Otevřít hlavní menu

Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu

Hlasovací lístek ve Všesvazovém referendu o zachování SSSR

Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu (rusky Всесоюзный референдум о сохранении Союза Советских Социалистических республик) bylo referendum, které proběhlo 17. března 1991 na většině území Sovětského svazu a ve kterém byla voličům předložena k zodpovězení tato otázka:

Považujete za nutné zachování Svazu sovětských socialistických republik jako obnovené federace rovnoprávných suverénních republik, ve které budou v plné míře zaručena práva a svobody člověka jakékoli národnosti?[1][2]

Referendum bojkotovala Arménie, Gruzie (nikoli však Abcházie), Moldavsko (nikoli však Podněstří a Gagauzsko) a pobaltské státy. Ve všech třech pobaltských republikách proběhla krátce před všesvazovým referendem vlastní referenda, ve kterých se většina hlasujících vyslovila pro odtržení těchto republik od Sovětského svazu.[3]

Referenda se zúčastnilo 79,5 % oprávněných voličů, z nichž 76,43 % odpovědělo na položenou otázku kladně. Největší podporu mělo zachování Sovětského svazu v zemědělských oblastech a sovětské Střední Asii, nejmenší v největších městech – Moskvě, Leningradu a Kyjevě.[2] V jednotlivých svazových republikách byly výsledky hlasování tyto:

Svazová republika Účast v hlasování
(v procentech)
Hlasující „ano“
(v procentech)
RSFSR 75,4 71,3
Ukrajinská SSR 83,5 70,2
Běloruská SSR 83,3 82,7
Uzbecká SSR 95,4 93,7
Kazašská SSR 88,2 94,1
Ázerbajdžánská SSR 75,1 93,3
Kyrgyzská SSR 92,9 96,4
Tádžická SSR 94,4 96,2
Turkmenská SSR 97,7 97,9

ReferenceEditovat

  1. „Считаете ли Вы необходимым сохранение Союза Советских Социалистических республик как обновлённой федерации равноправных суверенных республик, в которой будут в полной мере гарантироваться права и свободы человека любой национальности?“
  2. a b 1991: březnové referendum - článek na SovietHistory.org. soviethistory.org [online]. [cit. 2009-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-30. 
  3. Švec, Luboš, Macura, Vladimír, Štol, Pavel: Dějiny pobaltských zemí. Nakladatelství Lidové noviny, Praha (2001), ISBN 80-7106-154-9, str. 268.

Související článkyEditovat