Vermikulit

Vermikulit
Vermikulit
	Neopracovaný vermikulit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	(Mg,Fe,Al)3(Al,Si)4O10(OH)2·4(H2O)
Identifikace
Barva	žlutohnědá, zelenohnědá
Vzhled krystalu	šupinky
Soustava	jednoklonná
Tvrdost	1,5
Lesk	perleťový až mastný
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	nα = 1,520–1,564; nβ = 1,530–1,583; nγ = 1,530–1,583
Vryp	nazelenalý
Hustota	2,3 – 2,7 g ⋅ cm−3
Ostatní	při zahřátí zvětšuje objem

Vermikulit (Webb, 1814), chemický vzorec (Mg,Fe,Al)₃(Al,Si)₄O₁₀(OH)₂·4(H₂O), je jednoklonný minerál.

Svou strukturou i vzhledem je podobný chloritům, či slídám; stejně jako ony tvoří tabulkovité, dokonale štěpné krystaly a lupenité agregáty. Na rozdíl od ostatních křemičitanů má však tu vlastnost, že se jeho krystaly při zahřívání roztahují a tvoří lehké, pórovité útvary červovitého typu. (Odtud pochází název, z latinského vermiculus – červíček.)^[1]

Původ

sekundární – produkt hydratace nebo zvětrávání biotitu nebo flogopitu, často se nachází vázaný s azbestem
magmatický – na kontaktu mezi felsickými a mafickými nebo ultramafickými horninami, jako jsou pyroxenity a dunity

Morfologie

Tvoří lístečky, šupinky, krystaly jsou šupinkovité, často pseudohexagonální.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5, hustota 2,3 – 2,7 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {001}, lom nepravidelný.
Optické vlastnosti: Barva: žlutohnědá, zelenohnědá. Lesk perleťový až mastný, průhlednost: průsvitný, vryp nazelenalý.
Chemické vlastnosti: Složení: Mg 8,68 %, Fe 9,97 %, Al 23,01 %, Si 5,57 %, O 50,77 %, H 2,0 %. Při zahřátí zvětšuje objem, před dmuchavkou se červíkovitě kroutí.

Podobné minerály

biotit, flogopit

Parageneze

korund, apatit, serpentin, mastek; mezivrstvy v chloritu, biotitu

Získávání

V 60. letech 20. století byl tento minerál těžen v Libby v Montaně pod obchodní značkou Zonolite. Těžba v Libby byla zastavena roce 1990 v důsledku kontaminace azbestem. Světová produkce vermikulitu v roce 2000 překročila 500 000 tun. Hlavními producenty jsou Čína, Jihoafrická republika, Austrálie, Zimbabwe a Spojené státy americké.

Využití

Expandovaný vermikulit je užíván jako upravovač půdy, sypaná izolace a balicí materiál, plnivo omítek a betonů. V zahradnictví je používán jako nosič chemikálií a stejně jako perlit je vhodný pro pěstování hydroponických rostlin. Expandovaný vermikulit lze použít také pro inkubaci vajec plazů.

Vermikulit se také používá (v podobě obkladu či nátěru) jako materiál pro tepelnou či protipožární izolaci.

Naleziště

Výskyt řídký.

Česko – ojediněle Stupná, Drahonín, Heřmanov
Slovensko – Merník
USA – Montana
Rusko
Argentina
a další.

Odkazy

Reference

↑ LUHR, James L. Země. 2. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s., 2007. 520 s. ISBN 978-80-242-1901-1. S. 76.

Literatura

Dana, E.S. (1892)Dana's system of mineralogy, (6th edition), 664–668
ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vermikulit na Wikimedia Commons
Vermikulit na webu mindat.org (anglicky)
Vermikulit na webu Webmineral (anglicky)
Vermikulit v atlasu minerálů (německy)
Mineral data publishing (PDF)

[1] LUHR, James L. Země. 2. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s., 2007. 520 s. ISBN 978-80-242-1901-1. S. 76.

[1]