Václav Klán

Václav Klán (5. listopadu 1839 Černošice – 23. července 1903 České Budějovice) byl český písař u okresního soudu ve Zbraslavi a později realitní podnikatel. Na základě jeho investice a podnikatelského plánu došlo na přelomu 19. a 20. století k výstavbě rodinných domků v lese mezi středočeskými Úvaly, Šestajovicemi, Újezdem nad Lesy a Běchovicemi. Toto sídlo, dnes část Prahy, bylo pojmenováno Klánovice a stalo se v období první československé republiky oblíbeným místem pro rekreaci pražské společenské smetánky.

Václav Klán
portrét Václava Klána
Narození	5. listopadu 1839 Černošice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	23. července 1903 (ve věku 63 let) České Budějovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	byznysmen
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inzerát ze 4. května 1878, ve kterém Václav Klán nabízí pozemky v Klánovicích

Původ majetku

Václav Klán na začátku 70. let 19. století pracoval jako písař u okresního soudu ve Zbraslavi. Tehdy mu jeho vzdálená teta odkázala kus skalnatého pozemku u Radotína, který později odkoupila těžební společnost s cílem těžit zde vápenec. Díky tehdejšímu rozmachu stavebnictví v oblasti Smíchova a potřebě kvalitních stavebních materiálů obdržel Klán za prodej své skály pohádkovou částku.

Další osudy po prodeji vápencové skály

Za peníze získané prodejem radotínské skály Klán koupil statek v Modřanech, kde krátký čas hospodařil. Později projevili o jeho pozemky zájem Schwarzenbergové, kteří zde chtěli postavit parní pilu. Klán opět svůj majetek výhodně prodal a přestěhoval se do Prahy.

Rok 1873 byl z hospodářského hlediska pro Rakousko-Uhersko krizový. Byl nedostatek volných peněz, bohatší vrstvy se je snažily získat prodejem pozemků a díky tomu jejich ceny prudce klesly. Klán, který měl peněz dost, začal levně skupovat pozemky, jejichž cena se během pár měsíců znásobila.

V první polovině 70. let 19. století koupil část lesa u Šestajovic, který nechal vykácet a začal zde prodávat nově vytvořená pole. Roku 1874 koupil v dražbě od Studijního fondu z Tuchoměřic les Vidrholec ve výměře 13 km² za cenu 52 000 zlatých.

Šlo o velmi dobrou spekulaci - Klán věděl, že pozemky budou mít velkou cenu, jelikož lesem již od roku 1845 vedla železniční trať a právě se zde začala budovat silnice spojující okresy Brandýs nad Labem a Říčany (dnešní silnice Újezd-Šestajovice). Klán zažádal o povolení k parcelaci a o zřízení železniční zastávky. Povolení dostal v roce 1878, zastávka Jirny-Koloděje byla zřízena o pět let později.

Průběh výstavby Klánovic

V roce 1878 se v Klánovicích začaly stavět první domy. V roce 1899 byl založen tak zvaný Okrašlovací spolek, který se mj. zasloužil o zbudování pískových chodníků. O dvanáct let později (1911) zde byla postavena kaple Nanebebevzetí Panny Marie, zavedeno osvětlení a otevřena pošta.

Na začátku první světové války stálo v obci 90 vil, 7 restaurací a velký pension. 40 let poté, co Václav Klán získal pozemky na Vidrholci (1914) byly Klánovice nejoblíbenější vilovou čtvrtí v pražském okolí.

Po roce 1918 získaly Klánovice status nezávislé obce. V té době šéf pražské stavitelské firmy Rudolf Utěšil vypracoval návrh na úpravu obce i blízkého lesa. V roce 1924 zbudoval na svých pozemcích moderní lázně, které se staly nejznámějším objektem meziválečných Klánovic. Na konci 30. let byla zahájena výstavba golfového hřiště Golf Clubu Praha.

Stáří Václava Klána

Po výstavbě Klánovic však Klána opustilo podnikatelské štěstí. Nevyšlo mu několik investic a krachem skončila i rozsáhlá koupě pozemků v Dalmácii. Finančně se zcela vyčerpal a zemřel v chudobě v Českých Budějovicích dne 23. července 1903 na srdeční vadu.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Klán na Wikimedia Commons
• Příběh o vzniku obce Klánovice
• Cache verze článku na jyxo.cz^{[nedostupný zdroj]}

Portály: Lidé