Václav Drbola

český římskokatolický duchovní

Václav Drbola (16. října 1912, Starovičky3. srpna 1951, Jihlava), kněz brněnské diecéze, byl administrátorem farnosti Babice v okrese Třebíč a jedním z nezákonně odsouzených v tzv. babických procesech.

Václav Drbola
Busta Václava Drboly v Babicích (2014)
Busta Václava Drboly v Babicích (2014)
Osobní údaje
Datum narození16. října 1912
Místo narozeníStarovičky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí3. srpna 1951 (ve věku 38 let)
Místo úmrtíJihlava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíoběšení
Místo pohřbeníStarovičky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Václav Drbola se narodil ve Starovičkách 16. října 1912. Po absolvování obecné školy vystudoval reálné gymnázium v Hustopečích a v roce 1933 vstoupil do brněnského alumnátu (semináře). Vystudoval teologii a roku 1938 byl vysvěcen na kněze. V kněžské službě působil nejdříve ve Slavkově u Brna, poté v Čučicích a od roku 1943 jako kaplan v Bučovicích. V tomto městě pracoval aktivně s mládeží v organizaci Orel a Spolku katolických tovaryšů (až do zákazu činnosti obou spolků). Do Babic byl přeložen, protože byl zdejší farář Arnošt Poláček ve vyšetřovací vazbě.

Případ P. DrbolyEditovat

V květnu 1951 byl kontaktován Ladislavem Malým vydávajícím se za agenta CIC, který má na jihozápadní Moravě připravit a vést protikomunistický odboj. Dodnes není zjištěno, kým opravdu Ladislav Malý byl, zda spolupracovníkem StB nebo dobrodruhem a opilcem, který byl nevědomě řízen StB, přičemž některé akce podnikal na „vlastní pěst“. Ladislav Malý si získal Drbolovu důvěru nepravdivou informací o převozu pražského arcibiskupa Josefa Berana do zahraničí i o jeho údajné prosbě sehnat spolehlivého zpovědníka. Brzy poté byl Václav Drbola zatčen, stalo se tak ráno 17. června 1951. Vraždu v Babicích, která byl spáchána 2. července 1951, komunistický režim zneužil k tomu, aby osoby mající vědomí o Ladislavu Malém, byly souzeny jako spolupachatelé vraždy. V případu „Babice“ totiž nešlo o vyšetření kriminálního činu, nýbrž o jeho politické zneužití. K výpovědi: „Dodávám, že jsem si plně vědom své odpovědnosti za zločiny provedené teroristy v Babicích“, byl Václav Drbola donucen po mučení (např. dostal svorky na prsty; Ludvík Stehlík, jeho farník, který se dostal ve spojení s případem Babice také do vězení, vzpomíná: „Hned ve vedlejší místnosti vyslýchali pana faráře Drbolu a on strašně řval: Nešlapejte po mně.“[1]

RozsudekEditovat

Státní soud Brno odsoudil Václava Drbolu v Jihlavě k trestu smrti oběšením (absurdita rozsudku je zřejmá již z toho, že o „babické vraždě“, uskutečněné dva týdny po svém zatčení, se mohl dozvědět až ve vězení). Rozsudek byl vykonán na dvoře krajské věznice v Jihlavě. Proces byl provázen rozsáhlou propagandistickou kampaní. Kupříkladu novinářka Ludmila Cekotová uveřejnila v novinách záhy článek nazvaný „Babický farář Drbola“, kde Drbolu vykreslila jako bezcharakterního primitiva,[2] článek se nezakládal na pravdě.

Urna s ostatky Václava Drboly byla pochována v Brně. V roce 1968 bylo umožněno její přesunutí do Staroviček.[3] Na Čestném pohřebišti v Ďáblickém hřbitově se nachází symbolický Drbolův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.[4]

SoučasnostEditovat

V letech 1990–1997 byl Václav Drbola soudně rehabilitován. A v současnosti probíhá proces jeho beatifikace.

V Babicích na Třebíčsku odhalili začátkem srpna 2013 bustu místního kněze Václava Drboly. Odhalení busty bylo součástí Dne smíření, který připravila římskokatolická církev. V obci byl zatím jen pomník, který připomíná zastřelené funkcionáře místního národního výboru. Bronzová busta od sochaře Stanislava Františka Müllera je umístěna na kamenném podstavci před farou.[5] V roce 2019 Ústav pro studium totalitních režimů nechal na faru v Babicích umístit pamětní desku se jménem Václava Drboly. Tabulka je součástí projektu Poslední adresa.[6][7]

Proces blahořečeníEditovat

V září 2011 byla zahájena diecézní fáze beatifikačního řízení (společné pro Václava Drbolu a Jana Bulu). V lednu 2015 došlo k zapečetění obálek k odeslání do Vatikánu.[8] Dalším krokem procesu blahořečení Jana Buly a Václava Drboly bylo ukončení procesní části v rámci biskupství brněnského a posléze došlo ke slavnostnímu zapečetění všech materiálu na slavnostní mši, materiály budou převezeny do Vatikánu.[9] Od února probíhá proces beatifikace, kdy byla spuštěna sbírka právě pro urychlení procesu blahoslavení daných kněžích, teologové a další odborníci budou zkoumat údaje a události za 11 let práce kněžích v diecézi. Poslední instancí bude tzv. kolegium kardinálů, celý proces by měl trvat přibližně pět let.[10]

V červenci 2017 skončila tzv. vatikánská část řízení, Kongregace pro blahořečení a svatořečení rozhodla, že biskupství materiály připravilo správně a pověst o mučednické smrti existuje. Nyní se připravuje tzv. Positio (spis o pro další komise), dle kterého pak rozhodne Vatikán o blahořečení a případném svatořečení. Na urychlení prací se pořádají sbírky ve farnostech, kde Drbola působil.[11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. FRANCEK, Jindřich. Zločin a trest v českých dějinách. [s.l.]: Rybka Publishers, 2002. ISBN 80-86182-91-6. 
  2. BABICKÝ FARÁŘ DRBOLA [online]. I-Line.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  3. DVOŘÁKOVÁ, Zora. Popravení, kam jste se poděli? Příběh jednoho výzkumu.. Praha: Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2013. ISBN 978-80-904313-2-4. S. 146. (česky) 
  4. Dvořáková, 2013, s. 32.
  5. Jan Adu. Popravenému babickému faráři Drbolovi odhalili bustu. Česká televize [online]. 20013-08-03 [cit. 20014-05-26]. Dostupné online. 
  6. ČTK. Popravení kněží z Třebíčska se symbolicky vrátili na své fary - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. 2019-06-27 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  7. OPPELT, Robert. Byli oběťmi provokace v babickém případu. Faráře připomíná pamětní deska. iDNES.cz [online]. 2019-06-28 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  8. ČERNÝ, Kamil. Mučedníci se přiblížili blahořečení. Spisy zamíří do Vatikán. Třebíčský deník [online]. 24. 1. 2015. Dostupné online. 
  9. HROMKOVÁ, Dominika. O blahořečení dvou kněží popravených komunisty rozhodne Řím [online]. iDNES.cz, 2015-12-17 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  10. ČERNÝ, Kamil. Vatikánský proces blahoslavení Buly a Drboly si žádá peníze [online]. Třebíčský deník, 2016-05-14 [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. 
  11. ČERNÝ, Kamil. Kněží Bula a Drbola se přiblížili k titulu blahoslavený. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-21 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • KAPLAN Karel, Nebezpečná bezpečnost, Státní bezpečnost 1948 až 1956, Brno: Doplněk, 1999.
  • KAPLAN Karel,PALEČEK Pavel, Komunistický režim a politické procesy v Československu, Praha: Barrister and Principal, 2001.
  • RÁZEK Adolf, StB + justice: nástroje třídního boje v akci Babice, Praha: ÚDV, 2002.
  • RÁZEK Adolf, Úloha kněží v akci "Pavel". In: Věřím,že můj krátký život nebyl nadarmo. Sborník z konference k 90. výročí narození kněze Jana Buly, Brno: Biskupství brněnské, 2010.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat