Gagauzsko

Gagauzsko nebo též Gagauzie (gagauzsky Gagauz-Yeri; rumunsky Găgăuzia; rusky Гагаузия) je autonomní oblast ležící v Budžaku v jižní části Moldavska. V Gagauzsku žije 134 535 obyvatel, z nichž 83,8 % tvoří Gagauzové (národ turkického původu většinově vyznávající pravoslavné křesťanství), 4,9 % Besarabští Bulhaři a 4,7 % Moldavané. Oficiálními jazyky autonomní oblasti jsou gagauzština, rumunština a ruština. Gagauzsko má rozlohu 1832 km². Skládá se z jádra území kolem hlavního města Comrat (23 000 obyv.), oblasti kolem města Vulcănești a dvou dalších enkláv, vsí Copceac a Carbalia. Základem hospodářství je zemědělství využívající úrodné stepní černozemě. Gagauzsko je pro svou etnickou příbuznost s Turky finančně podporováno tureckou vládou.

Gagauzská autonomní oblast
Univerzita v Komratu
Univerzita v Komratu
Gagauzská autonomní oblast – znak
znak
Gagauzská autonomní oblast – vlajka
vlajka
Geografie
Gagauzsko v rámci Moldavska
Gagauzsko v rámci Moldavska
Hlavní městoComrat
Souřadnice
Rozloha1 832 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel134 535 (2014)
Hustota zalidnění73,4 obyv./km²
Jazykgagauzština, rumunština, ruština
Národnostní složení83,8 % Gagauzové, 4,9 % Besarabští Bulhaři, 4,7 % Moldavané
Náboženstvípravoslavné křesťanství 93 %, protestantismus 3 %
Správa regionu
Nadřazený celekMoldavská republika
Vznik23. prosinec 1994
BaškanIrina Vlah
Měnarumunský lei
Mezinárodní identifikace
Označení vozidelGE
Oficiální webwww.gagauzia.md/index.php?l=en
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podobně jako Podněstří je i Gagauzsko více proruské než zbytek Moldavska. V referendu konaném v lednu 2014 obyvatelé hlasovali proti vstupu Moldavska do Evropské unie a naopak hlasovali pro bližší vztahy s Ruskou federací. V roce 2015 byla většinou 51 % hlasů zvolena guvernérem proruská politička Irina Vlah. V roce 2019 byla zvovuzvolena absolutní většinou 91 % hlasů.

HistorieEditovat

První snahou o emancipaci gagauzského národa bylo vyhlášení Comratské republiky 6. ledna 1906. Povstání potlačila během týdne carská vojska. Další snahy se objevují v období společenského uvolnění v Sovětském svazu během Perestrojky na konci osmdesátých let dvacátého století. Vzniklo několik hnutí, z nichž největšího významu dosáhlo Gagauz halki (Gagauzský lid), požadujících autonomii v rámci Moldavské sovětské socialistické republiky. Jelikož na tyto požadavky reagovala kišiněvská vláda Moldavské SSR zamítavě, došlo 11. listopadu 1989 k jednostrannému vyhlášení Gagauzské autonomní sovětské socialistické republiky v rámci Moldavské SSR. Kišiněv označil tento akt jako protiústavní, což vedlo k vyhlášení suverénní Gagauzské sovětské socialistické republiky v rámci SSSR dne 19. srpna 1990. 1. prosince téhož roku byl zvolen první prezident státu Stepan Topal, který se zasloužil o založení gagauzské Národní univerzity v Comratu.

Po následující dva roky probíhaly menší ozbrojené roztržky mezi moldavskými a gagauzskými silami posílenými o dva tisíce dobrovolníků z Podněstří, kteří se na gagauzské území dostávali přes ukrajinskou Oděskou oblast. K většímu konfliktu nedošlo, protože Moldavsko soustředilo většinu svých sil do konfliktu v Podněstří. Roku 1992 začala jednání mezi gagauzskými představiteli a moldavským prezidentem Mirceou Snegurem, která vedla roku 1994 k mírovému vyřešení sporu. 23. prosince 1994 přijal moldavský parlament Zákon o zvláštním statutu Gagauzie, kterým jí byla zaručena autonomie včetně práva na sebeurčení v případě spojení Moldavska s Rumunskem. Definitivní hranice Gagauzské autonomní oblasti byly stanoveny referendem v jednotlivých obcích o rok později.

Orgány autonomní oblastiEditovat

 
Administativní mapa Gagauzie

Autonomie Gagauzie je garantována moldavskou ústavou a Zákonem o zvláštním statutu Gagauzie z roku 1994. Pokud by došlo k narušení autonomie ze strany moldavských úřadů, představitelé Gagauzie mají právo se svou stížností obrátit na Moldavský ústavní soud.

V čele Gagauzské autonomní oblasti stojí guvernér oficiálně nazývaný baškan (rumunsky: guvernatorul). Je volen v všeobecných, přímých a tajných volbách na čtyřleté období (max. dvakrát za sebou). Baškan předsedá Výkonnému výboru a z výkonu své funkce je automaticky členem vlády Moldavské republiky. Kandidát musí plynně ovládat gagauzštinu a být moldavským státním občanem starším 35 let. Výkonná moc připadá Výkonnému výboru Gagauzie (gagauzsky Bakannik Komiteti Gagauz-Yeri), jehož členy jmenuje guvernér.

Zákonodárnou moc vykonává Lidové shromáždění Gagauzie (gagauzsky Halk Topluşu Gagauz-Yeri, rumunsky: Comitetul Executiv), jehož 35 členů je voleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým systémem na čtyřleté období.

Do pravomocí gagauzských orgánů patří kultura, vzdělání, sociální záležitosti, místní rozvoj a správa, bezpečnost (vč. vlastní policie), daně a rozpočet. Lidové shromáždění má také zvláštní pravomoc participovat na směřování vnitřní i zahraniční politiky Moldavska.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gagauzia na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat