Velké Karlovice
Velké Karlovice jsou obec v okrese Vsetín Zlínského kraje. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel. Součástí obce je i vesnice Malé Karlovice.
Velké Karlovice | |
---|---|
Římskokatolický kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754 | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Karolinka |
Obec s rozšířenou působností | Vsetín (správní obvod) |
Okres | Vsetín |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°21′38″ s. š., 18°17′ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 373 (2024)[1] |
Rozloha | 80,81 km²[2] |
Nadmořská výška | 512 m n. m. |
PSČ | 756 06 |
Počet domů | 1 058 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 16 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Velké Karlovice 1 756 06 Velké Karlovice 70 podatelna@velkekarlovice.cz |
Starosta | Miroslav Koňařík |
Oficiální web: www | |
Velké Karlovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 545163 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatVesnici založil majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína listinou z 8. listopadu 1714, území však leželo na panství vsetínském. To si tento zakladatel přisvojil. Vsetínští majitelé Illesházyové se svého nároku nevzdali, což později vedlo k úřednímu dělení Karlovic na Velké Karlovice na rožnovského panství a ke vzniku Malých Karlovic na panství vsetínském. Ty byly k Velkým Karlovicím znovu připojeny až v roce 1966.[4]
Do počátku 19. století měla obec pouze zemědělský charakter. Ke změně došlo až v souvislosti se založením skláren v první polovině 19. století. Až do světové války, respektive do první republiky znamenalo období sklářské výroby pro obec zlatý věk. Přibylo obyvatel, dařilo se i živnostem. Vrch Soláň, který leží na území obce, byl v minulosti a stále je významným místem setkávání výtvarných umělců. Pošta v obci byla založena 15. září 1861.[5]
Název
editovatOblast dnešní obce se před jejím založením měla údajně jmenovat Dolina Urogatina či Urgatina, historické doklady k tomu však neexistují. Toto prastaré pojmenování poprvé roku 1886 publikoval Jan Kutzer v knize Karlovské Zrcadélko.[6][4] Na etymologický výklad pojmenování vyhlásil roku 1949 vlastivědný časopis Dolina Urgatina soutěž. Andělín Hurt název vykládal jako počeštěné německé Augarten či pojmenování podle nedoloženého lesa Rohatína, tedy Dolina u Rohatína.[7] Název Karlovic vychází z osobního jména zakladatele Karla Jindřicha.
Sklárny
editovatFrantiščina huť byla založena v roce 1826 panstvím Valašské Meziříčí – Rožnov. Od roku 1842 ji měla pronajatu firma S. Reich.[8] původně podnikající ve Staré Huti Roku 1859 podnik rozšířili o novou chladicí pec a provedli také změnu ve výrobním programu, původní duté sklo nahradilo sklo tabulové. Tato změna se ale neukázala jako šťastná a již roku 1866 se sortiment opět měnil, tentokrát na skleněné perly a knoflíky. Huť byla uzavřena v roce 1912.
Roku 1863 získala firma S. Reich a spol. do nájmu i nedalekou továrnu na výrobu dehtu ve Velkých Karlovicích – Leskové, vedle které ještě tentýž rok otevřela druhou sklárnu, zvanou Mariánská huť. Vyrábělo se v ní zpočátku také tabulové sklo, později se ale produkce zaměřila především na osvětlovací sklo (různé druhy lustrů a cylindry k lampám). Huť byla uzavřena v roce 1931.
Rodina Reichů byla židovského původu, hlavním představitelem rodiny v obci byl podnikatel Salomon Reich. Do roku 1863 nemohli židé vlastnit žádné nemovitosti, a proto i zde byla firma S. Reich v pronájmu. Teprve po roce 1888 firma S. Reich sklárny koupila a mohla s nimi volně nakládat. Salomon Reich byl dokonce zvolen starostou Karlovic.[9] Nedaleko obce je také židovský hřbitov,[10] V domě č.p. 970 bývala také soukromá synagoga.[11]
Pamětihodnosti
editovat- Karlovské fojtství (národní kulturní památka)
- Kostel Panny Marie Sněžné (kulturní památka)
- Muzeum Velké Karlovice (kulturní památka)
- Bývalá synagoga a židovský hřbitov
- kaple se zvonicí (kulturní památka)[12]
- boží muka[12]
- pomník padlým partyzánům[12]
- budova fary č.p. 274[12]
- měšťanský dům č.p. 451[12]
- Velké Karlovice-Podťaté (Vesnická památková zóna)
Zajímavosti
editovatNatáčely se zde seriály Doktor Martin a Strážmistr Topinka, a pohádka Největší dar.
Velké Karlovice se vyznačují nebývale velkou rozlohou v poměru k počtu obyvatel – vzdálenost z jednoho konce obce na druhý přesahuje 10 km.[13] Začátkem 20. století uvedl Čeněk Kramoliš, že Karlovice mají čtyřikrát větší katastrální výměru než moravské hlavní město Brno.[14]
V závěru údolí Malá Hanzlůvka u Velkých Karlovic se rozprostírá národní přírodní rezervace Razula, který leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Jde o původní jedlobukový les.
Doprava
editovatObec leží na silnicích druhé třídy : II/481 a II/487 a železniční trati Vsetín – Velké Karlovice se zastávkami : Velké Karlovice a Velké Karlovice zastávka.
Galerie
editovat-
budova fary
-
kruhový objezd
-
Karlovské muzeum
-
chalupy
-
železniční zastávka
-
Karlovské jezero
-
bývalý obecní úřad
-
budova bývalého nádraží Velké Karlovice
Osobnosti
editovat- Svatoslav Galík (1938–2019), reprezentant v orientačním běhu, hoteliér
- Miroslav Graclík (* 1967), spisovatel, publicista a producent
- Karel Hofman (1906–1998), akademický malíř
- Drahomír Jurajda (* 1938), chemik a sportovní pilot
- Ludvík Kalus (1895–1972), středoškolský pedagog, starosta Kyjova
- Jan Kobzáň (1901–1959), osobnost výtvarného umění
- Ondřej Kovařík (* 1980), diplomat, poslanec Evropského parlamentu
- Helena Mičkalová (1935–2011), učitelka, sběratelka lidových pověstí, spisovatelka a kronikářka
- Alois Schneiderka (1896–1958), malíř
- Jakub Štvrtecký (* 1998), biatlonista českého národního týmu
- Viktor Veselý (1887–1966), právník, klavírista, hudební skladatel a pedagog
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b MÁCHA, Přemysl; BAJER, Vojtěch. Tajemství v názvech ukrytá. druhé. vyd. [s.l.]: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-7464-177-0. S. 11–18.
- ↑ PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Září 2016, čís. 17, s. 11.
- ↑ KUTZER, Jan. Karlovské zrcadélko. K upomínce na svěcení nové budovy školy v Podťatém. Velké Karlovice: Vlastní náklad, 1886. Dostupné online. S. 33. Archivováno 23. 7. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ HURT, Andělín. Soutěž Doliny Urgatiny. Dolina Urgatina, vlastivědný časopis Horního Vsacka. 1949, roč. 3, čís. 1, s. 48. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.sreich.cz [online]. [cit. 2011-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-01.
- ↑ SALOMON REICH[nedostupný zdroj]
- ↑ hrady.cz: židovský hřbitov - Velké Karlovic
- ↑ Karlovský zpravodaj[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d e Databáze kulturních památek České republiky MonumNet
- ↑ ŽÁČKOVÁ, Martina. Velké Karlovice: za frgálem, ovcemi i mořem do nejdelší obce u nás. Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-08-09 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
- ↑ BAJER, Vojtěch. Příběh obce [online]. Oficiální stránky obce Velké Karlovice [cit. 2019-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-12.
Literatura
editovat- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- Kutzer, J.: Karlovské zrcadélko, Velké Karlovice, 1886.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Karlovice na Wikimedia Commons
- Velké Karlovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)