Messier 62
Messier 62 (také M62 nebo NGC 6266) je kulová hvězdokupa na jižním okraji souhvězdí Hadonoše s magnitudou 6,5.[5] Od Země je vzdálena 22 200 ly.[9] Objevil ji Charles Messier 7. června 1771.[5]
| Messier 62 | |
|---|---|
 M62 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | kulová hvězdokupa |
| Třída | IV[1] |
| Objevitel | Charles Messier |
| Datum objevu | 7. června 1771 |
| Rektascenze | 17h 1m 12,6s[2] |
| Deklinace | -30°6′44,5″[2] |
| Souhvězdí | Hadonoš (lat. Oph) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 8,55[3], 7,39[3] a 2,72[4] |
| Úhlová velikost | 15'[5] |
| Vzdálenost | 0,007 Mpc |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 50[5] ly |
| Absolutní magnituda (V) | −9,18 |
| Hmotnost | 1,22 × 106[6] |
| Metalicita [Fe/H] | −1,18, −1,6, −1,3 a −1,5 |
| Odhadované stáří | 11,78 miliard let[7] |
| Označení v katalozích | |
| Messierův katalog | M 62 |
| New General Catalogue | NGC 6266 |
| Melottův katalog | Melotte 159 |
| Jiná označení | M62, NGC 6266, GCl 51,[2] Mel 159[8] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pozorování editovat
Nalezení hvězdokupy je poměrně snadné, stačí vyhledat hvězdu Antares a poté zamířit o 8° směrem na jihovýchod. Je možné ji pozorovat obyčejným středně velkým triedrem 10x50, ve kterém se ukáže jako světlý mlhavý kotouček. Dalekohled o průměru 80 až 120 mm nedokáže rozlišit jednotlivé hvězdy a hvězdokupa zůstává nezřetelná. Dalekohledy o průměru 200 mm již dokáží rozlišit několik hvězd 14. a 15. magnitudy, z nichž některé se zdánlivě spojují v řetězce.[10]
Poblíž M62 je možné vyhledat mnoho dalších kulových hvězdokup, z těch jasnějších jsou to například 4° severně Messier 19 a 9° severozápadně Messier 4.
M62 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, i když v severní části severního mírného podnebného pásu nevychází vysoko nad obzor, protože má středně velkou jižní deklinaci. Proto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy blízko polárního kruhu. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od května do srpna.
Historie pozorování editovat
Hvězdokupu objevil Charles Messier 7. června 1771. Do jeho katalogu se však dostala až po znovuobjevení v roce 1779, protože v roce 1771 nezměřil přesně její pozici, a v katalogu tak bývalo uvedeno toto pozdější datum.[5][12] Kvůli tomu má tento objekt katalogové číslo 62, jinak by se zařadil mezi objekty M49 a M50.[5][12] Jednotlivé hvězdy v ní poprvé rozeznal William Herschel, který ji popsal jako "zmenšenou M3."[5] John Herschel ji pozoroval v roce 1833 na mysu Dobré naděje, v jehož zeměpisné šířce je hvězdokupa vidět téměř v zenitu, a rozeznal v ní desetitisíce hvězd do patnácté magnitudy. Admirál Smyth ji popsal jako "mlhovinu snadno rozložitelnou na velký počet hvězd."[10]
Vlastnosti editovat
M62 leží ve vzdálenosti 22 200 světelných let[9] od Země a její skutečný průměr je 100 světelných let.[5]
Patří mezi výrazně nesouměrné kulové hvězdokupy, což je pravděpodobně způsobeno její blízkostí ke galaktickému jádru,[10] protože je od něj vzdálena pouze 5 500 ly.[9] Slapová síla galaktického jádra způsobuje, že jihovýchodní část hvězdokupy je proti jejím ostatním částem výrazně zhuštěnější.[10]
Výzkum provedený po roce 1970 zjistil, že M62 obsahuje přinejmenším 89 proměnných hvězd, z nichž mnoho je typu RR Lyrae. Hvězdokupa také hostí velké množství rentgenových dvojhvězd.[5]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku M62 (astronomia) na italské Wikipedii.
- ↑ SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6266 [online]. [cit. 2017-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-07. (anglicky)
- ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 62 [online]. [cit. 2017-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SIMBAD. [cit. 2016-11-21]
- ↑ Lee Spitler, Duncan A Forbes: Uniting old stellar systems: from globular clusters to giant ellipticals. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008. DOI 10.1111/J.1365-2966.2008.13739.X.
- ↑ a b c d e f g h i SEDS Messier Objects Database: Messier 62 [online]. [cit. 2017-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. S. 51. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2017-08-22]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv 1108.4402. DOI 10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode 2011ApJ...742...51B. (anglicky)
- ↑ FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. S. 1203–1214. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2010 [cit. 2017-08-22]. Roč. 404, čís. 3, s. 1203–1214. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-18. arXiv 1001.4289. DOI 10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode 2010MNRAS.404.1203F. (anglicky)
- ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-22]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
- ↑ a b c HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2017-08-22]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI 10.1086/118116. Bibcode 1996AJ....112.1487H. (anglicky)
- ↑ a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky)
- ↑ Deklinace 30° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 60° od jižního nebeského pólu. Jižně od 60° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 60° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
- ↑ a b Astronomia: NGC 6266, M62 [online]. [cit. 2017-08-23]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 62 na Wikimedia Commons - M 62 v databázi SIMBAD
- NGC 6266 na Galactic Globular Clusters Database
