Veliká Ves (zámek)
Veliká Ves je novorenesanční zámek ve stejnojmenné obci 14 km jihovýchodně od Kadaně v okrese Chomutov. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Veliká Ves | |
|---|---|
 Průčelí zámecké budovy | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesanční |
| Výstavba | 1762 |
| Přestavba | 1890–1896 |
| Stavebník | karlovský augustiánský klášter |
| Další majitelé | Schreiterové |
| Současný majitel | Druhá severočeská stavební společnost |
| Poloha | |
| Adresa | Veliká Ves 1, Veliká Ves,  Česko |
| Souřadnice | 50°16′10,35″ s. š., 13°22′24,03″ v. d. |
  Veliká Ves | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25943/5-5847 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Předchůdcem zámku byla tvrz zmiňovaná na přelomu čtrnáctého a patnáctého století, kdy měla podle dobového popisu dvě věže a mezi nimi budovu se světnicí. Není jisté, kdy zanikla, ale pravděpodobně se tak stalo po připojení Veliké Vsi k hasištejnskému nebo mašťovskému panství.
V roce 1660 velikoveské panství koupili augustiánští kanovníci z pražského Karlova a nechali zde vybudovat barokní zámek jako letní sídlo pro svého opata. Stavba nedokončeného zámku skončila roku 1762, ale už v roce 1785 byl pražský klášter v důsledku reforem císaře Josefa II. zrušen a jeho majetek se dostal do správy Náboženské matice. Od ní panství koupil v roce 1788 Ignác Schreiter a později v roce 1811 zámek dokončil. Novorenesanční podobu zámek získal v letech 1890–1896, kdy patřil Richardu Procházkovi z Prahy,[2] který jej prodal Jaroslavu Kosovi.[3] Ve druhé polovině 20. století zámek využíval státní statek, sídlil v něm místní národní výbor a v patře byly byty zaměstnanců.[2] Po roce 1990 byl zámek vrácen dědičce původních majitelů, od které ho koupila okounovská firma Druhá severočeská stavební společnost.[3][4]
Stavební podoba editovat
Zámek je patrová stavba s obdélným půdorysem, před který předstupuje atika ve střední části průčelí se vstupem a volutovým štítem.[2] K zadní části zámku přiléhá hospodářský dvůr a mezi zámkem a rybníkem na jižní straně býval zámecký park.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-22]. Identifikátor záznamu 137089 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Veliká Ves – zámek, s. 497–498.
- ↑ a b Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Veliká Ves, s. 253–254.
- ↑ Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, rev. 2015-03-22 [cit. 2015-03-22]. Dostupné online.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Veliká Ves. Památky, příroda, život. 1997, roč. 29, čís. 2, s. 60. ISSN 0231-5076.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Veliká Ves na Wikimedia Commons - Zámek Veliká Ves na Hrady.cz
