Valašská Bystřice

obec v okrese Vsetín ve Zlínském kraji

Valašská Bystřice je obec v okrese Vsetín Zlínského kraje ležící 8 km jihozápadně od Rožnova pod Radhoštěm uprostřed Vsetínských vrchů, rozlohou jedna z největších obcí v České republice. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.

Valašská Bystřice
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce Valašská BystřiceVlajka obce Valašská Bystřice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0723 544949
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíRožnov pod Radhoštěm
Okres (LAU 1)Vsetín (CZ0723)
Kraj (NUTS 3)Zlínský (CZ072)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 230 (2022)[1]
Rozloha35,95 km²
Katastrální územíValašská Bystřice
Nadmořská výška465 m n. m.
PSČ756 27
Počet domů761 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduValašská Bystřice 316
756 27 Valašská Bystřice
ouvalasskabystrice@seznam.cz
StarostaIng. Emil Korduliak
Oficiální web: www.valasskabystrice.cz
Valašská Bystřice
Valašská Bystřice
Další údaje
Kód obce544949
Kód části obce176257
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Území obce je velice hornaté a členité, hluboká údolí se zde střídají s vysokými vrcholy a dlouhými rozlehlými loukami a rozsáhlými lesy, nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice s nadmořskou výškou 912 metrů. Střed obce leží v nadmořské výšce 465 m n. m.

EtymologieEditovat

Jméno obce, které je odvozeno od říčky Bystřice, která se vlévá do údolní přehrady Bystřička, se v minulosti několikrát měnilo. Původní název Nová Bystřice nebo Randýskova Bystřice, podle prvního fojta Randýska, se ustálil na podobě Hrubá Bystřice a Velká Bystřice, který byl změněn v roce 1923 na Valašskou Bystřici.

HistorieEditovat

První písemná zpráva o obci pochází z roku 1651. Až do zániku feudalismu přináležela k rožnovskému panství. Za třicetileté války se na tehdy ještě řídce osídleném území obce ukrývali valašští vzbouřenci a kolonizátoři. Za působení jedněch z prvních fojtů z roku Křenků se zaznamenává na svou dobu obrovský rozvoj obce. V minulosti měla obec převážně zemědělský charakter a pro svou chudobu byla známá vystěhovalectvím.

V 18. století se Valašská Bystřice stala sídlem portášů, což byl sbor Valachů určený k ochraně hranic s Uherským královstvím před pašeráky a zbojníky. O zřízení místní portášské stanice se v roce 1735 postaral otec Jiří Křenek. Portášský sbor byl zrušen v roce 1829. V roce 1778 byl ve Valašské Bystřici dostavěn a slavnostně vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Obec v minulosti proslula hlavně výrobou dřevěného nádobí, nářadí či hraček (zvláštností byly především hračky barvené zakuřováním - tzv. čazením - jenž Bystřičané úspěšně prodávali kromě okolí také např. v Prusku a Vídni. V roce 1848 vypukla díky velké neúrodě epidemie tyfu. Také kvůli tomu byl v tomto roce zbudován nový hřbitov, fungující do současnosti. V roce 1935 byla otevřená nová škola. Koncem druhé světové války prošla obcí fronta, 5. května 1945 byla spojenci osvobozena. V roce 1947 vzniklo družstvo Portáš, navazující na tradiční dřevozpracující průmysl.

Život Valašské Bystřice byl vždy kulturně a společensky bohatý. Kromě kulturního zařízení Domek s malým kinosálem, Sboru dobrovolných hasičů, Kroužku zahrádkářů, Sokola, Mysliveckého sdružení, knihovny, proslulého dechového orchestru Bystřičanka a divadelního sboru je známý např. místní Spolek včelařů nebo valašský soubor Troják. Důležitou součástí společenského života je i Valašskobystřický zpravodaj, vydávaný jednou za měsíc.

V roce 2009 byla v části Leskovec otevřena první bystřická benzínová čerpací stanice.

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel (dle sčítání lidu)[3][4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
1 881 1 979 2 045 2 090 2 114 2 047 2 029 1 743 2 339 2 217 2 079 2 134 2 182 2 329 2 161

Členění obceEditovat

 
Pečeť obce Valašská Bystřice

Valašská Bystřice se člení na 7 částí (osad):

Nejde ale o evidenční části, obec se kromě toho dále člení na řadu menších oblastí (ZSJ).


DopravaEditovat

Na území obce leží značné množství zpevněných i nezpevněných cest. V roce 1949 byla zavedena pravidelná autobusová doprava mezi Valašskou Bystřicí a Rožnovem s tehdy sedmi autobusovými zastávkami. V roce 1978 byly zastávky zbudovány i v odlehlejších částech obce - v Žárech, Na horách, na Dolním konci, prodlouženy linky na Horní konec a zavedena linka do Hřívové se zastávkou U mlýnů, která je dnes již nefunkční.

V současnosti mají Bystřičané k dispozici celkem 16 zastávek:

  • Hlaváčky
  • Křižnice
  • Na horách
  • Spina (známá také jako Hory, točna)
  • Leskovec (známá také jako Rozcestí Žáry)
  • Podseté (nefunkční)
  • U Míčky
  • Údolí Žáry
  • Kostel (známá také jako Centrum)
  • U Petruželů (na Dolním konci)
  • Hajdůšky (na Dolním konci)
  • Farma ZD (na Dolním konci)
  • Škola
  • Portáš
  • Na Říce
  • Prodejna Paseky (na Horním konci)
  • Kelnar (konečná; na Horním konci, pojmenovaná po místní významné myslivecké rodině Kelnarových)
  • U mlýnů (nefunkční)

Z Rožnova pod Radhoštěm spojuje obec celkem 24 linek denně, většina z nich se také vrací zpátky do Rožnova.

Turistika a sportEditovat

Valašská Bystřice je ideálním místem pro celoroční sportovní činnost, turistiku, cykloturistiku či lyžování. V centru obce se pod horou Búřov nachází stejnojmenný hojně navštěvovaný ski areál. Nedaleko něj je k dispozici tenisové hřiště a zeď, hřiště na plážový volejbal a basketbalové koše nebo také paintballové hřiště. K areálu školy patří tělocvična a blízko závodu Portáš leží dvě rozlehlá fotbalová hřiště se sprchami, šatnami, posezením a malým fitcentrem.

Na území obce se nachází kilometry označených i neoznačených turistických stezek nebo lesních cest s oblíbenými cíli.

Jak turistům, tak místním je k dispozici několik celoročních ubytování (soukromých i penzionů), hospody, restaurace, jedna pizzerie a cukrárna, společenský dům s velkým tanečním sálem a venkovním hudebním altánem, infocentrum a další.

PamátkyEditovat

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Kamenné náhrobky portášů z 18. století na hřbitově u kostela
  • Kaplička na Dílech
  • Památník padlým ve světových válkách
  • Dřevěná zvonice na vrcholu Zvonový na Kyčerách z konce 17. století
  • Vánoční strom – jedná se o smrk na návsi obce zasazený v roce 1930, který místní od roku 1972 každoročně v čase vánočním zdobí. Smrk měřil ke dni 7. prosince 2007 24,75 m a stal se tak nejvyšším živě rostoucím stromem, který se na Vánoce vánočně zdobí,[5] v roce 2011 však rekord připadl smrku v šumavské Kvildě.

OsobnostiEditovat

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Vsetín [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  4. Obyvatelstvo podle pohlaví a obcí vybraného okresu, území Valašská Bystřice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2022-03-31 [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. 
  5. Vánoční nej - aneb kuriozity spojené s dobou Vánoc

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat