Vojislav Šešelj

srbský nacionalistický politik

Vojislav Šešelj (* 11. října 1954 Sarajevo) je srbský právník a nacionalistický politik, zakladatel i předseda Srbské radikální strany, až do roku 2008 nejsilnější politické strany Srbska. Patřil k výrazným postavám jugoslávsko-srbské politiky 90. a raných nultých let.

Vojislav Šešelj
Vojislav Šešelj.jpg

1. předseda SRS
Úřadující
Ve funkci od:
1991
Stranická příslušnost
Členství Srbská radikální strana

Narození 11. října 1954 (66 let)
Sarajevo, Jugoslávie
Národnost Srbové
Choť Jadranka Šešeljová
Děti 4 (Nikola, Aleksandar, Mihailo, Vladimir)
Sídlo Sarajevo
Bělehrad
Alma mater Univerzita v Sarajevu
Profese politik, vysokoškolský učitel, voják, spisovatel a advokát
Náboženství Srbská pravoslavná církev
Ocenění Řád Srbské republiky
Řád hvězdy Karadjordjevićů
Podpis Vojislav Šešelj, podpis
Webová stránka http://www.vseselj.com/
Commons Kategorie Vojislav Šešelj
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doma i v zahraničí vzbudil pozornost kromě svého nacionálního radikalismu též tím, že jako jeden z mála činitelů z dob jugoslávské občanské války a kosovské války obviněných z válečných zločinů Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), se soudu dobrovolně a promptně vydal (2003), přičemž si dokázal vymoci, aby se hájil sám a na svou obhajobu ani nepovolal žádného svědka. Soud s ním vedený se neúměrně dlouho vlekl, důkazní stránka byla vágní. Okolnosti a průběh jeho široce sledovaného procesu vyvolávají podezření, že v pozadí byly také silné motivy politické, snaha jeho „odklizením“ určitým způsobem ovlivnit srbskou politickou scénu a napomoci zvenčí novému prozápadnímu směřování země.[1]

Vzdělání a osobní životEditovat

Narodil se v rodině bosenských Srbů v Sarajevu, kde i vystudoval práva a v roce 1979 se stal doktorem věd; obhájil svoji práci o spojení marxismu a občanské společnosti. Byl asistent profesora na Sarajevské univerzitě.[2]

Je ženatý a má čtyři syny.

Politická kariéraEditovat

AntikomunistouEditovat

V roce 1984 byl odsouzen v politickém procesu za kritiku komunistického režimu a kontrarevoluční aktivity k osmi letům odnětí svobody, ale v roce 1986 byl z vězení propuštěn. Po svém propuštění udržoval kontakty se srbským antikomunistickým exilem a v roce 1989 jej Momčilo Đujić, vůdce četniků z druhé světové války, povýšil do hodnosti vojvody.

V opozici vůči MiloševičoviEditovat

V roce 1989 byl Šešelj spolu s Vukem Draškovićem[2] a Mirko Jovićem spoluzakladatelem Srbské národní obnovy. Od ní přešel k radikálnějšímu Srbskému četnickému hnutí. Jugoslávský stát však odmítl registrovat stranu s takovým názvem, a tak později Šešelj představil nový subjekt s názvem Srbská radikální strana. Ve volbách v roce 1992 získala Šešeljova strana 27 % hlasů. Sám Šešelj se vypravil do Borova Sela v Chorvatsku během tamní války za nezávislost a veřejně podporoval genocidu chorvatského obyvatelstva. Až do roku 1998 byla jeho strana v opozici vůči Miloševićově vládě, v letech 1994 a 1995 byl Šešelj za své opoziční aktivity dokonce vězněn.

Členem Miloševičovy vládyEditovat

Během občanské války v Jugoslávii podporoval Republiku srbskou v Bosně[3] a organizoval nábor srbských dobrovolníků. Podporoval politiku Slobodana Miloševiće v Kosovu, a to i během operace NATO vůči Jugoslávii a stal se místopředsedou Miloševićovy vlády.[zdroj?] Jeho vztah ke Slobodanu Miloševićovi však byl dlouhodobě problematický a postupem času se zhoršoval. O vlivné manželce jugoslávského prezidenta Miloševiće dokonce v televizi prohlásil, že není žena.[2]

Šešelj deklaroval, že ve volbách v roce 2007 hodlá kandidovat za svou stranu.[zdroj?]

Před soudem ICTYEditovat

V únoru 2003 na něj vydal Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii zatykač a Šešelj na něj reagoval tím, že se 24. února 2003 soudu sám vydal. Trvalo však další téměř čtyři roky (listopad 2007), než vůbec proces s ním začal.

Odmítl všechna obvinění a chtěl se jako vystudovaný právník hájit sám, ale soud mu proti jeho vůli přidělil obhájce. V reakci na to a další postupy soudu, se kterými nesouhlasil, začal v 10. listopadu 2006 držet protestní hladovku a vysadil léky. Hladovkou se chtěl domoci svých požadavků, mezi něž patřilo: odvolání jemu přidělených obhájců, povolení návštěv jeho manželky a dětí, uznání jeho poradního týmu, zrušení limitu 800 slov pro jeho stížnosti, překládání soudních materiálů z angličtiny do srbštiny či odvolání, podle jeho názoru podjatých, soudců. Jeho zdravotní stav byl vážný a lékaři varovali, že pokud by v hladovce pokračoval, tak by brzy zemřel. 8. prosince 2006 soud jeho požadavky uznal a Šešelj hladovku ukončil.[4] V listopadu 2014 byl ze zdravotních důvodů (rakovina) propuštěn na svobodu za podmínky, že se k soudu vrátí na vyzvání.[5]

31. března 2016 byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii zcela zproštěn obžaloby.[6] Mechanismus pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), agentura OSN, která je následnickou agenturou Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, se však proti rozsudku odvolal a odvolací tribunál nakonec odsoudil Šešelja 11. září 2018 k deseti letům odnětí svobody za zločiny proti lidskosti.[7] Protože ale již seděl ve vyšetřovací vazbě tribunálu po dobu 11 a třičtvrtě roku, byl tento trest tedy splněn a Šešelj už zůstal na svobodě.

ReferenceEditovat

  1. BARTOŠOVÁ, Lucie. Vyčpělý hrdina, který touží po pomstě? Historik vyhodnocuje, zda je radikální Srb ještě nějakou hrozbou. Parlamentní listy [online]. 2015-02-15 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. 
  2. a b c LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. ISBN 978-0300194487. S. 190. (angličtina) 
  3. LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. ISBN 978-0300194487. S. 186. (angličtina) 
  4. Šešelj ukončil hladovku, tribunál mu ustoupil, idnes.cz, 8. prosince 2006
  5. http://www.pozitivnisvet.cz/drsny-srbsky-politik-seselj-po-dvanacti-letech-propusteny-z-haagu/
  6. Srbský ultranacionalista Šešelj je nevinný, rozhodl haagský tribunál. ČT24 [online]. 2016-03-31 [cit. 2016-03-31]. Dostupné online. 
  7. Appeals Chamber Reverses Šešelj’s Acquittal, in part, and Convicts him of Crimes Against Humanity. United Nations International Residual Mechanism for Criminal Tribunals [online]. 2018-04-11 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat