Prašná brána

věž

Prašná brána (německy der Pulverturm) je pozdně gotická stavba na rozhraní ulice Na Příkopě a náměstí Republiky vedle Obecního domu naproti domu U Hybernů. Jedná se o jeden ze symbolů Prahy. V bráně začíná Celetná ulice, která zde tvoří první část Královské cesty, která vede odtud až na Pražský hrad. Brána vznikla roku 1475 k reprezentačním účelům a nahradila Bránu svatého Ambrože (součást tehdy již nepotřebného staroměstského opevnění), dostavena byla ale až na konci 19. století, v pseudogotickém puristickém stylu. Brána má výšku 65 metrů, vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 44 metrů a vede na něj 186 schodů.

Prašná brána
Východní průčelí Prašné brány (2016)
Východní průčelí Prašné brány (2016)
Základní informace
Slohgotická architektura
Výstavba1475
Pojmenováno postřelný prach
Poloha
AdresaStaré Město, Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceCeletná, Na příkopě a U Prašné brány
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky11729/1-13 (PkMISSezObr)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Původně stála na jejím místě jedna z bran staroměstského opevnění, označovaná brána svatého Ambrože, kterou později vystřídala brána Horská. Její název neměl nic společného s horami – jmenovala se tak podle toho, že z ní vycházela důležitá cesta na Kutnou Horu. Poté, co staroměstské hradby ztratily založením Nového Města svůj význam a přestaly být udržovány, zpustla Horská brána natolik, že se jí začalo říkat Odraná.[1][2] Staroměstští konšelé si byli vědomi toho, že polorozpadlá stavba dělá městu ostudu, o to markantnější, že v její blízkosti stál Králův dvůr, sídlo mladého Vladislava Jagellonského. Proto se rozhodli ji zbořit a na jejím místě postavit novou, která by spíše než zárukou bezpečnosti byla důstojnou vizitkou Starého Města, tak jako na opačném konci Staroměstská mostecká věž.

 
Prašná brána v roce 1856 před pseudogotizací, na fotografii Andrease Grolla

Její výstavba začala v roce 1475 pod vedením zednického mistra Václava. Ten však na tak náročný úkol podle soudu konšelů nestačil, a tak jej brzy nahradil Matyáš Rejsek z Prostějova. Brána, původně nazývaná Nová, byla založena téměř devět metrů pod úrovní dnešního terénu a byla vysoká 42 metrů. Stavba však zůstala nedokončena, protože po přestěhování krále Vladislava na Pražský hrad v roce 1483 ztratili Staroměstští o její dostavbu zájem. Proto byla asi jen provizorně zastřešena. Postupně ztratila jakoukoli funkci a dokonce se uvažovalo o jejím zboření. Asi od poloviny 18. století sloužila jako skladiště střelného prachu; proto se jí začalo říkat Prašná. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 značně utrpěla a roku 1799 byla zbavena své poškozené výzdoby.

Dnešní vzhled získala až po pseudogotické puristické úpravě v letech 18781886, kterou vedl architekt Josef Mocker. Za předlohu posloužila podoba Staroměstské mostecké věže. Mocker dal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžicemi a ochozem a odstranit hodiny ze začátku 19. století. Dílem jeho přestavby je i síťová klenba v průjezdu, stejně jako plastická výzdoba brány, která doplnila zbytky původní výzdoby Rejskovy.

Průčelí zdobí sochy českých panovníků a znaky zemí, jimž vládli. Na východním průčelí vlevo je to Karel IV. obklopen znaky říše a Lucemburska vlevo, znaky Čech a Niska vpravo. Na východním průčelí vpravo je to Přemysl Otakar II. obklopen znaky Čech a Rakous vlevo, znaky Moravy a Štýrska vpravo. Na západním průčelí vlevo je to Jiří z Poděbrad obklopen znaky Čech a Slezska vlevo, znaky Moravy a Dolní Lužice vpravo. Na západním průčelí vpravo je to Vladislav II. obklopen znaky Čech a Moravy vlevo, znaky Dolních Uher a Slezska vpravo.

 
Výhled z ochozu brány na Týnský chrám a Pražský hrad

21. stoletíEditovat

Brána je přístupná veřejnosti a jejím majitelem je hlavní město Praha, provozovatelem a nájemcem do začátku roku 2013 byla společnost ABL FM Services (později M2.C).[3] Ve vnitřních prostorách byla od roku 2007 umístěna výstava Králův dvůr – život ve středověké Praze, později i další.

Dne 21. ledna 2013 došlo k převzetí věže Muzeem hlavního města Prahy, pro návštěvníky byla věž otevřena 5. února 2013. Veškeré instalace, které tu byly, byly zrušeny, změnil se i systém vstupného, prostory byly nově využity pro depozitní exponáty.

Pod Bránou vede jednosměrná Celetná ulice a do roku 2019 zde bylo možné parkování. To bylo často kritizováno, většinou zde totiž stály limuzíny s reklamou na erotické podniky.[4] Radnice Prahy 1 zvolená v roce 2018 sem v létě 2019 umístila značku zákaz zastavení.[5] Na jaře 2021 vznikla pod branou cykloobousměrka, která umožňuje lidem na kole obousměrný průjezd.[6]

Do budoucna je pod touto branou plánován úplný zákaz automobilového provozu.

Od 1. 1. 2021[zdroj?] má na starosti provoz Prašné brány Prague City Tourism.[7]

ReferenceEditovat

  1. Pražské věže: Prašná brána. www.prazskeveze.cz [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-01. 
  2. Pražský chytrák: …se na Prašné bráně dějí nemravnosti?[nedostupný zdroj]
  3. OPPELT, Robert; RUMLER, Martin. Výlet na Mosteckou věž nebo Petřín se může prodražit, památky mění správce. www.idnes.cz [online]. iDNES.cz, 2009-06-18 [cit. 2021-09-08]. Rubrika Praha. Dostupné online. 
  4. ZELENKA, Jakub. Roky stojí pod památkou a láká do erotického klubu. Pouze zaparkované auto, tvrdí magistrát. Lidovky.cz [online]. 2016-09-18 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  5. Zákaz parkování pod Prašnou bránou: Strážníci budou rozdávat pokuty a »botičky«. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 
  6. ŠNOBR, Martin. Pod Prašnou branou vzniká cykloobousměrka. Městem na kole [online]. 2021-04-29 [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. 
  7. Prašná brána [online]. Prague City Tourism [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat