Václav Drbola
Václav Drbola (16. října 1912, Starovičky[1] – 3. srpna 1951, Jihlava) byl kněz brněnské diecéze, jež působil jako administrátor farnosti Babice v okrese Třebíč a jedním z nezákonně odsouzených v tzv. babických procesech.
Služebník Boží Václav Drbola | |
---|---|
duchovní brněnské diecéze | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Osobní údaje | |
Datum narození | 16. října 1912 nebo 12. října 1912 |
Místo narození | Starovičky Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 3. srpna 1951 (ve věku 38 let) |
Místo úmrtí | Jihlava Československo |
Příčina úmrtí | oběšení |
Místo pohřbení | Starovičky a Ďáblický hřbitov |
Povolání | katolický kněz |
Svatořečení | |
Začátek procesu | 2011 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatVáclav Drbola se narodil ve Starovičkách 16. října 1912. Po absolvování obecné školy vystudoval reálné gymnázium v Hustopečích a v roce 1933 vstoupil do brněnského alumnátu (semináře). Vystudoval teologii a roku 1938 byl vysvěcen na kněze. V kněžské službě působil nejdříve ve Slavkově u Brna, poté v Čučicích a od roku 1943 jako kaplan v Bučovicích. V tomto městě pracoval aktivně s mládeží v organizaci Orel a Spolku katolických tovaryšů (až do zákazu činnosti obou spolků). Do Babic byl přeložen, protože byl zdejší farář Arnošt Poláček ve vyšetřovací vazbě.
Případ P. Drboly
editovatV květnu 1951 byl kontaktován Ladislavem Malým vydávajícím se za agenta CIC, který má na jihozápadní Moravě připravit a vést protikomunistický odboj. Dodnes není zjištěno, kým opravdu Ladislav Malý byl, zda spolupracovníkem StB nebo dobrodruhem a opilcem, který byl nevědomě řízen StB, přičemž některé akce podnikal na „vlastní pěst“. Ladislav Malý si získal Drbolovu důvěru nepravdivou informací o převozu pražského arcibiskupa Josefa Berana do zahraničí i o jeho údajné prosbě sehnat spolehlivého zpovědníka. Brzy poté byl Václav Drbola zatčen, stalo se tak ráno 17. června 1951. Vraždu v Babicích, která byl spáchána 2. července 1951, komunistický režim zneužil k tomu, aby osoby mající vědomí o Ladislavu Malém, byly souzeny jako spolupachatelé vraždy. V případu „Babice“ totiž nešlo o vyšetření kriminálního činu, nýbrž o jeho politické zneužití. K výpovědi: „Dodávám, že jsem si plně vědom své odpovědnosti za zločiny provedené teroristy v Babicích“, byl Václav Drbola donucen po mučení (např. dostal svorky na prsty, které se utahovaly tak dlouho, až nateklé prsty praskly; Ludvík Stehlík, jeho farník, který se dostal ve spojení s případem Babice také do vězení, vzpomíná: „Hned ve vedlejší místnosti vyslýchali pana faráře Drbolu a on strašně řval: Nešlapejte po mně.“[2]
Rozsudek
editovatStátní soud Brno odsoudil Václava Drbolu v Jihlavě k trestu smrti oběšením (absurdita rozsudku je zřejmá již z toho, že o „babické vraždě“, uskutečněné dva týdny po svém zatčení, se mohl dozvědět až ve vězení). Rozsudek byl vykonán na dvoře krajské věznice v Jihlavě. Proces byl provázen rozsáhlou propagandistickou kampaní. Kupříkladu novinářka Ludmila Cekotová uveřejnila v novinách záhy článek nazvaný „Babický farář Drbola“, kde Drbolu vykreslila jako bezcharakterního primitiva,[3] článek se nezakládal na pravdě.
Urna s ostatky Václava Drboly byla pochována v Brně. V roce 1968 bylo umožněno její přesunutí do Staroviček.[4] Na Čestném pohřebišti v Ďáblickém hřbitově se nachází symbolický Drbolův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.[5]
Současnost
editovatV letech 1990–1997 byl Václav Drbola soudně rehabilitován. K roku 2024 stále probíhá jeho kanonizační proces.
V Babicích na Třebíčsku odhalili začátkem srpna 2013 bustu místního kněze Václava Drboly. Odhalení busty bylo součástí Dne smíření, který připravila římskokatolická církev. V obci byl zatím jen pomník, který připomíná zastřelené funkcionáře místního národního výboru. Bronzová busta od sochaře Stanislava Františka Müllera je umístěna na kamenném podstavci před farou.[6][7] V roce 2019 Ústav pro studium totalitních režimů nechal na faru v Babicích umístit pamětní desku se jménem Václava Drboly. Tabulka je součástí projektu Poslední adresa.[8][9][10]
- Pamětní deska Václavu Drbolovi na budově katolického domu v Bučovicích[11]
- Pamětní deska Václavu Drbolovi na budově fary v Bučovicích[12]
- Pamětní deska Václavu Drbolovi ve Starovičkách[13]
- Busta Václava Drboly ve Starovičkách[14]
Proces blahořečení
editovatV září 2011 byla zahájena diecézní fáze beatifikačního řízení (společné pro Václava Drbolu a Jana Bulu). V lednu 2015 došlo k zapečetění obálek k odeslání do Vatikánu.[15] Dalším krokem procesu blahořečení Jana Buly a Václava Drboly bylo ukončení procesní části v rámci biskupství brněnského a posléze došlo ke slavnostnímu zapečetění všech materiálu na slavnostní mši, materiály budou převezeny do Vatikánu.[16] Od února probíhá proces beatifikace, kdy byla spuštěna sbírka právě pro urychlení procesu blahoslavení daných kněžích, teologové a další odborníci budou zkoumat údaje a události za 11 let práce kněžích v diecézi. Poslední instancí bude tzv. kolegium kardinálů, celý proces by měl trvat přibližně pět let.[17]
V červenci 2017 skončila tzv. vatikánská část řízení, Kongregace pro blahořečení a svatořečení rozhodla, že biskupství materiály připravilo správně a pověst o mučednické smrti existuje. Nyní se připravuje tzv. Positio (spis o pro další komise), dle kterého pak rozhodne Vatikán o blahořečení a případném svatořečení. Na urychlení prací se pořádají sbírky ve farnostech, kde Drbola působil.[18]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ FRANCEK, Jindřich. Zločin a trest v českých dějinách. [s.l.]: Rybka Publishers, 2002. ISBN 80-86182-91-6.
- ↑ BABICKÝ FARÁŘ DRBOLA [online]. I-Line.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Zora. Popravení, kam jste se poděli? Příběh jednoho výzkumu.. Praha: Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2013. ISBN 978-80-904313-2-4. S. 146.
- ↑ Dvořáková, 2013, s. 32.
- ↑ Jan Adu. Popravenému babickému faráři Drbolovi odhalili bustu. Česká televize [online]. 20013-08-03 [cit. 20014-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Popravení kněží z Třebíčska se symbolicky vrátili na své fary. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-06-27 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online.
- ↑ OPPELT, Robert. Byli oběťmi provokace v babickém případu. Faráře připomíná pamětní deska. iDNES.cz [online]. 2019-06-28 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Mučedníci se přiblížili blahořečení. Spisy zamíří do Vatikán. Třebíčský deník [online]. 24. 1. 2015. Dostupné online.
- ↑ HROMKOVÁ, Dominika. O blahořečení dvou kněží popravených komunisty rozhodne Řím [online]. iDNES.cz, 2015-12-17 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Vatikánský proces blahoslavení Buly a Drboly si žádá peníze [online]. Třebíčský deník, 2016-05-14 [cit. 2016-05-15]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Kněží Bula a Drbola se přiblížili k titulu blahoslavený. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-21 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online.
Literatura
editovat- KAPLAN Karel, Nebezpečná bezpečnost, Státní bezpečnost 1948 až 1956, Brno: Doplněk, 1999.
- KAPLAN Karel,PALEČEK Pavel, Komunistický režim a politické procesy v Československu, Praha: Barrister and Principal, 2001.
- RÁZEK Adolf, StB + justice: nástroje třídního boje v akci Babice, Praha: ÚDV, 2002.
- RÁZEK Adolf, Úloha kněží v akci "Pavel". In: Věřím,že můj krátký život nebyl nadarmo. Sborník z konference k 90. výročí narození kněze Jana Buly, Brno: Biskupství brněnské, 2010.
Související články
editovat- Jan Bula
- Josef Hlouch
- Jan Dokulil
- Ladislav Malý (1920)
- Josef Valerián
- František Pařil
- Seznam služebníků Božích
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Drbola na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Drbola
- Václav Drbola na stránkách obce Babice
- Václav Drbola na stránkách obce Šebkovice
- Štvavý článek L. Cekotové "Babický farář Drbola" Archivováno 21. 4. 2009 na Wayback Machine.