Bělčice

město v okrese Strakonice v Jihočeském kraji
Tento článek je o městě na Blatensku. O části obce Ostředek pojednává článek Bělčice (Ostředek).

Bělčice (německy Bielschitz) jsou město v okrese Strakonice v Jihočeském kraji, asi 9 km severně od Blatné. Žije v nich 996[1] obyvatel.

Bělčice
Pohled na náměstí s radnicí
Pohled na náměstí s radnicí
Znak města BělčiceVlajka města Bělčice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBlatná
Obec s rozšířenou působnostíBlatná
(správní obvod)
OkresStrakonice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel996 (2024)[1]
Rozloha34,32 km²[2]
Nadmořská výška526 m n. m.
PSČ387 43
Počet domů508 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa městského úřadunám. J. Kučery 17
387 43 Bělčice
mesto@belcice.cz
StarostaPavel Vejšický
Oficiální web: www.belcice.cz
Bělčice
Bělčice
Další údaje
Kód obce550817
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o Bělčicích pochází z roku 1243.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 496 2 585 2 438 2 308 2 366 2 249 2 135 1 614 1 586 1 410 1 275 1 093 991 1 005 997
Počet domů 333 372 381 383 390 396 427 447 411 409 376 471 487 485 508

Obecní správa

editovat

Části města

editovat

Součástí města jsou také základní sídelní jednotky Hutě, Chaloupky a Na Hůrce. K městu patří také Lopatárna, Netušilův Mlýn, Ovčín, Štěpánka a Vratečín.

Sousedními obcemi sídla jsou Březí, Mišovice, Kocelovice, Hornosín, Chlum, Bezdědovice, Blatná, Uzeničky, Hudčice, Koupě a Hvožďany.

Dne 11. února 2015 byl obci vrácen status města.[6]

Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. března 2015.[7]

Starostové

editovat
  • Josef Zeman (2010–2014)
  • Pavel Vejšický (od 2014)

Školství

editovat

Jednotřídní farní školu měly Bělčice už v 18. století. Chodily do ní děti i z okolních obcí Hornosína, Koupě, Újezdce, Podruhlí, Slavětína, Záhrobí a Závišína, a také ze samot Vratečín, Vejfuk, Ovčín a ze mlýna Netušilov.[zdroj⁠?!]

V roce 1822 započala stavba nové školy poblíž fary, která byla vysvěcena 29. června 1823.[8] Budova byla jednopatrová a na tehdejší dobu poměrně prostorná. Řídící učitel Jan Tintěra v roce 1871 založil žákovskou a učitelskou knihovnu. V roce 1876 přibyla čtvrtá třída, pro kterou byla nejdříve najata místnost v soukromém domě, ale brzy se započalo s výstavbou nové třídy. Školní budova již nestačila, proto se započalo se stavbou druhého patra. Při této příležitosti byly učebny značně zvýšeny, a upraveny chodby a schodiště. V roce 1879 byla zavedena výuka ženských ručních prací. V roce 1883 se stal po smrti Jana Tintěry novým řídícím učitelem František Hodinář, který založil školní kroniku. V roce 1883 byla škola rozšířena o pátou třídu. Roku 1897 se od školy odloučily obce Koupě a Slavětín, které si zřídily vlastní školu v Koupi.[9] V roce 1906 byla zřízena první školní jídelna tzv. polévková kuchyně. Stálá školní kuchyně funguje od roku 1968 v Újezdecké ulici. V roce 1962 byla při škole zřízena školní družina.[8]

Místo mateřské školy fungoval nejprve zemědělský útulek dětí, který byl umístěn v domě čp. 150 U Patů. V roce 1952 místní národní výbor rozhodl o zřízení mateřské školy, na jejíž provoz ovšem nebyly uvolněny finanční prostředky. Začala fungovat až o tři roky později v Újezdecké ulici čp. 18. Byla vytápěna kamny, měla suché WC a malou zahradu. V roce 1962 byla přemístěna do domu čp. 37 ve stejné ulici, kde již bylo ústřední topení, vodovod a velká zahrada. Kvůli neustále se zvyšujícímu počtu dětí, bylo v září 1974 otevřeno další oddělení mateřské školy v bytové jednotce místního národního výboru a zároveň zahájena stavba nové budovy v Akci Z. Provoz byl zahájen 1. prosince 1979.[8]

V současnosti v Bělčicích funguje devítitřídní základní škola se spojenými třídami na prvním stupni, a jednotřídní mateřská škola. Spádově sem docházejí i děti z okolních obcí Tisova, Újezdce, Záhrobí, Závišína, Hornosína, Podruhlí, Hostišovic, Drahenického Málkova, případně z Dobšic, Bezdědovic i dalších okolních obcí.[10]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bělčicích.

Osobnosti

editovat

Doprava

editovat

Dopravní síť

editovat

Městem vede silnice II/174 Milín – Březnice – Bělčice – Lnáře – Kadov – Velký Bor. Do města dále vedou silnice III. třídy.

Autobusová doprava 2024

editovat

Autobusovou dopravu ve městě Bělčice zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Město je součástí Pražské integrované dopravy (PID). Ve městě se nacházejí zastávky Bělčice,nám., Bělčice,Podruhelská, Bělčice,u knihovny, Bělčice,ZD a Bělčice,žel.st. Mezi další zastávky spadající pod město jsou Bělčice, Hostišovice, Bělčice, Hostišovice,u rybníka, Bělčice, Podruhlí, Bělčice,Tisov, Bělčice,Újezdec, Bělčice,Újezdec,mlýn, Bělčice,Záhrobí, Bělčice,Záhrobí,cihelna, Bělčice,Záhrobí,rozc.1.0 a Bělčice,Závišín. Město obsluhují autobusové linky 496 a 380763. Autobusová linka 496 zajišťuje spojení mezi Březnicí, Bubovicemi, Hudčicemi, Koupí, Bělčicemi a Blatnou. Linka 380763 spojuje Blatnou s Bezdědovicemi, Bělčicemi, Hornosínem, Hvožďanami a Březím.

Železniční doprava 2024

editovat

Městem prochází jednokolejná regionální železniční trať 203 Březnice–Strakonice, která byla uvedena do provozu v roce 1899. První vlak projel městem 30. června 1899. Ve městě se nachází železniční stanice Bělčice, kde zastavují osobní vlaky linky S60. Tyto vlaky, provozované společností České dráhy, jezdí z Berouna přes Zdice, Příbram a Březnici, a dále pokračují do Blatné nebo Strakonic. O víkendech a svátcích během letní sezóny zastavuje na bělčickém nádraží také spěšný vlak Českých drah linky T6 s názvem Cyklo Brdy, který jezdí z Prahy do Blatné.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Rozhodnutí předsedy PS č. 28 ke stanovení obce Bělčice městem (11. února 2015)
  7. Udělené symboly – Bělčice [online]. 2015-03-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. a b c Stručný nástin historie školství v Bělčicích [online]. zsbelcice.cz [cit. 2022-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-30. 
  9. SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 487 s. S. 367–369. 
  10. Základní škola a Mateřská škola Bělčice, okres Strakonice [online]. portal.gov.cz [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. 
  11. KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Bělčice, s. 47–49. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat