to nezní dobře česky.

Vyřešeno Snad přepsáno do češtiny

• což se odhaduje na 5 × 10^36 Joule." taky mě ta vazba zní divně.

Vyřešeno Skloněno

• " nedosahují relativistických rychlostí" nejde napsat, něco jako "jejichž rychlosti se neblíží rychlosti světla" Jinak bude nutné prolinkovat a vysvětlit, co to je ta relativistická rychlost

Vyřešeno Upraveno

• "obří černá díra vyvrhuje hmotu v proměnné míře. " fakt černá díra vyvrhuje hmotu? (A nejen gravitační vlny? když se sráží dvě takové)? článek černá díra o vyvrhování hmoty nepíše.

Vyřešeno Vyvržená hmota jsou vlastně drobky po snězení větších soust. Uvolněná energie tyto drobky urychlí a ony odletují. Představ si to jako stravování u malých dětí, to je podobný jev.

• (okolí) "rentgenové záření, jehož teplota" Teplota záření? Co to je?

Vyřešeno Upraveno

• "z náhlého zakončení vnějšího hala M87", odkazovaný článek říká: "Halové jevy, zkráceně halo, jsou optické úkazy, které vznikají odrazem či průchodem slunečních respektive měsíčních paprsků drobnými ledovými krystaly v atmosféře. " Tedy v okolí M87 je atmosféra a ledové krystaly? Je to dobře, nebo je definice ve článku o halo nedostatečná a nebo text zde je nepřesný?

Vyřešeno Někdo mi tam přidal špatný odkaz, opraveno

• (závěrečné sekce) Není k tématu žádná literatura (tištěná)? Něco i v češtině?

Vyřešeno Chceš k tématu něco v češtině, ale to, co tam už je, ti není dost dobré? V knihovně jsem na nic dalšího nenarazil.

• ((externí odkazy)) posl. odkaz, http://hubblesite.org/image/968/news_release/2000-20 Co přináší rozšiřujícího k tématu?

Vyřešeno Je to prostě odkaz

Komentář Doporučení Wikipedie:Externí odkazy radí, se vždy ptát, zda je odkaz "užitečný, kvalitní, reprezentativní ". Aneb, proč by člověk měl skočit na danou externí stránku. Za mě, když tam není nic rozšiřujícího, nic co informace nerozvede, tak je to zbytečné a do článku to nepatří. A je jedno, v jakém je to jazyce (viz níže vaše zdůvodnění, že jde o český odkaz), pravidla jsou stále stejná. --Pavouk (diskuse) 20. 2. 2019, 11:05 (CET)

Pavouku!! Všechny tři rozporované odkazy mi přijdou "užitečné, kvalitní a reprezentativní" a počet odkazů mi přijde přiměřený danému tématu, takže kromě rozšíření daného tématu je jejich vlastností zejména jejich kvalita. Dva z nich jsou navíc psané česky, což je podle zmíněného Doporučení důvodem k jejich přednostnímu zařazení mezi odkazy. Odkaz na Hubblesite.org je tam kvůli tomu, že je zdrojem důležitého obrázku, který je v článku dokonce dvakrát (řešeno výše), a popisuje roli magnetického pole při utváření paprsku a vzniku synchrotronového záření. Dále popisuje, jakým přístrojem a na jakých vlnových délkách byl snímek pořízen, včetně autorského týmu. Pokud měla NASA k M87 co říci, učinila tak na této stránce.

Zdroj obrázku je uveden u toho obrázku, to stačí. A u toho obrázku [1] je i odkaz, kde jsou ony rozšiřující informace. Pokud je důležitý popis, jak obrázek vznikal, má to - pochopitelně - být u toho obrázku; jasně, že i v češtině. Popis obrázků přeci může být i delší, se zdroji a s podrobným vysvětlením, třeba [2]. --Pavouk (diskuse) 20. 2. 2019, 12:47 (CET)

• "KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Panna [online]" v čem odkaz rozšiřuje daný článek?

Vyřešeno Je to český odkaz

Komentář Odkazovaný článek hezky popisuje, jak vzniká výtrysk hmoty u černé díry, takže kdyby jste si ho Pavouku přečetl, možná mohlo odpadnout několik předchozích dotazů a já se mohl věnovat něčemu užitečnému. Odkazovaná stránka navíc popisuje i Kupu galaxií v Panně, úlohu M87 v ní a také další členy Kupy. Pro mě rozhodně důvod k přidání.

• "NASA - APOD. Astronomický snímek dne - M87: Eliptická galaxie s výtryskem" v čem rozšiřuje článek?

Vyřešeno Je to český odkaz

Komentář Prostě další pěkná fotka této galaxie, na které je hezky vidět výtrysk, jeho směr a jeho relativní velikost v rámci celé galaxie, což mimochodem není zřejmé z žádného obrázku v článku. Pro mě rozhodně důvod k přidání.

--Pavouk (diskuse) 17. 1. 2019, 00:42 (CET)

Pavouk 2.

Ještě k tvrzení "ruský astronom Innokentij Balanovskij", ruská i ukrajinská Wiki uvádí "sovětský". Narozen v Čerkasy, dnes Ukrajina, tehdy Kyjevská gubernie, část Ruského impéria. Tak buď se narodil už jako Rus, přijal ruskou etnicitu, zůstal Ukrajincem (jestli to šlo?) a nebo lze snad psát že byl Sovět, když za SSSR působil. --Pavouk (diskuse) 17. 1. 2019, 01:52 (CET)

Vyřešeno Snažil jsem se s tím nějak poprat. Díky za recenzi. --Pepe357 (diskuse) 30. 1. 2019, 16:30 (CET)

Okomentovány jednotlivé body. --Pepe357 (diskuse) 20. 2. 2019, 10:36 (CET)

Mirek256

• Okrajové části galaxie dosahují vzdálenosti až 150 kiloparseků (490 tisíc světelných let) od jádra a v této vzdálenosti náhle končí, pravděpodobně působením jiné blízké galaxie. jaké působení jiné galaxie?

Otázka Je to úvod, věc je podrobněji vysvětlena na dvou dalších místech, takže bych to v úvodu více nerozváděl. Nebo?

• dohledal sovětský astronom Innokentij Balanovskij. musí zde být sovětský?

Otázka Na to, že jde o bezvýznamného a pouze okrajově zmíněného vědce, je zde už podruhé probírána jeho národnost. Původní článek psal „ruský“, Pavouk ho chtěl předělat na „sověta“, teď ho zase budeme stěhovat do Ruska. Třeba Mikoláš Aleš byl podle mě spíš český než rakousko-uherský malíř, ale nechme tady sověta sovětem. Já bych to neřešil.

• v té době to byla jediná eliptická galaxie, ve které byly rozeznány jednotlivé hvězdy, ale Hubble poznamenal, že v takové vzdálenosti se nedá určit, zda jde o kulové hvězdokupy nebo opravdu o jednotlivé hvězdy. ve vzdálenosti 50 niliónů světelných let by musela mít jakou absolutní jasnost? a kulová hvězdokupa je trošku více přeci jen

Vyřešeno Správná připomínka! Přepracováno.

• o je přibližně 1013krát větší množství energie, než jakou vydávaná každou sekundu Mléčná dráha, vydávaná?

Vyřešeno Pozůstatek z předchozí úpravy. Opraveno.

To je ode mne vše.Mirek256 7. 2. 2019, 15:48 (CET)

Díky za recenzi. --Pepe357 (diskuse) 12. 2. 2019, 10:15 (CET)

Hlasování

@Pepe357, Pavouk: Myslíte si, že je možné posunout do hlasování? Možná by měl vidět ještě nějaký odborník, @Mirek256:. OJJ, Diskuse 7. 2. 2019, 14:38 (CET)

Pokud nebude mít Mirek připomínky, jsem pro hlasování. --Pepe357 (diskuse) 7. 2. 2019, 14:42 (CET)

Chápu to tak, že jste vzal všechny mé návrhy a kde není změna, tak jste je nepřijal? (Já jsem zvyklý, že se komentáře vypořádají bod po bodu, stačí stručnou fajfkou, aby to bylo jasné. A co se nepřijme, to se zdůvodní, či se dá komentář. Viz např. Diskuse:Orangutan. Něco ode mne byly nejen řečnické otázky, například: jaká je encyklopedická hodnota jednotky erg? Dle mě spíše zatemňuje a zhoršuje čtení, než zjasňuje a usnadňuje.--Pavouk (diskuse) 7. 2. 2019, 17:11 (CET)

Kde není změna, tam jsem je nepřijal, nebo považoval za řečnické otázky. Já jsem totiž pro změnu zvyklý, že recenzující se snaží trochu vcítit do daného tématu a nepotřebuje detailně vysvětlovat každý obrat, který se v daném oboru používá - třeba "přehlídka oblohy". Dle mě to spíše zatemňuje a zhoršuje čtení, než zjasňuje a usnadňuje.

Pojďme si zahrát takovou hru, zkusme formulovat větu tak, aby byla jednoznačně pochopitelná i laikovi: "Výzkumný ústav Námořnictva Spojených států amerických v roce 1966 vypustil raketu Aerobee 150, která v souhvězdí Panny objevila"

Můj pokus: "Výzkumný ústav, tedy cílené uspořádání vědců, Námořnictva Spojených států (myšleno Spojených států amerických - neplést si se Spojenými státy mexickými, brazilskými, venezuelskými, evropskými, apod.), což je společnost lidí pracujících na lodích patřících velké zemi, která sídlí na pevnině za velkým oceánem, v roce 1966 po narození Krista (smluvní hodnota, jeho přesné datum narození není jisté) vypustil raketu (uvedl do pohybu směrem vzhůru věc podobnou letadlu, ale létající ještě mnohem výše nad zemský povrch) Aerobee 150 (fakt nevím jak vysvětlit), která směrem, jím je za vhodných okolností na pozemské obloze vidět obrazec hvězd, který našim pradávným předkům připomínal prastarou mýtickou postavu a pojmenovali jej souhvězdí Panny, zachytila lidskému oku neviditelné vlnění"

Opravdu chceme takovou Wikipedii? Nejsme právníci. Jsem pro zachování rozumného (!) množství komentářů, ale všeho s mírou. Opravdu musím laikovi vysvětlovat průměr dalekohledu? A mám do toho přidat i centrální zastínění sekundárním zrcátkem u Newtonovy konstrukce? Třeba u mezi NČ nedávno přidané Toscy, bych si jako laik nechal v prvním odstavci vysvětlit pojmy dějství, premiéra (Babiš?), Teatro Constanzi (nedá se to přeložit do češtiny?), invaze, dramatické a lyrické árie. --Pepe357 (diskuse) 8. 2. 2019, 10:09 (CET)

@Pepe357: 100% souhlas. OJJ, Diskuse 9. 2. 2019, 11:19 (CET)

@Pavouk: echo. --Pepe357 (diskuse) 15. 2. 2019, 06:46 (CET)

Pánové (a popř. dámy) něco konstruktivního, co není jen řečnická otázka? Konstruktivní připomínky k Tosce uvítám, nezříkám se spoluodpovědnosti za to dílko, rád zapracuji či něco vysvětlím. Snažím se řídit kromě pravidel pro NČ/DČ i Nápověda:Vnitřní odkazy, uznávám že ne vždy asi důsledně. Ke galaxii: "v roce 1966 Halton Arp" -aspoň něco o něm, "Podle Yerkeské klasifikace galaxií", " vytváří rádiové laloky" a možná ještě pár nevysvětlených pojmů v článku bez příslušného odkazu. Není ten lalok vlastně galaxie? V anglické podobě vede odkaz na článek o galaxii (existuje v desítkách jazykových verzí, ale ne česky). Můžete se na mě zlobit, ale doposud jsem si ohledně dalekohledů myslel, že to, o tom, co je vidět, rozhoduje hlavně zvětšení a nikoliv průměr. Tak jsem se osmělil napsat, že se mi věta "malými dalekohledy o průměru 60 mm." nezdá. Rozhodně jsem nemyslel, že by čtenář a já nevěděl, co je průměr. (Anglický článek uvádí " using a small telescope with a 6 cm (2.4 in) aperture" - každý, já rozhodně ne, nemusí vědět, že to je vlastně to samé, že to lze takto přepočíst.) --Pavouk (diskuse) 19. 2. 2019, 17:08 (CET)

K čemu nám je řízení se pravidly bez zdravého rozumu? Výsledek jsem nastínil na příkladu výše. Kdo má rozum, pochop. Podle OJJova přitakání soudím, že nejsem úplně vedle. Konstruktivní přístup bych si vyžádal od tebe Pavouku. Dvakrát čti a jednou piš, kdo se pak má probírat hromadou zbytečných otázek. Třeba Hookerův dalekohled je vysvětlen hned o dvě slova dál pomocí observatoře Mount Wilson. To stejné Struveho pozorování výtrysku očima: Je to myšleno tak, jak je to napsáno, tedy Struve byl prvním člověkem, který výtrysk pozoroval očima, a to pomocí velkého dalekohledu. Pak jej pozorovali i amatéři s velkými dalekohledy, tedy opět člověk pomocí dalekohledu.

Pavouku, zkusím se tedy probrat tou haldou více či méně místných otázek z tvojí recenze (některé jsou opravdu věcné, ty jsem už opravil a poděkoval za ně), ale propříště poprosím, aby ses krotil, nebo se neznám! --Pepe357 (diskuse) 20. 2. 2019, 08:55 (CET)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.