Volha (automobil)

Volga (rusky Волга) byla značka automobilů vyráběna ruskou (dříve sovětskou) firmou GAZ. Název je odvozen od ruské řeky Volga.

Logo "Volga" na modelu GAZ-24 Volga

Pod značkou Volga bylo vyrobeno několik modelů. Posledním modelem Volgy byla "Volga - Siber" představena 29. srpna 2007 na autosalonu "Interavto-2007" v Moskvě. Výroba skočila v roce 2010

Přehled základních modelů VolgaEditovat

  • GAZ-21 "Volga"
  • GAZ-24 "Volga"
  • GAZ-3102 "Volga"
  • GAZ-3101 "Volga"
  • GAZ-31029 "Volga"
  • GAZ-31022 "Volga"
  • GAZ-3105 "Volga"
  • GAZ-3110 "Volga"
  • GAZ-310221 "Volga"
  • GAZ-3111 "Volga"
  • GAZ-31105 "Volga"
  • GAZ-311055 "Volga"
  • Volga Siber

GAZ-21 "Volga"Editovat

 
GAZ-21 Volga; třetí typ (1962-70)
 
GAZ-21C Volga

Prvním modelem s názvem Volha byl GAZ-21 "Volga". Začal se vyrábět koncem roku 1956 v závodě v sovětském městě Gorkij a jeho produkce byla ukončena až v roce 1970. Během této doby prošel model několika úpravami konstrukce, karoserie i vnitřního vybavení. Za 14 let bylo celkem vyrobeno téměř 639 tisíc kusů těchto automobilů[1]. Sovětští designéři v tomto modelu spojili evropskou a americkou konstrukční školu, což oceňovali mnozí odborníci. Např. britský časopis "The Autocar" v roce 1960 po testování Volhy GAZ-21K popsal tento vůz jako čistě sovětský originál, který je stylovou směsí současných amerických a evropských vlivů ( "... the Volga is entirely of Russian origin ... styling of the Volga is a blend of recent American and European influences ...")[2]. Šlo o jeden z prvních sovětských automobilů masově vyvážených do zahraničí. V r. 1958 získala Volga GAZ-21 spolu s dalším automobilem GAZ-13 cenu Grand Prix na výstavě Expo v Bruselu. Dodnes patří mezi legendy sovětských automobilů uznávané nejen v Rusku, ale i ve světě.

Maximální rychlost Volhy GAZ-21 byla 130 km/h, rychlost z nuly na 100 km/h dosáhla za 34 sekund. Kromě standardního provedení se vyráběly i modifikace [3].

PoužitíEditovat

Jen menší část produkce se užívala jako soukromé osobní vozy, většina sloužila v mnoha podnicích a státních organizacích. Velká část produkce byla vyrobena jako vozidla taxislužby, která se používala především v největších městech SSSR - Moskva, Leningrad, Kyjev.[4]. Volhy se však často užívaly jako vozidla taxislužby i v zahraničí. Kromě "socialistického bloku" velké množství těchto vozidel jezdilo v Řecku, Nizozemsku, Belgii, Finsku i Norsku. Podle údajů stránky home.no byla v Norsku koncem 50. a v první polovině 60. let 20. století Volha absolutním lídrem na trhu automobilů pro taxislužby, dokonce v roce 1958 byl každý čtvrtý taxík v Norsku právě Volha. Sovětský výrobce však nedokázal udržet krok s modernizačními trendy a stoupajícími nároky "západního světa" a své pozice v západní Evropě přenechal svým západním konkurentům.

Volhy patřily i do autoparku silových resortů SSSR - milice, dopravní policie, KGB a podobně.

Volga Jurije GagarinaEditovat

První člověk ve vesmíru, sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, dostal své první auto jako dar od vlády Sovětského svazu v roce 1961. Byla to Volga GAZ-21 (typ 3) černé barvy s modrým interiérem a evidenčním číslem "78-78 MOD".[5]

GAZ-24 "Volha"Editovat

 
GAZ-24 Volha

Úspěšná Volga GAZ-21 začala již počátkem šedesátých let 20. století zastarávat. Design byl nemoderní a technické parametry nedostatečné. Pod vedením hlavního konstruktéra A. M. Nevzorova a designérů L. I. Cikolenka a N. I. Kirejeva vznikl nový model, který měl být náhradou za Volhu GAZ-21. GAZ-24 "Volga" byl nový model osobního automobilu vyšší střední třídy; v SSSR se toto auto s oblibou označovalo přezdívkou "Dvadcaťčetvjorka" (podle čísla modelu). Volga GAZ-24 se vyznačovala čistotou forem, velikostí, prostorností, byla znakem prestiže. Masová výroba tohoto modelu byla spuštěna v roce 1970[3] a ukončena v roce 1986. Po výrazné modifikaci, která se promítla do modelu GAZ-24-10 "Volga" byla výroba definitivně ukončena v roce 1992. Volga GAZ-24 je jedním z nejdéle vyráběných aut v socialistickém bloku.

I tento model získal při svém uvedení několik mezinárodních ocenění, vzpomeňme zlaté medaile na mezinárodních veletrzích v Plovdivu (r. 1969) a v Lipsku (r. 1970)[3].

Volha GAZ-24 měla motor o výkonu 98 koní, maximální rychlost 140 km/h a zrychlení z nuly na 100 km/h dosáhla za 23 sekund[3]. Ve srovnání s předchozí Volhou byla nejpodstatnějším technickým vylepšením čtyřstupňová plně synchronizovaná převodovka.

ModifikaceEditovat

 
GAZ-24 Volga v barvách Veřejné bezpečnosti

Volga GAZ-24 byla v průběhu let vyráběna v různých modifikacích, které se od sebe odlišovaly některými technickými parametry, nebo celkovou úpravou vzezření. Stručný přehled a charakteristika jednotlivých modifikací[6]:

  • GAZ 24-01 - vyráběná v r. 1970-1971 určena výhradně pro taxislužbu, měla motor ZMZ-24-01 na nízkooktánový benzín A-76 (oktanové číslo 76), speciální "kostkovanou" úpravu kapoty, zelené světlo "volný", předěl interiéru, taxametr, 5 osob;
  • GAZ 24-02 - verze kombi může být vybavena třetí řadou sedadel, zesílenými pneumatikami a zadními listovými pery, 7 osob;
  • GAZ 24-03 - sanitka postavená na základě modelu GAZ 24-02; auto má navíc topení pro zadní část, maják a bodové vyhledávací světlo, 4 osoby + 1 na lehátku
  • GAZ 24-04 - vyráběná pro taxislužbu, motor ZMZ-24-01 na nízkooktánový benzín A-76 (oktanové číslo 76), speciální "kostkovanou" úpravu kapoty, zelené světlo "volný", předěl interiéru, taxametr, jinak stejná jako model GAZ 24-02;
  • GAZ 24-07 - vyráběná pro taxislužbu, pohon na LPG;
  • GAZ 24-24 - vyráběná pro bezpečnostní složky, modifikovaný pohon, třístupňová automatická převodovka, hydraulický posilovač řízení, maximální rychlost 170 km/h;
  • GAZ 24-54 - exportní modifikace volantu napravo (vyrobených do 100 kusů);
  • GAZ 24-76 a 77 - exportní modifikace pro země Beneluxu s dieselovým motorem (Indenor) značky Peugeot (později Ford) (vyráběná od r. 1976)

GAZ-3102 "Volga"Editovat

V pořadí dalším modelem fabriky GAZ s názvem Volha byl model GAZ 3102 "Volha", který se vyráběl od r. 1982 do r. 2009. Tento model odrážel potřebu modernizovat v sedmdesátých letech pomalu překonanou Volhu GAZ-24.

GAZ-3105 "Volga"Editovat

GAZ 3105 "Volga" byl vyráběn v malé sérii jako automobil pro reprezentační účely představitelů státu a Komunistické strany Sovětského svazu.

Volga SiberEditovat

Posledním modelem s názvem Volha byla Volga Siber, která byla veřejnosti oficiálně představena 29. srpna 2007 na autosalonu "Interavto-2007" v Moskvě. Šlo o osobní automobil střední třídy s karoserií typu sedan. Výroba byla koncem roku 2010 kvůli slabému prodeji ukončena.

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volga (automobil) na slovenské Wikipedii.

  1. Первая Волга – ГАЗ 21 [online]. www.cars-retro.ru, 12.02.2008 [cit. 2011-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-29. (v ruštině) 
  2. Snímek článku na stránce časopisu "The Autocar". www.gaz24.ru [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-27. 
  3. a b c d История [online]. www.gazgroup.ru [cit. 2011-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-06. (v ruštině) 
  4. ТАУРИТ, Г. Машины, которые мы ждём [online]. Огонёк, 1957 [cit. 2011-04-18]. Dostupné online. (v ruštině) 
  5. На чем ездил первый в мире космонавт Юрий Гагарин [online]. www.cars-retro.ru, 03.05.2008 [cit. 2011-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-20. (v ruštine) 
  6. REINTHALER, Ruda. 24 VOLHA [online]. www.gazklub.cz, 13.11.2005 [cit. 2011-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (v češtine)