Univerzitní teze

písemné ohlášení veřejné obhajoby univerzitního studenta (jeho tezí)

Univerzitní teze je písemné ohlášení veřejné disputace tezí studenta či bakaláře k obhajobě prvního nebo závěrečného stupně filozofického studia na univerzitě.

Paregron (popisek) univerzitní teze břevnovského opata Tomáše Sartoria, Praha 1668

HistorieEditovat

Ve středověku byly univerzitní teze psány ručně, od 16. století se začaly šířit tiskem. Mohly být svitkem nebo mít knižní formu, často graficky dekorativně vypravenou, například rozměrnými ozdobnými iniciálami, u knih s celostranným frontispisem.

V 17. a 18. století se vžila forma jednostranných grafických listů velkých rozměrů (A3, A2, A1), na kterých obrazová plocha zcela zatlačila do pozadí původní věcné sdělení, nechybí však kartuše s popiskami,tzv. paregron, v níž jsou vyjmenováni všichni účastníci, počínaje autorem, přes učitele, učence a dobrodince, kteří budou disputaci přítomni. Častá je také podobizna uchazeče, panovníka či uchazečova dobrodince. Pro výtvarné provedení tezí byly zejména ve šlechtických kruzích v době baroka angažování renomovaní umělci. Toto období bylo zlatou érou univezitních tezí.

Výtvarné provedeníEditovat

Autorem původní - originální předlohy s epickým, někdy alegorickým výjevem, byl často malíř. Tento návrhář se označoval inventor a pod grafickým listem bylo u jeho signatury uvedeno invenit (navrhl) nebo jen zkratka inv.. Provedení bylo svěřeno grafikovi - rytci, který se označoval sculptor (sochař) nebo delineator (kreslíř). Jeho jméno je pod grafickým listem vpravo a za ním zkratka sculps. nebo delin. Někdy je ještě přidáno místo provedení, rovněž v latinském jazyce. Rytina se prováděla jako lept, mědiryt, mezzotinta nebo tečkovací technika. Existovaly dokonce grafické dílny specializované na tisk univerzitních tezí. Tisklo se v počtu 5-50 kusů na ručním papíře nebo na hedvábí, oblíbené barvy hedvábí byly neapolská žluť nebo tmavá modř. Méně movití uchazeči volili reprodukce obrazů významných italských, vlámských, francouzských či německých malířů.

Centra a mistřiEditovat

K nejvýznamnějším centrům tvorby univerzitních tezí patřily

Mistři (výběr):

ZveřejněníEditovat

Teze byly před konáním disputace vyvěšovány na veřejná prostranství nebo rozesílány vlivným osobám.

SbírkyEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Anna FECHTNEROVÁ: Katalog grafických listů univerzitních tezí uložených ve Státní knihovně ČSR v Praze Praha : Státní knihovna ČSR, 1984
  • Oldřich J. BLAŽÍČEK (editor): Theses in Universitate Carolina Pragensi disputatae, saec. XVII. et XVIII. Praha : Pragopress, 1967-1970.
  • Obrazové these olomoucké university = Theses in Universitate Olomucensi disputatae folia graphica, úvod Miloš Kouřil. Olomouc : Univerzita Palackého, 1978
  • Jaromír OLŠOVSKÝ: Univerzitní teze Martina Antonína Lublinského [rukopis]. Masarykova univerzita Brno 1997.
  • Petra Zelenková, Universitní these pražské a olomoucké university ze 17. století uložené v Staats- und Stadtbibliothek Augsburg, in: Bohemia Jesuitica 1556 –2006, Petronilla Cemus - Richard Cemus SJ (eds.), Praha - Würzburg 2010, s. 1255–1277.
  • Petra Zelenková, Martin Antonín Lublinský (1636–1690) jako inventor grafických listů. Pohled do středoevropské barokní grafiky druhé poloviny 17. století, Národní galerie v Praze 2011. 

Související článkyEditovat