Wikipedie

Václav Libenský

český lékař

Prof. MUDr. Václav Libenský (7. června 1877 Praha – 10. prosince 1938 Praha[1]) byl český lékař, průkopník kardiologie a profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Založil Československou kardiologickou společnost, Vyšetřovací a léčebný ústav a Nový vyšetřovací a léčebný ústav v Poděbradech.[2]

Prof. MUDr. Václav Libenský
Narození7. června 1877
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. prosince 1938 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Narodil se 7. června 1877. Vystudoval[3] medicínu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po absolutoriu se stal asistentem profesora Josefa Thomayera. Specializoval se na nemoci vnitřní, zejména kardiologii. Od roku 1905 působil na poliklinice Univerzity Karlovy, od roku 1924 byl jejím přednostou.[1] Působil v řadě lékařských spolků a odborných společností, často publikoval. Roku 1930 založil Československou kardiologickou společnost a zároveň se stal jejím prvním předsedou.[4]

Významný byl Libenského vliv na rozvoj poděbradských lázní. Od roku 1923 byl poděbradskými lékaři (např. Bohumil Bouček a Jakub Vondrovic) zván na konzilia. Později v domě na Riegrově náměstí čp. 9/III otevřel ordinaci pro převážně pražskou klientelu.[5]

Roku 1924 byl jmenován řádným členem správní rady poděbradských lázní. Vedení lázní v té době zakoupilo Hotel U krále Jiřího a Václav Libenský prosadil jeho přeměnu na moderně vybavený ústav, který by po jednou střechou nabídl vyšetřování a léčbu srdečních chorob společně se sanatoriem. Vyšetřovací a léčebný ústav (později Hotel Libenský) zahájil provoz 25. dubna 1926 jako první zařízení svého druhu v Československu.[2] Jeho otevřením se lázeňská péče ve městě dostala na vysokou odbornou úroveň. Václav Libenský byl pověřen jeho řízením a zanedlouho prosadil přestavbu Hyrossova zámečku na obdobně koncipovaný Nový výšetřovací léčebný ústav (později Hotel Zámeček), který byl dokončen roku 1932.[6] Do provozu a rozvoje lázní se zapojili také Libenského asistenti Ladislav Filip, Arnošt Mládek a Jan Badal. Roku 1937 byl Libenský zvolen předsedou správní rady lázní. Zanedlouho se však u něj projevila rychle postupující choroba, které v roce 1938 podlehl. Pohřben byl v Praze na Olšanských hřbitovech.[4]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Libenský, Václav, 1877-1938 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2017-11-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 223. 
  3. ↑ Matriky Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy - Václav Libenský *1877
  4. ↑ a b Hrabětová, 2013, s. 225.
  5. ↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Riegrovo náměstí [online]. Poděbradské noviny [cit. 2017-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. 
  6. ↑ Hrabětová, 2013, s. 224.

Archivní prameny

editovat
  • POLABSKÉ MUZEUM — Fond Lázně Poděbrady (1924–1980)
  • SOA NYMBURK — Československé státní lázně Poděbrady (č. f. 174) (1904–2003)
  • SOA PRAHA — Podpůrný fond zaměstnanců československých lázní a zřídel Poděbrady (č. f. 2724) (1952–1956)
  • SOA PRAHA — Léčebný fond veřejných zaměstnanců v Praze (č. f. 2725)
  • SOA PRAHA — Československé státní lázně Poděbrady, lázeňská organizace (1956,1963–1983)

Literatura

editovat
  • Biografický slovník Pražské lékařské fakulty 1348-1939. Díl II. L-Ž. Praha: Univerzita Karlova, 1993. ISBN 80-7-066-696-X. S. 148. 
  • Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV díl. Praha: Libri, 2004. S. 359. 
  • Zesnulí vědečtí pracovníci lékařští do konce roku 1940. Naše věda : kritický měsíčník. 1942, roč. 21, s. 125–127. ISSN 1803-800X. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Libenský&oldid=24017410“