Otevřít hlavní menu

Vladimír Kruba

český elektrikář a oběť demonstrací v Praze v roce 1969

Vladimír Kruba (12. července 1950[1]20. srpna 1969, Praha) byl jednou ze tří pražských obětí při potlačování demonstrací (20. srpna 1969 a 21. srpna 1969) k 1. výročí obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy (resp. k 1. výročí sovětské okupace).

Vladimír Kruba
Narození 12. července 1950[1]
Úmrtí 20. srpna 1969 (ve věku 19 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí průstřel krajiny srdeční
Bydliště Veletržní ulice v Praze 7[2]
Povolání elektrikář[3]
Zaměstnavatel Československé automobilové opravny (ČSAO)[3]
Rodiče matka: Jarmila Krubová.[4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Symbolická rakev se jmény pěti obětí usmrcených pořádkovými silami ve dnech 20. a 21. srpna 1969 při potlačování demonstrací v Praze a Brně
Symbol Lidových milic (ilustrační foto)
Pamětní deska věnovaná památce Vladimíra Kruby a Františka Kohouta v Praze[5]

PodrobnějiEditovat

Vladimír Kruba se narodil 12. července[1] 1950,[4] bydlel ve Veletržní ulici v Praze 7 a živil se jako elektrikář[2] v podniku Československé automobilové opravny (ČSAO).[6][3]

V Praze na Václavském náměstí u pomníku svatého Václava se scházeli lidé každý den v podvečer a to již od 16. srpna 1969 a každý den jich bylo více.[7] Dne 20. srpna 1969 jejich množství kulminovalo a posléze vyústilo v centru Prahy v mohutné střety mezi demonstranty a zasahujícími pořádkovými jednotkami.[7] [p 1] [p 2] [p 3]

K první střelbě ostrou municí do demonstrantů došlo v Králodvorské ulici, která se nachází za Prašnou branou, spojuje severní část náměstí Republiky, přetíná křižovatku ulic U Obecního domu a U Prašné brány, aby nakonec skončila v Celetné ulicí.[7] Jednotky Lidových milicí byly rozmístěny v prostoru na rohu ulice U Obecního domu, odkud jejich ozbrojení příslušníci začali samopaly střílet z nákladního automobilu do davu.[7] V prostoru křižovatky ulic Králodvorská a „U Prašné brány“ byl střelbou (nejspíše se jednalo o „nepovedené varovné výstřely“[6]) smrtelně zasažen osmnáctiletý zednický učeň František Kohout (průstřel hlavy a následné masivní poranění mozku) a o několik kroků dál (směrem do Rybné ulice, přesněji: na křižovatce ulic Rybná a Králodvorská; nejspíše odraženými střelami) devatenáctiletý elektrikář[7] Vladimír Kruba.[7] Vladimír Kruba utrpěl průstřel hrudníku, při němž byly zasaženy obě plíce, jícen i krajina srdeční.[2] Byl odvezen co nejrychleji ochotným řidičem do nemocnice Na Františku, ale zdejší lékařská pomoc již byla marná.[2] Tehdejší velitel zásahu nevydal pokyn k palbě, jednalo se nejspíše o vlastní iniciativu střelce / střelců, jehož / jejichž identita nebyla ani tehdy ani později odhalena.[8] [p 4]

Pamětní deskaEditovat

Jméno Vladimíra Kruby připomíná pamětní deska,[5] která vznikla díky občanskému spolku „Pomníky obětem bezpráví“ v rámci iniciativy „Srpen 1969“[2] a projektu „Černé šeříky“.[8] [p 5] Iniciátorem projektu byl předseda[2] spolku „Pomníky obětem bezpráví“ – historik a genealog Lukáš Cvrček.[8][2] Pamětní deska byla financována členy spolku „Pomníky obětem bezpráví“ z darů soukromých osob.[8] [p 6]

Pamětní deska se nachází na fasádě (vnější zdi) Grand Hotelu Bohemia[9][5] [p 7] Byla slavnostně odhalena dne 21. srpna 2019[5] za přítomnosti starosty Pavla Čižinského, radních a dalších zástupců radnice Prahy 1.[2] Slavnostního odhalení pamětní desky se účastnil také Tomáš Klepek, bývalý spolužák[6] a tehdy nejlepší kamarád zastřeleného Vladimíra Kruby.[2]

S kamarády jsme si říkali, že Láďa je člověk, který má štěstí. Všechno mu vycházelo. Byl poctivý, s dobrou povahou a z ničeho si nic nedělal. Byl to skvělý parťák a měli jsme se rádi.[6]

—Tomáš Klepek, vzpomínka na Vladimíra Krubu, [6]

Autorem výtvarného návrhu pamětní desky je sochař Jakub Grec,[5] který (bez nároku na honorář) desku vytvořil a rovněž zajistil její instalaci.[2] Horní část pamětní desky je tvořena betonovým reliéfem.[2] Ten znázorňuje motiv pražské dlažby.[2][5] Kompaktní povrch dlažby je narušen dvěma chybějícími dlažebními kostkami, které symbolizují dva zbytečně zmařené mladé lidské životy.[2][5] (Deska je společná jak pro Vladimíra Krubu, tak i pro Františka Kohouta.)[2][5] Dolní část pamětní desky doplňuje kovová tabulka s českým a anglickým textem.[2]

  • Český text na pamětní desce:

Vladimír Kruba / František Kohout/ byli v těchto místech 20. srpna 1969 / zastřeleni příslušníky komunistických / Lidových milicí během potlačování protestů / proti sovětské okupaci Československa[2][5]

  • Anglický text na pamětní desce:

Vladimír Kruba / František Kohout / were shot dead by members of the Communist / security forces during the suppression / of protests against the Soviet occupation / of Czechoslovakia on August 20–th, 1969[9][5]

OceněníEditovat

V roce 2009 mu byla in memoriam udělena Cena Václava Bendy.[4] Cenu převzala jeho matka Jarmila Krubová.[4]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. V srpnu roku 1969 si tehdy připomínali první výročí okupace desítky tisíc lidí a to nejen v Praze, ale také v Brně, Liberci, Bratislavě, Ústí nad Labem a dalších městech.[8] Proti demonstrantům bylo nasazeno (kromě jednotek vojenské bezpečnosti a oddílů ministerstva vnitra) také asi 27 tisíc příslušníků Lidových milicí a 20 tisíc vojáků. Zadrženo bylo celkem asi 2400 lidí.[8]
  2. Podle bádání historiků v archivech (rok 2019) bylo dokumentováno, že v souvislosti s nasazením příslušníků SNB, Lidových milic, pohraničníků a vojáků proti demonstracím v srpnu roku 1969 zahynulo nejméně sedm lidí, tedy o 2 více, než se uvádí v oficiálních statistikách.[1]
  3. Podle zjištění historiků (rok 2019) byl počet zraněných lidí v srpnu 1969 rovněž vyšší, než se dosud uvádělo (31 lidí).[1] Střelba (především ozbrojených příslušníků Lidových milic) zranila v Brně 29 osob a v Praze 21 osob.[1]
  4. V reakci na zprávu o zastřelení Františka Kohouta a Vladimíra Kruby v Praze se dne 21. srpna 1969 kolem poledne (kolem 11:30)[3] pokusil demonstrativně upálit v Brně na třídě Obránců míru (dnes – 2019 – Joštova ulice) devatenáctiletý Jan Polášek, který byl ale kolemjdoucími občany včas uhašen (přežil s popáleninami na 40 procentech těla).[2] Po potlačení srpnových demonstrací byl Jan Polášek v komunistickém tisku označen za „charakteristického extrémistu“.[3] Jeho čin byl policií interpretován jako „signál k činnosti a aktivnímu vystoupení protisocialistických živlů proti příslušníkům bezpečnosti“.[3]
  5. Šeříky upomínají na květiny, kterými Češi vítali sovětskou Rudou armádu v květnu roku 1945.[8] Jejich zčernání symbolizuje změnu kladného postoje české společnosti k Sovětskému svazu po srpnové okupaci Československa v roce 1968.[8]
  6. Spolek „Pomníky obětem bezpráví“ hodlá postupně vytvořit pamětní desky věnované všem československým obětem, kteří zahynuli vinou okupačních vojáků v letech 1968 až 1991. (Řádově se jedná o stovky lidí po celém území bývalého Československa.)[2]
  7. Na adrese: Králodvorská 652/4, 110 00 Praha – Staré Město, na rohu ulic Rybná a Králodvorská, GPS souřadnice: GPS: 50°5'15.898"N, 14°25'35.439"E, 50.0877494N, 14.4265108E.[9][5]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f Sedm mrtvých. Srpen 1969 má víc obětí, než se dosud vědělo [online]. www euro cz, 2019-08-19 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Dva demonstranti zastřelení v srpnu 1969 mají v Praze 1 novou pamětní desku [online]. www prazsky patriot cz, 2019-08-21 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f CVRČEK, Lukáš. Oběti potlačení protiokupačních protestů v srpnu 1969 – Vladimír Kruba (narozen 12. července 1950; zemřel 20. srpna 1969) [online]. www srpen1969 cz, 2015-08-16 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  4. a b c d Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2009 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2009 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k CHURAVÝ, Mojmír, Ing.; PETRÁŠOVÁ, Brigita. Pamětní deska Vladimír Kruba a František Kohout [online]. Umístění: Praha 1, Králodvorská 652/4, roh ulic Rybná a Králodvorská, vnější zeď Grand Hotelu Bohemia; Souřadnice: N50°5'15.9 E14°25'35.43: Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2019-09-21 [cit. 2019-10-15]. Pamětní deska byla slavnostně odhalena 21. srpna 2019. Jejím autorem je sochař Jakub Grec. Součástí desky je i betonový plastický reliéf dlažby, který dvěma chybějícími kostkami symbolizuje dva zmařené mladé lidské životy. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 
  6. a b c d e Zastřelili je při útěku: Praha 1 vyvěsila pamětní desku zabitým mladíkům v srpnu 1969 [online]. www blesk cz, 2019-08-21 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  7. a b c d e f Protesty v srpnu 1969 režim krvavě potlačil. V Praze a Brně na ulicích umírali lidé [online]. ct24 ceska televize cz, 2019-08-20 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f g h Uctění památky – V Praze byla odhalena pamětní deska zastřeleným z roku 1969 [online]. www tyden cz, 2019-08-21 [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  9. a b c Praha 1 – Pamětní deska Vladimíru Krubovi a Františku Kohoutovi [online]. www pametni mista usd cas cz [cit. 2019-08-31]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat