Víska (vojenský újezd Hradiště)

zaniklá obec v Česku

Víska (německy Dörfles) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách sedm kilometrů jihovýchodně od Vojkovic v nadmořské výšce okolo 630 metrů.[1]

Víska
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíDoupov u Hradiště
Víska
Víska
Další údaje
Zaniklé obce.cz101
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Dörfflas (1563), Dörffleß (1631), Dörfles (1785 a 1847).[2]

Historie

editovat

První písemná zmínka o Vísce je z roku 1563. Vesnici údajně okolo roku 1450 založili poddaní ze zaniklé vsi Pissikau, která měla stát přibližně jeden kilometr jižně od Vísky.[3]

Víska patřila k doupovskému panství. Roku 1613 ve vsi vypukl mor, na který zemřelo 59 lidí. Další morová epidemie vesnici postihla v roce 1625, kdy jí podlehlo 25 obyvatel. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo pět sedláků, dvanáct chalupníků a dva poddaní bez pozemků. Hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka, ale důležitou roli hrála také výroba příze a zpracování dřeva.[3]

Po zrušení patrimoniální správy se Víska roku 1850 stala obcí. V roce 1861 ve vsi fungovala cihelna, ale nejpozději na začátku dvacátého století už byla mimo provoz. Ke vsi patřil Jalový dvůr (Galdhof) s ovčínem asi 1,5 kilometru jihozápadně od vesnice, myslivna a puškařská dílna. Podle adresáře z roku 1914 zde fungovaly kafilérie, dva hostince, dva obchody, řeznictví, trafika, dva obchody s dobytkem a řemeslo provozovali tři tesaři, dva zedníci, kovář a kolář. Zdejší výroba plátna po zavedení strojní výroby během devatenáctého století zanikla.[3]

Severozápadně od Vísky vyvěral minerální pramen Marga. Voda z něj měla charakter alkalické kyselky s obsahem vápníku, železa a hořčíku. V roce 1894 pramen koupila firma Beneka, postavila u něj malý pavilon a začala vodu stáčet a prodávat v blízkém okolí. Ve větší míře začala vodu prodávat až firma Mattoni, která pramen v roce 1911 koupila a zřídila u něj malé lázně.[3]

Víska zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel. Úředně byla zrušena 15. června 1953.[3]

Přírodní poměry

editovat

Víska stávala v katastrálním území Doupov u Hradiště a v okrese Karlovy Vary, asi sedm kilometrů jihovýchodně od Vojkovic. Nacházela se v nadmořské výšce okolo 630 metrů na jihozápadním úbočí vrchu Huseň (762 metrů). Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní. U zaniklé vsi pramení drobný potok, který je přítokem Lomnice.[5] Původní katastrální území vesnice měřilo 715 hektarů, z čehož bylo 439 hektarů polí, 140 hektarů luk, 108 hektarů pastvin a 4,5 hektaru lesa.[3]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí stála Víska v chladné oblasti CH7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[6]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 309 obyvatel (z toho 157 mužů), z nichž bylo 308 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 299 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 298 Němců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 367 392 363 354 338 309 299 40
Domy 51 54 57 58 58 57 58 43

Reference

editovat
  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-10]. Dostupné online. 
  2. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 553. 
  3. a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Víska, s. 28–29. 
  4. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  5. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  6. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Víska – Dörfles, s. 84. 

Externí odkazy

editovat