Wikipedie:Článek týdne/2009/34
Sinuous rilles (z latinského sinuous – „něco klikatého“ a německého Rille – „útvar vzniklý prouděním tekoucí kapaliny“) je zvláštní druh lávového koryta na povrchu některých terestrických těles, které zdánlivě připomíná říční koryto, ale vyskytuje se v oblastech, kde nebyl výskyt kapalné vody možný či pravděpodobný. Koryto tak bylo nejspíše vyhloubeno tekoucí lávou či magmatem pronikajícím blízko povrchu. Začíná často v oblasti impaktního kráteru, zpravidla je dlouhé až stovky kilometrů se zákruty a poměrně strmými svahy dosahujícími sklonu až okolo 17°. Šířka koryta dosahuje 1–2 km a hloubka okolo desítek až prvních stovek metrů.
Vyskytují se dvě hlavní skupiny rilles: rovné rilles a sinuous rilles. Předpokládá se, že tyto dvě skupiny mají rozdílný původ vzniku. První doklad existence rilles pochází od německého astronoma Johanna Schrötera z roku 1787. Od té doby vzniklo několik teorií vysvětlujících vznik koryt. První předpokládaly, že se jedná o poruchy v planetární kůře, další spojovaly existenci s prouděním kapalné vody. V současnosti je obecně přijímána teorie, že se jedná o pozůstatek lávových tunelů v nichž proudila láva.