Kabinet Spojených států amerických

součást výkonné větve Federální vlády Spojených států amerických
(přesměrováno z Vláda USA)
Na tento článek je přesměrováno heslo Vláda Spojených států amerických. O ústředním držiteli moci pojednává článek Federální vláda Spojených států amerických.

Kabinet Spojených států amerických (anglicky Cabinet of the United States, česky také: vláda Spojených států amerických[1][2][3]) je součástí výkonné větve Federální vlády Spojených států amerických. Kromě postu viceprezidenta není kabinet výslovně ukotven v Ústavě.[4] Její 2. článek předpokládá, že si prezident pořizuje poradní sbor.[pozn. 1] XXV. dodatek Ústavy umožňuje viceprezidentovi s podporou většiny členů vlády prohlásit prezidenta nezpůsobilým výkonu funkce.[pozn. 2] Navíc Ústava vyžaduje souhlas Senátu Spojených států, tedy horní komory Kongresu, se jmenováním člena vlády. Volený viceprezident schválení Senátem nepodléhá. Kabinet zasedá v Bílém domě ve Washingtonu D.C., v oficiálním sídle prezidenta v tzv. Cabinet Room.

Kabinet Spojených států amerických
Cabinet of the United States
Kabinet Josepha Bidena, červenec 2021
Kabinet Josepha Bidena, červenec 2021
PrezidentJoe Biden
Počet členů26 (viceprezident, 15 ministrů, 10 dalších funkcionářů)
Webová stránkawww.whitehouse.gov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Kabinet Donalda Trumpa při zasedání v Bílém domě, 2017

Jednotliví členové vlády, kromě prezidenta, viceprezidenta a uvedených poradců, vedou ministerstva, tzv. departmenty. Ústava nestanoví, kolik má být ministerstev a jaké mají být jejich pravomoci. Prvním prezidentem, který si poradní sbor zformoval do systému ministerstev, byl George Washington. Jeho vláda měla jen čtyři členy: ministr zahraničí Thomas Jefferson, ministr financí Alexander Hamilton, ministr války Henry Knox a ministr spravedlnosti Edmund Randolph. Viceprezident John Adams nebyl členem Washingtonova kabinetu, protože post viceprezidenta byl v počátcích Spojených států amerických (a ještě v 19.  století) vnímán jako součást legislativní moci. Původně viceprezident předsedal Senátu a byl vnímán především jako nástupce prezidenta v případě jeho úmrtí či nezpůsobilosti vykonávat funkci. Až ve 20. století začali být viceprezidenti zařazováni do kabinetů. Formálně, jakožto virilista, je viceprezident předsedou Senátu, byť jej fakticky neřídí a při rovnosti má rozhodující hlas.

 
Kabinet Richarda NixonaCabinet Room Bílého domu, 1969

V celé historii Spojených států amerických však Senát odmítl jen devět nominantů prezidenta na ministra. Ve 20. století se to stalo třikrát, naposledy roku 1989, kdy Senát odmítl potvrdit Johna Towera do funkce ministra obrany kvůli jeho opilství, promiskuitě a vztahy s výrobci zbraní. Senát schvaluje ministra prostou většinou. Naopak při odvolávání ministra není prezident limitován žádnou jinou mocí a v tomto smyslu je kabinet stále jen sborem poradců, což bylo potvrzeno rozhodnutím Nejvyššího soudu Spojených států z roku 1926 v případu Myers versus Spojené státy americké. Ministr může být rovněž odvolán na základě žaloby Sněmovny reprezentantů (tzv. impeachment) a následného verdiktu Senátu, a to za „zradu, úplatkářství nebo jiné vážné zločiny“ (2. článek Ústavy). Prezident může také jmenovat za členy kabinetu své poradce z Výkonné kanceláře prezidenta a vedoucí federálních agentur, i když jim to per se nepropůjčuje žádné další pravomoce, krom možnosti účastnit se schůzí vlády.

Pravomoci

editovat

V americkém prezidentském systému nemá kabinet postavení kolektivního rozhodovacího orgánu, nýbrž jde o poradní sbor prezidenta. Prezident však může některého ze členů kabinetu výkonem svých pravomocí pověřit.[5][6] V minulosti existovaly pokusy postavení ministrů vůči prezidentovi posílit po vzoru parlamentních systémů. Hlavní tažení za tímto účelem vedl v polovině 19. století ministr zahraničí William H. Seward, avšak prezident Abraham Lincoln tyto snahy rázně utnul. Zastáncem parlamentního modelu, před svým vstupem do politiky, byl i právník a politolog Woodrow Wilson, avšak jakmile se stal prezidentem, své postavení na úkor ministrů nijak neoslabil. Prezident Ronald Reagan zavedl systém sedmi vládních rad, které přezkoumávají vládní rozhodnutí, používaný dodnes.

Kabinet má však jednu významnou pravomoc pro mimořádné případy, která byla zavedena v roce 1967 přijetím 25. dodatku ústavy. Podle 4. oddílu tohoto dodatku může "viceprezident a bud' většina vedoucích sekcí exekutivy, nebo jiného takového útvaru, který může Kongres zákonem zřídit" předat předsedům komor Kongresu prohlášení o tom, že prezident není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu; následně by se pak viceprezident ujal pozice úřadujícího prezidenta. Toto opatření bylo zavedeno pro případ, že by prezident byl například vlivem nemoci nebo atentátu ve stavu, kdy nezemřel ale zároveň není schopen rozhodnout (např. kóma).[7]

Vláda Joea Bidena

editovat
 
Prezident Joe Biden

Prezidentskou přísahu Joe Biden složil 20. ledna 2021 a ujal se úřadu. Všechny členy vlády, vyjma viceprezidentky Kamaly Harrisové, prezident navrhl do úřadů, s jejich nutným potvrzením Senátem Spojených států. Pouze viceprezidentka volená ve volbách a ředitel kanceláře Bílého domu nepodléhali senátnímu schválení.

Po nástupu do úřadu Biden povýšil do vládní úrovně předsedu Rady ekonomických poradců a úřad velvyslance při OSN, které prezident Donald Trump z kabinetní pozice degradoval. Nově také do této úrovně zařadil Úřad pro vědu a techniku.

Ministryně vnitra Deb Haalandová se stala prvním domorodým Američanem v historii ministerských úřadů a po Hooverově viceprezidentu Charlesi Curtisovi druhým takovým členem amerických vlád.[8][9] Alejandro Mayorkas nastoupil do úřadu ministra vnitřní bezpečnosti jako první imigrant.[10]

Viceprezidentka a ministři

editovat

Vládu tvoří viceprezidentka a patnáct členů kabinetu stojících v čele federálních úřadů výkonné moci – ministerstev, seřazených podle linie nástupnictví do úřadu prezidenta. Někteří další členové administrativy mají postavení na úrovni vlády.

Vláda Joea Bidena
Úřad člen vlády nástup do úřadu
 
Viceprezidentka
 
Kamala Harrisová
20. ledna 2021
 
Ministr zahraničních věcí
 
Antony Blinken
26. ledna 2021
 
Ministryně financí
 
Janet Yellenová
25. ledna 2021
 
Ministr obrany
 
Lloyd Austin
22. ledna 2021
 
Ministr spravedlnosti
 
Merrick Garland
11. března 2021
 
Ministryně vnitra
 
Deb Haalandová
16. března 2021
 
Ministr zemědělství
 
Tom Vilsack
24. února 2021
 
Ministryně obchodu
 
Gina Raimondová
3. března 2021
 
Ministryně práce
 
Julie Suová
(úřadující)
11. března 2023
 
Ministr zdravotnictví a sociální péče
 
Xavier Becerra
19. března 2021
 
Ministryně bytové výstavby a rozvoje měst
 
Marcia Fudgeová
10. března 2021
 
Ministr dopravy
 
Pete Buttigieg
3. února 2021
 
Ministryně energetiky
 
Jennifer Granholmová
25. února 2021
 
Ministr školství
 
Miguel Cardona
2. března 2021
 
Ministr pro záležitosti veteránů
 
Denis McDonough
9. února 2021
 
Ministr vnitřní bezpečnosti
 
Alejandro Mayorkas
2. února 2021

Členové administrativy na úrovni vlády

editovat
Členové administrativy na úrovni vlády
Úřad člen na úrovni vlády nástup do úřadu
 
Ředitel Agentury pro ochranu životního prostředí
 
Michael S. Regan
11. března 2021
 
Ředitelka Úřadu pro správu a rozpočet
 
Shalanda Youngová
24. března 2021
 
Ředitelka tajných služeb
 
Avril Hainesová
21. ledna 2021
 
Ředitel Ústřední zpravodajské služby
 
William Joseph Burns
21. července 2023[a]
 
Vládní zmocněnkyně pro obchod
 
Katherine Taiová
18. března 2021
 
Velvyslankyně při OSN
 
Linda Thomas-Greenfieldová
25. února 2021
 
Předseda Rady ekonomických poradců
 
Jared Bernstein
10. července 2023
 
Ředitelka Úřadu pro drobné podnikání
 
Isabel Guzmanová
17. března 2021
 
Ředitelka Úřadu pro vědu a techniku
 
Arati Prabhakarová
3. října 2022
 
Ředitel Kanceláře Bílého domu
 
Jeffrey Zients
7. února 2023

Vysvětlivky

  1. Úřad povýšený do vládní úrovně 21. července 2023.[11] Burns nastoupil do úřadu složením přísahy již 19. března 2021.[12]

Další vysoké pozice v administrativě

editovat
Vláda Joea Bidena před Bílým domem v červenci 2021

Poznámky

editovat
  1. V druhém oddílu Ústavy je obsažena věta "prezident může vyžadovat písemná vyjádření od vedoucích úředníků všech sekcí federální správy o všech otázkách týkajících se jejich úřadu".
  2. Ve čtvrtém oddílu je uvedena formulace „většina vedoucích sekcí exekutivy, nebo jiného takového útvaru, který může Kongres zákonem zřídit“.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cabinet of the United States na anglické Wikipedii.

  1. ČTK. USA chtějí snížit strop pro přijímání uprchlíků na 18 tisíc. V roce 2017 legálně přišlo na 100 tisíc lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-09-27 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  2. ČTK. Vláda Spojených států se chystá uvalit další cla na dovoz z Číny. Týden.cz [online]. 2018-10-30 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  3. ČTK. ‚Vláda Spojených států zavírá, Kuba otevírá,‘. Ostrov usnadní svým občanům cesty do vlasti. Lidovky.cz [online]. 2017-10-29 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  4. ÚSTAVA SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH [online]. [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  5. U.S. Code, Title 3 §301: General authorization to delegate functions; publication of delegation [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  6. Participation of the Vice President in the Affairs of the Executive Branch [online]. Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  7. Ústava Spojených států amerických [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  8. LAKHANI, Nina. Deb Haaland confirmed as first Indigenous US cabinet secretary. The Guardian. March 15-03-2021. Dostupné online [cit. 16-03-2021]. 
  9. CHAVEZ, Aliyah. Deb Haaland swearing in details announced [online]. Indian Country Today [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. RODRIGUEZ, Sabrina. Mayorkas confirmed as secretary of Homeland Security. Politico. 2021-02-02. Dostupné online [cit. 2021-02-02]. (anglicky) 
  11. SHEAR, Michael D. Biden Elevates C.I.A. Director to Become a Member of the Cabinet. The New York Times [online]. 2023-07-21 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  12. CIA Director William Burns to Visit Georgia Tech. inta.gatech.edu [online]. Georgia Institute of Technology | Sam Nunn School of International Affairs, 2022-04-11 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat