Otevřít hlavní menu

Vyza velká (Huso huso, rusky белуга, říční běluga) je považována za největší sladkovodní rybu, což je zavádějící, protože není čistě sladkovodní rybou. Značnou část života tráví v brakických vodách a v jeho průběhu střídá sladkovodní a mořské prostředí. Proniká hluboko do řek, před postavením přehrady Železná vrata pronikala Dunajem až do jeho rakouské části. Je to největší druh anadromní ryby z čeledi jeseterovitých (Acipenseridae), řádu jeseterů (Acipenseriformes). Vyzy rostou velmi pomalu a dožívají se až 120 let. Mohou přitom dosáhnout délky až téměř 8,5 metru a hmotnosti 1000 kg, nejtěžší zaznamenaný jedinec měl 1571 kg. Běžně se loví jedinci o hmotnosti 100 až 200 kg. Loví se převážně pro jikry známé jako černý kaviár a také pro jejich kůži, která se používá v koželužnictví.

Jak číst taxoboxVyza velká
alternativní popis obrázku chybí
Vyza velká
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád jeseteři (Acipenseriformes)
Čeleď jeseterovití (Acipenseridae)
Rod vyza (Huso)
Binomické jméno
Huso huso
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Huso huso head.jpg
Hausen (Huso huso L.)editDOB.JPG

PopisEditovat

Má robustní protáhlé tělo vřetenovitého tvaru, v zadní části mírně zploštělé. Nachází se na něm pět řad kostěných štítků. Hřbetní štítky jsou v přední části těla malé, směrem dozadu se zvětšují. Hlava bývá velká. Dopředu vybíhá v krátký kuželovitý rypec, který je u dospělých jedinců na bocích a shora chrupavčitý, většinou měkký a ohebnný. Ústa jsou široká, půlměsíčitého tvaru. Vyplňují celou spodní část rypce a zpravidla i částečně přechází na okraje hlavy. Má čtyři hladké, dlouhé a z boků mírně zploštělé vousky, přesahující přes ústa (tvar hlavy, uspořádání úst a vousků při pohledu zespoda je důležitým poznávacím znakem jeseterovitých ryb. Oči má malé. Hřbetní ploutev je krátká, posunutá směrem dozadu. Ocasní ploutev bývá dlouhá heterocerkní.

Zbarvení není příliš výrazné. Hřbet bývá tmavě šedý, boky světlejší a břicho bílé.

VýskytEditovat

Nachází se převážně v povodí Kaspického a Černého moře, Azovského moře příležitostně též v moři Jaderském. Dříve se vyza velká objevovala i v dolních tocích Moravy a Váhu.[2] Nachází se většinou poblíž pobřeží. Plave ale proti proudu velkých řek za třením.

Výskyt v ČREditovat

Hejno generačních ryb pro pokusné účely (chov v akvakultuře, křížení s jinými jesetery) je chováno v Mydlovarech nedaleko Českých Budějovic. [3]

Hospodářský významEditovat

V našich podmínkách nemá velký hospodářský význam na maso. Jeseteři jsou z volných vod drancováni především pro kaviár. Chov jeseterů a produkce kaviáru v akvakultuře je tedy považováno nejen za perspektivní oblast, ale také za způsob ochrany jesetrů. Celosvětová produkce jesetrů vzrostla v posledních letech z 2500 tun v roce 1999 na 25 600 tun v roce 2008 (FAO, 2008). U výroby kaviáru lze sledovat podobný trend. Ta vzrostla z 1,7 tuny v roce 2003 na 27,3 tun v roce 2007.[4]Vysoká cena kaviáru tery zaručuje rentabilitu chovu jeseterů v akvakultuře. Přičemž kaviár z albinotické formy jesetera patří k nejdražším na světě. Kilogram tohoto vysoce kvalitního "zlatého kaviáru" může stát podle Guinessovy knihy rekordů až 25 000 $. [5]Je snaha o jeho návrat vysazováním jedinců z umělého odchovu do volných vod. Vytvoření trvalé populace schopné přirozeného rozmnožování se zatím nezdařilo.

PotravaEditovat

Vyza je všežravec, dravec. Po svém narození až do raného mládí se vyza velká živí bezobratlými a také některými druhy korýšů. S rostoucími rozměry a věkem se v jejím jídelníčku mohou objevit také ryby, až se stane doslova dravou. V dospělosti dokáže díky své obrovské tlamě nasát ryby vážící i několik kilogramů.[6]

RozmnožováníEditovat

Na svůj druh dosahuje tato ryba pohlavní dospělosti docela pozdě. U samců ve věku 12–14 let, a u samic ve věku 16–22 let. Tato ryba se rozmnožuje třením. Vyzy táhnou do řek ve dvou vlnách: Jarní „rasa“ přitáhne do řek brzy z jara, zatímco podzimní přitáhne v období pozdního podzimu do dolního toku řeky. V řece přezimuje a z jara táhne do výše položených míst. Ke tření dochází v hlubokých proudech se štěrkovým dnem v hloubce 4–12 m. Jikry tvoří pětinu hmotnosti samice. Počet jiker u jedné samice byl odhadnut na 360 000 až 7 700 000 kusů. Interval mezi jednotlivými výtěry je přibližně 5 let.[7]

Druh pohlavní dospělost

(roky)

velikost jiker

(mm)

počet jiker

v 1g

vyza velká mlíčák 10-16

jikrnačka 14-20

3,3 - 4,5 27-45
jeseter malý mlíčák 3-7

jikrnačka 5-9

1,9 - 2,5 110-120
jeseter hvězdnatý mlíčák 9-14

jikrnačka 11-15

2,7 - 3,2 70-100

LovEditovat

Vyza velká dosahuje délky až téměř 8,5 metru a hmotnosti 1000 kg. Nejtěžší jedinec měl doposud 1571 kg. Loví se převážně pro jikry známé jako černý kaviár a také pro jejich kůži, která se používá v koželužnictví. Na seznamu ohrožených druhů ICUN[8] se nachází jako kriticky ohrožený druh jehož populace stále klesá. Lov vyzy byl v minulosti prováděn všemi dostupnými prostředky - do sítí, udicemi a zřejmě největší exempláře se lovily na Volze pod ledem nabodáváním na dlouhé tyče zakončené háky. V případě zaháknutí velkého exempláře bylo třeba spolupráce většího počtu lidí, protože jednotlivec velkou rybu udržet ani vytáhnout nedokázal. Poté, co byla ryba zaseknuta na několika hácích, bylo třeba zvětšit otvor v ledu a rybu vytáhnout ven. Počet ztracených úlovků jistě nebyl malý.[9]

OhroženíEditovat

Ve volné přírodě je vyza velká poměrně ohroženým druhem, který doplácí na sběr jiker i na samotný lov. Nekontrolované pytláctví totiž způsobuje úbytek jedinců z obou důvodů - kaviár je vyhledávanou pochoutkou a kůže ulovených jedinců je využívána v koželužnictví.[10]

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. Malá československá encyklopedie. IV. svazek Š - Ž. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1987. str. 928. bez ISBN
  3. Vyza velká MRK.cz. www.mrk.cz [online]. [cit. 4.2019]. Dostupné online. 
  4. WUERTZ A KOL.,. Identification of caviar from increasing global aquaculture production. [s.l.]: [s.n.],. [s.l.]: [s.n.], 2009. S. 51-56. 
  5. GUINESS WORLD RECORDS.. [s.l.]: [s.n.], 2015. ISBN 9781908843661. 
  6. KIRSCHBAUM F. Store. Aqualog animalbook.. Germany: [s.n.], 2010. S. 1-168.. 
  7. Hodnocení oplozenosti a vývoje embryí divoce zbarvených a albinotických forem jesetera;. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7514-018-0. S. 6. 
  8. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]. [s.l.]: [s.n.] 
  9. https://www.chytej.cz/atlas-ryb/vyza-velka/. www.chytej.cz [online]. [cit. 4.2019]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  10. https://www.stoplusjednicka.cz/zvirata-v-beznadejne-situaci-petice-nejohrozenejsich-zivocichu-sveta

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat