Užovka červenokrká

druh plaza

Užovka červenokrká (Rhabdophis subminiatus) je jedovatá polovodní (semiakvatická) užovka žijící v jižní a jihovýchodní Asii. Rozlišují se dva poddruhy Rhabdophis subminiatus helleri (Schmidt, 1925) a Rhabdophis subminiatus subminiatus (Schlegel, 1837).

Jak číst taxoboxUžovka červenokrká
alternativní popis obrázku chybí
Exemplář z Thajska
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďužovkovití (Colubridae)
Rodužovka (Rhabdophis)
Binomické jméno
Rhabdophis subminiatus
(Schlegel, 1837)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měří obvykle 60 cm až 90 cm, výjimečně až 110 cm.[2][3] Tělo je z největší části olivové nebo zelené s černým a žlutým síťovaným vzorem, který dozadu mizí. Hlava je oddělena žlutým a černým pruhem. Oči jsou výrazné. V zadní části horní čelisti má prodloužené zuby.[4]

Jedovatost

editovat

Užovka červenokrká má Duvernoyovu žlázu (pojmenovaná podle francouzského zoologa Georgese Louise Duvernoye), kterou má 30–40 % užovek čeledi Colubridae.[5] Ta produkuje toxin, ovšem není napojená na duté zuby jako u evolučně vyspělejších hadů, například chřestýšovitých, ale do rány se dostává při skusu spolu se slinami. Odborníci soudí, že žláza primárně neslouží k zabíjení kořisti; její funkce ještě nejsou zcela prozkoumány.

 
Užovka červenokrká z lokality Ban Khun Klang v severním Thajsku

V ohrožení se brání zploštěním krku. V minulosti se herpetologové domnívali, že jde o napodobení krčního límce mnohem nebezpečnějších kober, později se však ukázalo, že tento druh užovky má v těchto místech řasu 1,5–2,5 mm velkých žlázek. Zploštěním krku a napnutím kůže se na povrch dostane velmi dráždivý sekret, který odradí případného útočníka od pozření uloveného jedince. Ač jsou při kousnutí zapojeny hlavně přední zuby, může kousnutí zadními zuby vést až k usmrcení člověka.[5] Jed způsobuje vnitřní krvácení.

Biologie

editovat
 
Ban Khun Klang – botanická zahrada věnovaná stromovým orchidejím v severním Thajsku, která je lokalitou užovky červenokrké

Zdržuje se v lesnatých biotopech většinou poblíž vody (rybníky, říčky, horské bystřiny), kde nachází potravu. Zároveň je možné na něj narazit v zamokřených rýžových polích.[6] Vyznačuje se celodenní aktivitou.[2] Živí se především rybami a žábami. Druh je vejcorodý, samice klade až 14 vajec.[7]

Rozšíření

editovat

Druh žije v jihovýchodní Asii (Vietnam, Thajsko, Kambodža, Laos, Myanmar, Malajsie, Indonésie), ale i v Indii a Číně. Rozšíření zasahuje až do Bangladéše, Bhútánu a Nepálu. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) vede druh jako málo dotčený se stabilní populací.[7]

Etymologie druhového jména

editovat

Druhové jméno subminiatus odkazuje na typické načervenalé zbarvení (miniatus = šarlat, vermilion), které může být omezeno na krk (viz fotografie vpravo). Jméno poddruhu helleri je na počest amerického zoologa Edmunda Hellera.

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. a b Reptile of Hong Kong. www.biosch.hku.hk [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  3. Red Neck Keelback - Rhabdophis subminiatus. HongKongSnakeID.com [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Rhabdophis subminiatus (Schlegel, 1837). India Biodiversity Portal [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  5. a b KARDONG, Kenneth V. Colubrid Snakes and Duvernoy's “Venom” Glands. Journal of Toxicology: Toxin Reviews. 2002-01-01, roč. 21, čís. 1–2, s. 1–19. Dostupné online [cit. 2020-11-19]. ISSN 0731-3837. DOI 10.1081/TXR-120004739. 
  6. Rhabdophis subminiatus - Colubridae - Wężowate, Węże właściwe, Połozowate - Gatunki - Gatunki - Forum terrarystyczne. terrarium.pl [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b WOGAN, Guinevere; CHAN-ARD, Tanya. Rhabdophis subminiatus. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2012 [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • MORAVEC, Jiří. Svět zvířat VII. Obojživelníci a plazi. 1. vyd. Praha: Albatros, 1999. 183 s. ISBN 80-00-00719-3. S. 158–159. 

Externí odkazy

editovat