Vysoká Běta (Šumavské podhůří)

Vysoká Běta
	Vysoká Běta od severovýchodu od vsi Dehtáře. V popředí rybník Dehtář.
Vrchol	803,8 m n. m.
Prominence	57 m ↓ Jaronínská bučina
Izolace	1,5 km → Buglata
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Pohoří	Šumavské podhůří / Prachatická hornatina / Buglatská vrchovina / Pískovokamenská vrchovina
Souřadnice	48°58′51″ s. š., 14°12′46″ v. d.
	Vysoká Běta
Hornina	granulit
Povodí	Vltava
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká Běta (německy Hohe Liesel)^[2]^[3]^[4] s nadmořskou výškou 803,8 m je hora v Buglatské vrchovině, která je součástí Šumavského podhůří. Leží 19 km západně od Českých Budějovic, na rozhraní katastrálních území Lipanovice a Jaronín. Je šestým nejvyšším vrcholem okresu České Budějovice. Zvedá se 400 metrů nad blízkým rybníkem Dehtář v Českobudějovické pánvi.

Měřická věž

V roce 1960 ještě stála na vrcholu čtyřpodlažní dřevěná měřická věž, jinak zvaná též triangulační věž. V té době byla již značně nakloněna, proto byla záhy stržena,^[5] či spadla.^[6]

Rozhled

V současnosti je vrchol porostlý lesem a bez výhledu, přestože kdysi zde byl kruhový rozhled. Výhledy na Lhenicko, Libín a Helfenburk se otevírají z modré turistické stezky, vedoucí po západním úbočí Vysoké Běty.^[7]

Vegetace

Rostou zde rozsáhlé bučiny, které vytvářejí enklávy s druhově pestrou skladbou fauny a flóry. Na jihovýchodním úbočí byla v roce 1989 vyhlášena stejnojmenná přírodní rezervace o rozloze 24 ha.

Cesty na vrchol

Na vrchol vedou neznačené cesty z jihozápadních cípů návsí v Lipanovicích i Dobčicích. Modrá turistická značka z Horních Chrášťan vede po západním úbočí na rozcestí Pod Vysokou Bětou.

Odkazy

Reference

↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
↑ MISCHAK, Anton. 129 Johannesthal in Böhmen Budweiser Kreis. [s.l.]: [s.n.], 1827. 52 s. Dostupné online. S. 1 (folio I.r), 3 (folio II.r). (německy) Jedná se o rukopisnou originální mapu stabilního katastru v měřítku 1 : 2880 pro tehdejší rozsah katastrálního území Janské Údolí, včetně nynějšího katastrálního území Jaronín.
↑ LAMBEK, Johann. 179 Linden in Böhmen Budweiser Kreis. [s.l.]: [s.n.], 1827. 18 s. Dostupné online. S. 3 (folio II.r), 5 (folio III.r) a 9 (folio V.r). (německy) Jedná se o rukopisnou originální mapu stabilního katastru v měřítku 1 : 2880 pro Lipanovice.
↑ KOTRTSCH, F.; NIESNER, C. 32° 49° Budweis. [Wien]: K. u. k. Militärgeographisches Institut, 31. 8. 1917. 2 s. Dostupné online. S. 1. (německy) Zachycuje okolí Českých Budějovic v rámci generální mapy třetího vojenského mapování střední Evropy v měřítku 1 : 200 000 částečně opraveného c. a k. vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni do 30. III. 1915.
↑ POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Jihočeský kraj, s. 39.
↑ POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech, Moravy a Slezska. Redakce Olga Čamková. 2. vyd. Praha: Libri, 2023. 300 s. ISBN 978-80-7277-594-1. Kapitoly Jihočeský kraj podkapitola Českokrumlovsko –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kaplicko, s. 75–⁠⁠⁠⁠⁠⁠76.
↑ CUKR, Jiří. Okolí Českých Budějovic. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2011. ISBN 978-80-86829-66-1. Kapitola 3. Křemže a okolí, s. 113–114.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoká Běta na Wikimedia Commons

[1] BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

[2] MISCHAK, Anton. 129 Johannesthal in Böhmen Budweiser Kreis. [s.l.]: [s.n.], 1827. 52 s. Dostupné online. S. 1 (folio I.r), 3 (folio II.r). (německy) Jedná se o rukopisnou originální mapu stabilního katastru v měřítku 1 : 2880 pro tehdejší rozsah katastrálního území Janské Údolí, včetně nynějšího katastrálního území Jaronín.

[3] LAMBEK, Johann. 179 Linden in Böhmen Budweiser Kreis. [s.l.]: [s.n.], 1827. 18 s. Dostupné online. S. 3 (folio II.r), 5 (folio III.r) a 9 (folio V.r). (německy) Jedná se o rukopisnou originální mapu stabilního katastru v měřítku 1 : 2880 pro Lipanovice.

[4] KOTRTSCH, F.; NIESNER, C. 32° 49° Budweis. [Wien]: K. u. k. Militärgeographisches Institut, 31. 8. 1917. 2 s. Dostupné online. S. 1. (německy) Zachycuje okolí Českých Budějovic v rámci generální mapy třetího vojenského mapování střední Evropy v měřítku 1 : 200 000 částečně opraveného c. a k. vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni do 30. III. 1915.

[5] POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Jihočeský kraj, s. 39.

[6] POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech, Moravy a Slezska. Redakce Olga Čamková. 2. vyd. Praha: Libri, 2023. 300 s. ISBN 978-80-7277-594-1. Kapitoly Jihočeský kraj podkapitola Českokrumlovsko –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kaplicko, s. 75–⁠⁠⁠⁠⁠⁠76.

[7] CUKR, Jiří. Okolí Českých Budějovic. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2011. ISBN 978-80-86829-66-1. Kapitola 3. Křemže a okolí, s. 113–114.

[2]

[3]

[4]

[1]

[5]

[6]

[7]