Veselá (okres Pelhřimov)

obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina

Veselá (německy Wessela) je obec v okrese PelhřimovKraji Vysočina, 12 km jižně od Pelhřimova. Žije zde 222[1] obyvatel.

Veselá
Znak obce VeseláVlajka obce Veselá
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPočátky
Obec s rozšířenou působnostíPelhřimov
(správní obvod)
OkresPelhřimov
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel222 (2024)[1]
Rozloha8,69 km²[2]
Katastrální územíVeselá u Častrova
Nadmořská výška621 m n. m.
PSČ394 70
Počet domů90 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVeselá 31
394 70 Kamenice nad Lipou
obecvesela@tiscali.cz
StarostaFrantišek Peroutka
Oficiální web: www.obecvesela.cz
Veselá
Veselá
Další údaje
Kód obce549053
Kód části obce180513
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359. Původně byla zvána Prašivá[4] a dodnes je tak i zvána lidově. K nejstarší historii obce spojené s osídlením kotliny mezi Kopaninou, Kamenitým kopcem a Nádavkem na západě a hřbetem s Bělským kopcem bohužel neexistuje podle Tomáše Zdechovského (autora znaku a vlajky) uspokojivý dostatek písemných zpráv, aby bylo možné stanovit nejstarší možné vlastníky panství. Jak lze vyčíst z publikace K dějinám obce Veselá, v nejstarších dobách patřila obec k církevním panstvím.

Od 14. století jsou doloženi majitelé panství, kteří sídlili na zdejší tvrzi. Ta se do dnešní doby již nedochovala, nicméně pečetě majitelů panství ano. V soupisu pečetí Augusta Sedláčka nazvaném Atlas erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty se nachází několik odkazů na pečetě nejstarších majitelů panství. První z doložených vlastníků byli pánové z Hostišova[5] a z Prašivé, kteří měli v erbu dle doložených pečetí supí hlavu (335v), dále polcený štít nebo supí hlavu (51b).

Jednou z nejstarších doložených pečetí je Pavla Prašiveckého z Hostišova, též Pavla z Prašivé a Hostišova, která se nachází i v Sedláčkově Atlase erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty.[6] Je na ní vyobrazena právě supí hlava, která se stala základem pro vytvoření znaku obce. Na základě výzkumu pečetí majitelů panství prozatím nebyla nalezena nejstarší pečeť s erbem majitele panství. Starší pečeť Ondřeje z Prašivé se dle nejasného odkazu v konfirmačních knihách nenachází.

Seznam majitelů panství – Prašivá (Veselá)
Majitel panství období, kdy se připomíná
Majnuš, arcibiskupský purkrabí v Rychnově 1393
Ondřej z Prašivé 1393
Ondřej z Hostišova a Prašivé
(znak s ptákem – supí hlava)
přelom 14. a 15. stol.
neznámí majitelé
Pavel z Hoštišova, z Prašivé
(znak supí hlava)
1457
Jan z Hostišova a Prašivé 1484
Pavel Prašivecký z Hostišova 1483, 1490
Jindřich z Hradce 1490
Arnošt z Leskovce 1517
Šebestián a Jan 1540
Jan Leskovec
Mikuláš Leskovec
Bohuslav Leskovec
přejmenování obce – Veselá 1587

V 16. století byli majitelé panství Leskovcové.

Obecní správa

editovat

V letech 1869–1890 k obci patřila Bělá.[7]

Pamětihodnosti

editovat

Osobnosti

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. https://www.obecvesela.cz/osidleni-kraje/d-3082 - OSÍDLENÍ KRAJE, Stanislav Veselý
  5. Mysliveček M. Erbovník aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě… Praha: Horizont 1993, s. 128.
  6. Sedláček A. Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 5, Praha: Academia 2003, s. 307
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 11.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  8. LAUDIN, Radek. Filmové Babičce Jarmile Kurandové odhalí v rodišti pamětní desku. iDNES.cz [online]. 2009-05-18 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat