Otevřít hlavní menu

Vilém Zajíc z Házmburka

český římskokatolický duchovní
(přesměrováno z Vilém Zajíc z Házmburku)

Vilém Zajíc z Házmburku (Wilhelmus de Hasenburg) byl 25. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1398-1406.

Vilém Zajíc z Házmburku
25. probošt litoměřický
Církev římskokatolická
Období služby 1398-1406
Předchůdce Vlachník Krabice z Veitmile
Nástupce Jan Czam z Luxemburku
Znak Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození kolem poloviny 14. století
Datum úmrtí ke konci roku 1406
Povolání římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodový původEditovat

Vilém Zajíc z Házmburku do této funkce pocházel z rodu Zajíců, který se odvolával svým původem až legendární postavě starých českých dějin - Bivojovi. Původně se tato rodina nazývala z Valdeka a teprve v letech 13351336 dostal Vilémův otec, Zbyněk Zajíc, dostal od krále Jana Lucemburského hrad Klapý u Libochovic (dnešní Házmburk) včetně městečka Budyně nad Ohří a dalších lokalit v okolí. Od přesídlení do litoměřického regionu začal rod důsledně používat přídomek Zajícové z Házmburku. Rod Zajíců byl významný a vlivný. Zajícové, respektive jejich předchůdci páni z Valdeka, založili již 26. března 1262 klášter augustiniánů poustevníků s kostelem Zvěstování Panny Marie, zvaný obecně sv. Dobrotivé (sv. Benigny) v Zaječově na Berounsku. Značná část pánů Zajíců se stala členy tohoto kláštera augustiniánů-eremitů.

Nejbližší rodinaEditovat

Vilémův děd, Vilém Zajíc z Valdeka, který zemřel roku 1319, měl za manželku Elišku z Lochovic. Jejich synem byl Zbyněk Zajíc z Hazmburka, zvaný Zámořský, Vilémův otec. Vilém byl rodiči donucen přijmout svěcení na subjáhna, ale roku 1362 mu papež Inocenc VI. (13521362) udělil dispens od církevních povinností. Duchovním se stal také Vilémův strýc, mladší bratr Zbyňka, Vilém, který byl 14. března 1395 jmenován proboštem staroboleslavským a již za tři roky 16. listopadu 1398 proboštem litoměřickým.

PotomciEditovat

Vilémovou manželkou byla Anna ze Slavětína, která se uvádí i jako z Libochovic. Z devíti dětí uvádíme Viléma Zajíce (zemřel 1393), který zastával významné funkce v Praze u císaře v zemské správě. Nejdříve se narodily tři dcery, Jitka, Eliška, Anna, které byly provdány, pak následovalo šest synů. Bezesporu nejvýznamnější byl Zbyněk Zajíc z Házmburku (narozen mezi lety 1375/1376), nejvyšší stolník a člen zemského soudu. Roku 1397 byl jmenován kanovníkem u sv. Víta a pak nakrátko i proboštem mělnickým. Vrcholu dosáhl roku 1403 jako pátý pražský arcibiskup. Zemřel 28. září 1411 v Bratislavě, údajně otráven husity. V době svého působení byl znám svým nekompromisním negativním stanoviskem k husitství a Mistra Jana Husa dal roku 1410 do klatby. Byl spíše zkušeným vojákem bez teologického vzdělání.

Situace v litoměřické kapituleEditovat

V litoměřické kapitule byl členem kanovník Tomášek, který pobíral pouze polovinu platu a byl dvorním kaplanem krále Václava IV. Král dal souhlas, aby na proboštském statku Křešice zřídil vinice. Pokud by chtěl kanovník Tomášek založit další vinice, byl povinen z nich odevzdávat desátky králi. Od 22. března 1399 Tomášek odevzdával ročně z Křešic králi 30 pint piva (1 pinta = cca 2 litry). Proboštskému vikáři a vikáři kanovníka Řehoře byly věnovány pozemky k založení vinic. Jeho sakristián byl povinen sloužit každý týden dvě mše svaté. Vztahy mezi proboštstvím a městem Litoměřice nebyly v tomto krátkém období napjaté, spíše se projevovala oboustranná tolerance, neboť někteří páni Zajícové z Házmburku byli podobojí. Probošt Vilém Zajíc využil svého práva jmenování farářů při kapitule roku 1401, ve farním kostele Křešice 1402, Slatině 1405 a kostele sv. Jana Křtitele v Litoměřicích 1406. Ale již déle byl nemocen a někdy na konci roku 1406 zemřel.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat