Otevřít hlavní menu

Vodochody

obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji
Tento článek je o obci u Prahy. O vesnici na Litoměřicku pojednává článek Vodochody (Straškov-Vodochody).

Obec Vodochody se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi patnáct kilometrů severně od centra Prahy. Žije zde 641[1] obyvatel.

Vodochody
Střed Vodochod
Střed Vodochod
Znak obce VodochodyVlajka obce Vodochody
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0209 539015
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Obec s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Pověřená obec Odolena Voda
Historická země Čechy
Katastrální výměra 4,93 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 641 (2019)[1]
Nadmořská výška 240 m n. m.
PSČ 250 69
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Průběžná 50
Hoštice
25069 Vodochody
Starosta Josef Veselý
Oficiální web: www.vodochody.cz
Email: vodochody@vodochody.cz
Vodochody v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Vodochody
Vodochody
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

U obce se nachází letecká továrna Aero Vodochody a Letiště Vodochody, které firma usiluje přeměnit z neveřejného na velké mezinárodní letiště.

Obsah

HistorieEditovat

 
Náves s autobusovou zastávkou PID

Obec Vodochody, která v sobě od roku 1960 zahrnuje i dřívější samostatnou obec Hoštice, je jedním z nejstarších míst osídlení v okrese. Dle archeologických nálezů žánrových a kostelních hrobů lze usuzovat na osídlení již v období neolitickém (asi 5000–3000 před naším letopočtem).

První písemná zmínka v historii o Vodochodech je z roku 1000, kdy byly darovány knížetem Boleslavem III. ostrovskému klášteru. Během třicetileté války byly Vodochody zcela zpustošeny, v roce 1671 je získala jezuitská kolej sv. Klimenta na Starém městě pražském.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[2]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[2]
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[3]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[6]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[9]

Rok 1932Editovat

Ve vsi Vodochody (419 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] autobusová doprava, 3 obchody s dobytkem, holič, 2 hostince, kolář, konfekce, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 7 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

Ve vsi Hoštice (280 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vodochod) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] družstvo pro rozvod elektrické energie v Hošticích, hostinec, rolník, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní a záložní spolek, trafika.

Okolní krajinaEditovat

Krajinný ráz je charakterizován částí přírodního parku Dolní Povltaví, jehož jádrem je národní přírodní rezervace Větrušické rokle. Údolí směrem k Dolu bylo oblíbeným místem procházek českého básníka Vítězslava Hálka.

Popis znakuEditovat

Ve stříbrném štítě nahoře dvě černá plamenná volná orlí křídla se zlatou pružinou zakončenou jetelovým trojlístkem, dole tři modrá vlnkovitá břevna. Znak rozdělením na dvě části vyjadřuje těsné sousedství Vodochod a Hoštic. Modrá vlnkovitá břevna označují vodu a jsou inspirována názvem obce. Dvě černá orlí křídla v horní polovině štítu mají vztah k nejstarším dějinám obce a ke skutečnosti, že jejím prvním z historie poznaným majitelem byl český kníže – Přemyslovec. Symbol křídel je odvozen od černé, plamenné, tzv. přemyslovské orlice – znaku první české vládnoucí dynastie. V křídlech je také obsažen pojem létání, kterým se připomíná podnik Aero vyrábějící letadla. Spojení názvu Aero se jménem obce Vodochody je v povědomí široké veřejnosti. Tímto způsobem se v jediném symbolu prolíná nejstarší minulost s nejnovější současností.

PamětihodnostiEditovat

Za zmínku stojí pouze dvě zvoničky – jedna ve Vodochodech a jedna v Hošticích. Protože Vodochody byly ve třicetileté válce zcela zpustošeny, nedochovala se ani dřívější vodochodská tvrz a zůstal jen panský dvůr.

OsobnostiEditovat

Z osobností lze uvést pouze českého politika, publicistu a tehdejšího majitele Dolu, Julia Grégra, který dal podnět k postavení vodochodské školy.

Významné firmyEditovat

Na katastru Vodochod a Hoštic leží letiště Vodochody a část letecké továrny Aero Vodochody. Po privatizaci letecké továrny se objevil plán na přeměnu malého soukromého letiště ve Vodochodech na mezinárodní leteckých terminál. Proti tomu se ale sdružily okolní obce a podepsaly petic proti rozšíření letiště.[12]

Na větší části zemědělských pozemků hospodaří zemědělské družstvo Klecany se sídlem ve Větrušicích.

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice II/608 Praha-Libeň - Veltrusy - Straškov-Vodochody - Terezín. Souběžně s touto silnicí vede dálnice D8 ovšem bez blízkého exitu.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
  • Letiště – Na katastrálním území obce leží soukromé mezinárodní letiště s nepravidelným provozem.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávku příměstská autobusová linka Praha,Kobylisy - Odolena Voda (denně s mnoha spoji) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
  4. Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1856. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 369. (česky a německy)
  12. Obce vyrážejí do bitvy proti letišti ve Vodochodech, Český rozhlas, 10. září 2009

Externí odkazyEditovat