Otevřít hlavní menu

Prof. MUDr. Václav Libenský (7. června 1877 Praha10. prosince 1938 Praha[1]) byl český lékař, průkopník kardiologie a profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Založil Československou kardiologickou společnost, Vyšetřovací a léčebný ústav a Nový vyšetřovací a léčebný ústav v Poděbradech.[2]

Václav Libenský
Narození 7. června 1877
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. prosince 1938 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodil se 7. června 1877. Vystudoval[3] medicínu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po absolutoriu se stal asistentem profesora Josefa Thomayera. Specializoval se na nemoci vnitřní, zejména kardiologii. Od roku 1905 působil na poliklinice Univerzity Karlovy, od roku 1924 byl jejím přednostou.[1] Působil v řadě lékařských spolků a odborných společností, často publikoval. Roku 1930 založil Československou kardiologickou společnost a zároveň se stal jejím prvním předsedou.[4]

Významný byl Libenského vliv na rozvoj poděbradských lázní. Od roku 1923 byl poděbradskými lékaři (např. Bohumil Bouček a Jakub Vondrovic) zván na konzilia. Později v domě na Riegrově náměstí čp. 9/III otevřel ordinaci pro převážně pražskou klientelu.[5]

Roku 1924 byl jmenován řádným členem správní rady poděbradských lázní. Vedení lázní v té době zakoupilo Hotel U krále Jiřího a Václav Libenský prosadil jeho přeměnu na moderně vybavený ústav, který by po jednou střechou nabídl vyšetřování a léčbu srdečních chorob společně se sanatoriem. Vyšetřovací a léčebný ústav (později Hotel Libenský) zahájil provoz 25. dubna 1926 jako první zařízení svého druhu v Československu.[2] Jeho otevřením se lázeňská péče ve městě dostala na vysokou odbornou úroveň. Václav Libenský byl pověřen jeho řízením a zanedlouho prosadil přestavbu Hyrossova zámečku na obdobně koncipovaný Nový výšetřovací léčebný ústav (později Hotel Zámeček), který byl dokončen roku 1932.[6] Do provozu a rozvoje lázní se zapojili také Libenského asistenti Ladislav Filip, Arnošt Mládek a Jan Badal. Roku 1937 byl Libenský zvolen předsedou správní rady lázní. Zanedlouho se však u něj projevila rychle postupující choroba, které v roce 1938 podlehl. Pohřben byl v Praze na Olšanských hřbitovech.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Libenský, Václav, 1877-1938 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2017-11-19]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 223. 
  3. Matriky Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy - Václav Libenský *1877
  4. a b Hrabětová, 2013, s. 225.
  5. HRABĚTOVÁ, Jana. Riegrovo náměstí [online]. Poděbradské noviny [cit. 2017-11-19]. Dostupné online. (česky) 
  6. Hrabětová, 2013, s. 224.

LiteraturaEditovat

  • Biografický slovník Pražské lékařské fakulty 1348-1939. Díl II. L-Ž. Praha: Univerzita Karlova, 1993. ISBN 80-7-066-696-X. S. 148. (česky) 
  • Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV díl. Praha: Libri, 2004. S. 359. (česky) 
  • Zesnulí vědečtí pracovníci lékařští do konce roku 1940. Naše věda : kritický měsíčník. 1942, roč. 21, s. 125-127. ISSN 1803-800X. (česky) 

Externí odkazyEditovat