Valy u Bělčic
Valy u Bělčic jsou pozůstatkem čtyřúhelníkového ohrazeného areálu z období laténské kultury. Archeologická lokalita se nachází západně od města Bělčice v okrese Strakonice v Jihočeském kraji.
| Bělčické valy | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | doba laténská |
| Poloha | |
| Adresa | západně od města, Bělčice,  Česko |
| Nadmořská výška | 524 m |
| Souřadnice | 49°30′12,78″ s. š., 13°51′14,28″ v. d. |
  Bělčické valy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatLokalita byla objevena v roce 1986.[1] Roku 1988 proběhl archeologický výzkum, který doložil pravěký původ valů a vyvrátil hypotézu, že jsou pozůstatkem polního opevnění z doby třicetileté války, které měl osobně navštívit král Fridrich Falcký.[2]
Typologicky lokalita patří mezi objekty typu Viereckschanze, které jsou známé především z oblasti Bavorska a v menším měřítku také z Čech. Někdy bývají označovány jako keltské valy. Tvoří je čtvercové nebo obdélníkové areály ohrazené valy zpravidla bez vnitřní konstrukce a příkopy na vnější straně. Původně byly považovány za kultovní areály, ale později převládl názor, že se jedná o druh sídliště z doby laténské.[1]
Ohrazení u Bělčic existovalo v mladší až pozdní době laténské.[2] S areálem souvisí laténské osídlení doložené za silnicí jižně od ohrazení v blízkosti Závišínského potoka.[1]
Stavební podoba
editovatLokalita se nachází jihovýchodně od vrcholu vrchu Budín (536 metrů).[2] Ohrazený areál má půdorys s rozměry 107 × 101 metrů. Valy se dochovaly na jižní a západní straně, zatímco na zbývajících dvou byly zničeny orbou. Na západní straně dosahuje dochovaný val výšky až tři metry. Objekty uvnitř ohrazení jsou patrné pouze v podobě vegetačních příznaků.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Bělčice, s. 47–49.
- ↑ a b c WALDHAUSER, Jiří; FRÖHLICH, Jiří. Čtyřúhelníkové valy u Bělčic na Blatensku v jižních Čechách. Archeologické rozhledy. 1992, roč. 44, čís. 4, s. 637–465. Dostupné online.