Bělčice

město v okrese Strakonice v Jihočeském kraji
Tento článek je o městě na Blatensku. O části obce Ostředek pojednává článek Bělčice (Ostředek).

Bělčice (německy Bielschitz) jsou město v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Žije v nich 992[1] obyvatel. Leží 28 kilometrů severně od Strakonic, 74 kilometrů severozápadně od Českých Budějovic a 76 kilometrů jihozápadně od Prahy.

Bělčice
Pohled na náměstí s radnicí
Pohled na náměstí s radnicí
Znak města BělčiceVlajka města Bělčice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBlatná
Obec s rozšířenou působnostíBlatná
(správní obvod)
OkresStrakonice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel992 (2023)[1]
Rozloha34,32 km²[2]
Nadmořská výška526 m n. m.
PSČ387 43
Počet domů508 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa městského úřadunám. J. Kučery 17
387 43 Bělčice
mesto@belcice.cz
StarostaPavel Vejšický
Oficiální web: www.belcice.cz
Bělčice
Bělčice
Další údaje
Kód obce550817
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o Bělčicích je z roku 1243. Ve městě se nachází vlaková zastávka na trati StrakoniceBřeznice. První vlak zde zastavil 30. června 1899. Je zde také základní a mateřská škola. Dominantu města tvoří 39 metrů vysoká věž, která stojí samostatně u románského kostela svatého Petra a Pavla a původně sloužila jako zvonice.

Dne 11. února 2015 byl obci vrácen status města.[4]

Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. března 2015.[5]

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 496 2 585 2 438 2 308 2 366 2 249 2 135 1 614 1 586 1 410 1 275 1 093 991 1 005 997
Počet domů 333 372 381 383 390 396 427 447 411 409 376 471 487 485 508

Obecní správa a politika editovat

Části města editovat

Město Bělčice se skládá ze sedmi částí, které odpovídají sedmi katastrálním územím:

Starostové editovat

  • Josef Zeman (2010–2014)
  • Pavel Vejšický (od 2014)

Školství editovat

Jednotřídní farní školu měly Bělčice už v 18. století. Chodily do ní děti i z okolních obcí Hornosína, Koupě, Újezdce, Podruhlí, Slavětína, Záhrobí a Závišína, a také ze samot Vratečín, Vejfuk, Ovčín a ze mlýna Netušilov.[zdroj⁠?]

V roce 1822 započala stavba nové školy poblíž fary, která byla vysvěcena 29. června 1823.[8] Budova byla jednopatrová a na tehdejší dobu poměrně prostorná. Řídící učitel Jan Tintěra v roce 1871 založil žákovskou a učitelskou knihovnu. V roce 1876 přibyla čtvrtá třída, pro kterou byla nejdříve najata místnost v soukromém domě, ale brzy se započalo s výstavbou nové třídy. Školní budova již nestačila, proto se započalo se stavbou druhého patra. Při této příležitosti byly učebny značně zvýšeny, a upraveny chodby a schodiště. V roce 1879 byla zavedena výuka ženských ručních prací. V roce 1883 se stal po smrti Jana Tintěry novým řídícím učitelem František Hodinář, který založil školní kroniku. V roce 1883 byla škola rozšířena o pátou třídu. Roku 1897 se od školy odloučily obce Koupě a Slavětín, které si zřídily vlastní školu v Koupi.[9] V roce 1906 byla zřízena první školní jídelna tzv. polévková kuchyně. Stálá školní kuchyně funguje od roku 1968 v Újezdecké ulici. V roce 1962 byla při škole zřízena školní družina.[8]

Místo mateřské školy fungoval nejprve zemědělský útulek dětí, který byl umístěn v domě čp. 150 U Patů. V roce 1952 místní národní výbor rozhodl o zřízení mateřské školy, na jejíž provoz ovšem nebyly uvolněny finanční prostředky. Začala fungovat až o tři roky později v Újezdecké ulici čp. 18. Byla vytápěna kamny, měla suché WC a malou zahradu. V roce 1962 byla přemístěna do domu čp. 37 ve stejné ulici, kde již bylo ústřední topení, vodovod a velká zahrada. Kvůli neustále se zvyšujícímu počtu dětí, bylo v září 1974 otevřeno další oddělení mateřské školy v bytové jednotce místního národního výboru a zároveň zahájena stavba nové budovy v Akci Z. Provoz byl zahájen 1. prosince 1979.[8]

V současnosti v Bělčicích funguje devítitřídní základní škola se spojenými třídami na prvním stupni, a jednotřídní mateřská škola. Spádově sem docházejí i děti z okolních obcí Tisova, Újezdce, Záhrobí, Závišína, Hornosína, Podruhlí, Hostišovic, Drahenického Málkova, případně z Dobšic, Bezdědovic i dalších okolních obcí.[zdroj⁠?]

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bělčicích.

Osobnosti editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Rozhodnutí předsedy PS č. 28 ke stanovení obce Bělčice městem (11. února 2015)
  5. Udělené symboly – Bělčice [online]. 2015-03-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  8. a b c Stručný nástin historie školství v Bělčicích [online]. zsbelcice.cz [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  9. SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 487 s. S. 367–369. 
  10. KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Bělčice, s. 47–49. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat