Výhon (Dyjsko-svratecký úval)

kopec na jihu Moravy

Výhon (355 m n. m.) je nejvyšší vrchol Dyjsko-svrateckého úvalu. Nachází se v okrese Brno-venkov, na katastrálních územích obcí Blučina, Nosislav a Židlochovice. Výhon je významný z hlediska paleontologického, kulturně historického, zoologického či botanického. Na jeho území byl v roce 2002 vyhlášen Přírodní park Výhon. Od roku 2009 stojí na vrcholu rozhledna Akátová věž. Od roku 2018 se nachází na druhém vrcholu Výhonu ekumenický kříž.

Výhon
Výhon od severovýchodu
Výhon od severovýchodu

Vrchol 355 m n. m.
Prominence 142 m ↓ VSV od Nosislavi
Izolace 8,9 km → Liščí vrch[1]
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Poloha
Státy ČeskoČesko Česko
Pohoří Dyjsko-svratecký úval
Souřadnice
Výhon
Výhon
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

LokalitaEditovat

Výhon je nápadnou geomorfologickou dominantou při okraji nivy řeky Svratky jižně od Brna vystupující nad hladinu řeky o více než 170 metrů a tím je také nejvyšším vrchem Dyjsko-svrateckého úvalu.

Prudké svahy jsou dnes charakterizovány mozaikou vinohradů, intenzívních a extenzívních sadů, políček a zahrad, travnatých mezí podél cest a stepních travnatých lad. Na rovinatějších místech, především v horních partiích Výhonu, jsou velké plochy vinohradů a orné půdy. Několik menších lesíků nemá přirozenou druhovou skladbu dřevin a je poznamenáno výsadbami trnovníku bílého - akátu (Robinia pseudoacacia) a borovice lesní (Pinus sylvestris).[2]

Dva vrcholy VýhonuEditovat

Výhon má vrcholy dva. Nejvyšší partií je protáhlý hřeben ve směru od severozápadu k jihovýchodu. Na místě, které se tradičně považuje za nejvyšší vrchol a kde je umístěna rozhledna Akátová věž (dříve zde byla i pozorovatelna), je trigonometrický bod č. 4423-28 (na žulovém kamenin 25×25 cm je uveden rok 1921) s udávanou výškou 354,55 m n. m.[3] Na geodetických údajích, které se vedou k tomuto bodu, je název „Vejhon“, nikoliv Výhon. V blízkosti ekumenického kříže (cca 710 metrů jihovýchodně) je zhušťovací bod (pomocný bod k trigonometrickému bodu) č. 4423-232, ke kterému se uvádí výška 355,38 m n. m.[3] Zde je skutečný vrchol Výhonu, byť s horším rozhledem.

GeologieEditovat

Výhon je jednou z nejbohatších třetihorních paleontologických lokalit na Moravě. Z geologického hlediska je budován terciérními mořskými sedimenty spodního bádenu, vystupujícími v centrální a severní části elevace a sedimenty karpatu, nacházejícími se v jižní a východní části. Horniny obou jednotek jsou často překryty pleistocénními sprašemi mnohdy značné mocnosti.[2]

ArcheologieEditovat

Výhon je nejvyšší a morfologicky nejvýraznější elevací, nacházející se na spojnici dvou v pravěku nejhustěji osídlených oblastí, brněnskou kotlinou a Pavlovskými vrchy. Proto také byla jeho strategická poloha od pradávna často vyhledávána.

První osídlení se datuje do období paleolitu. Z této doby známe v prostoru Výhonu 7 lokalit, z nichž jsou nejvýznamnější Cezavy s nálezem mamutí spodní čelisti, zlomku klu a kostí. Z období neolitu bylo zatím objeveno 6 lokalit. Největší význam má sídliště kultury lineární keramiky z Cezav. Doba bronzová je na Výhonu zastoupena 8 lokalitami (kultura unětická, věteřovská, středodunajská mohylová kultura, velatická fáze popelnicových polí). V letech 1948–1960 zde probíhal systematický archeologický průzkum, který byl obnoven v roce 1983 a trvá dodnes.[2]

Masiv Výhonu, pohled ze severovýchodu. Na úpatí vpravo obec Blučina.

Vinařství na VýhoněEditovat

Větší ekonomický zájem o Výhon přinesl až rozvoj vinohradnictví a s tím i vinařství obecně. Možná už od časů římských legií (stanoviště u Mušova), ale není to pro Výhon doloženo. Zpráv nemáme ani z dob tzv. velkomoravského státu (jen domněnky), ani z doby zakládání nejstarších klášterů na Moravě (např. klášter v Rajhradě). Doloženy vinohrady na Výhoně máme až ve druhé polovině 14. století. Roku 1365 vlastnilo 36 měšťanů brněnských v Židlochovicích, tj. na Výhoně, své vinohrady a sklepy[4]. Markrabě Jošt Lucemburský udělil roku 1379 Židlochovicím své horenské právo (podle práva Falkenštejnského). V tomto výnosu nazývá v preambuli Výhon "horou Královskou".[5][6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. a b c Přírodní park Výhon [online]. obec Blučina [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-23. 
  3. a b Polohové bodové pole [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  4. BALTUS, Jan. Výhon a jeho proměny v tisíciletí. Historie krajiny, vinohradnictví a zemědělství na Královské hoře Výhon. první. vyd. Židlochovice: ZO českého zahrádkářského svazu, 2019. ISBN 978-80-270-5655-2. S. 35. 
  5. BALTUS, Jan: op.cit., s.37 a násl.
  6. BÍLÝ, Jiří L. Horenský řád markraběte Jošta. Acta Univesitas Palckianae Olomoucensis: Iuridica. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000, roč. 2.. 

LiteraturaEditovat

  • BALTUS, Jan: Výhon a jeho proměny v tisíciletí. Historie krajiny, vinohradnictví a zemědělství na Královské hoře Výhon. Židlochovice: ZO Českého zahrádkářského svazu, 2019. ISBN 978-80-270-5655-2.

Externí odkazyEditovat