Otevřít hlavní menu
Replika Kamenné hlavy héroa nalezené u viereckschanze u Mšeckých Žehrovic

Viereckschanze (česky čtyřúhelníkové valy) je německý výraz, používaný v archeologické terminologii české i jinojazyčné jako označení pro čtyřúhelníkové areály ohraničené valy.[1] Pro tyto objekty je charakteristický čtvercový až obdélníkový tvar o straně 50–200 metrů.[zdroj?] Uvnitř ohrazení se nacházejí stopy po polozemnicích i větších nadzemních stavbách. Většina plochy však byla nezastavěna. V některých případech se uvnitř ohrazení nacházejí zahloubení interpretované někdy jako kultovní šachty, které mohly sloužit při obětování, nebo jako místo pro odložení použitých kultovních předmětů.[2] U zkoumaných šachet byla zjištěna hloubka někdy až několik desítek metrů (např. 35 metrů v Holzhausen u Mnichova).

RozšířeníEditovat

Tyto typické terénní útvary se objevují hojně v pozdní době laténské od Francie až do střední Evropy s těžištěm v jižním Německu.[zdroj?] Řídce se vyskytují i v Čechách, kde jsou nejlépe prozkoumaným objektem čtyřúhelníkové valy u Mšeckých Žehrovic a u Markvartic.[1] K částečně prozkoumaným areálům patří Valy u Bělčic.[3]

Na Moravě je známa dosud pouze jediná, zatím nezkoumaná Viereckschanze, označovaná jako Švédské šance u Ludéřova, která v případě, že výzkum potvrdí (již nyní ovšem velmi pravděpodobné) laténské stáří objektu,[4] by byla nejvýchodněji položeným objektem tohoto typu v Evropě vůbec.

Charakteristické znakyEditovat

Čtvercový nebo obdélníkový prostor o rozměrech stran cca 50–200 metrů a výměře do 2,5 ha, orientovaný podle světových stran, uzavírají v rozích vyvýšené hliněné sypané valy bez vnitřní konstrukce s příkopem o průřezu ve tvaru písmene V. Na jedné straně (ne severní) bývá ve valu patrné přerušení pro vstup, aniž by však byl přerušen příkop; uprostřed či při některé ze stran bývá zjištěna hluboká šachta; zástavba, pokud je zjištěna, bývá řídká. Budovány byly na místech s dalekým výhledem a alespoň v Čechách a na Moravě na okraji tehdy osídleného prostoru.

Datování a interpretaceEditovat

Čtyřúhelníkové valy jsou datovány do 2.1. století př. n. l.[zdroj?]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Archeologie pravěkých Čech. Příprava vydání Natalie Venclová. Svazek 7. Doba laténská. Praha: Archeologický ústav AV CŘ, 2008. 164 s. ISBN 978-80-86124-80-3. S. 35. 
  2. Náboženství keltů [online]. Archeolog.cz, 2009-06-25 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 
  3. WALDHAUSER, Jiří; FRÖHLICH, Jiří. Čtyřúhelníkové valy u Bělčic na Blatensku v jižních Čechách. Archeologické rozhledy. 1992, roč. 44, čís. 4, s. 637–465. Dostupné online. 
  4. ČIŽMÁŘOVÁ, Jana. Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-249-X. S. 225–226. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat