Wikipedie

Trippenbachové

český šlechtický rod
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Trippenbachové (německy von Trippenbach nebo také česky z Trippenbachu, dále Trippenbach, Tryppenbach, Trypenbach, Tryffenbach, Triffenbach, Trittenbach)[1] byli český rod, který byl v roce 1699 císařem Leopoldem I. povýšen do říšského šlechtického stavu majestátem daným ve Vídni dne 24. března 1699.[2]

Trippenbachové
Ve stříbrném štítu na zelené zemi kráčí kanec. Koruna turnajské přilby nese kance ve štítu. Pokryvadla černo stříbrná.
ZeměČeské království
Titulysvobodný pán, svobodná paní, pán, rytíř
ZakladatelUrban
Rok založení24. března 1699
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Nejstarším předkem rodu je Urban Trippenbach. Do Čech přišel ze Saska v době třicetileté války. Dne 27. června 1705 byli bratři Dominik a Ferdinand Trippenbachové přijati do českého rytířského stavu.

Erb editovat

Erb rodu uvedený na stránkách v pravé části je pouze ilustrační a je vyhotoven podle popisu erbu.

Původní erb rodu je možné nalézt na stránkách Rakouského státního archivu. Jde o erb z roku 1699.

Erb lze nalézt také v Německé digitální knihovně. V literatuře jsou pruské erby z roku 1824.

Rodokmen editovat

Rodokmen lze nalézt ve Sbírkách rodiny Dobřenských, Národní archiv.

Část rodokmenu rodu Trippenbach je uložena také v Německé digitální knihovně.[3] Tato část rodokmenu vznikla v roce 1920. Autorem je Max Trippenbach.

Větve rodu editovat

Větev Ferdinanda von Trippenbach editovat

Rytíř Ferdinand František Urban von Trippenbach (1659 - 1732 Vídeň), syn Urbana Trippenbacha a Kateřiny, byl komorním úředníkem.[1]

Větev Dominika von Trippenbach editovat

Rytíř Dominik von Trippenbach (1658 - 14.06.1722 Poděbrady[4]), syn Urbana Trippenbacha a Kateřiny, lesmistr [1][4]J.M.C. v Poděbradech a Kolíně.

 
Pečeť Dominika von Trippenbacha z roku 1707

V roce asi 1695 si Dominik von Trippenbach vzal Ester Benignu Dobřenskou z Dobřenic (1657 – 20. dubna 1705, Poděbrady).[5] Ester Benigna Dobřenská z Dobřenic v té době již byla vdovou a to po Johanovi Antonovi Perkobovi Baernclau zu Schönreuth. Společně s Dominikem von Trippenbach měla Ester Benigna Dobřenská z Dobřenic syna rytíře Jana Antonína Petra von Trippenbach (13. června 1699 Poděbrady[6] - 10. prosince 1741 Kaňk, Kutná Hora, pohřben v Sedleci[7]). Ester B.D. byla druhou ženou Dominika, toto lze doložit rodokmenem.

Větev Jana Františka Šebestiána von Trippenbach editovat

Jan František Šebestián z Trippenbachu (1651 - 1721Praha ), syn Urbana Trippenbacha a Kateřiny (Sb. Dobřenských, NA) , apelační kancelista. [8] Jeho kariéra u soudu od 13. května 1683 - akcesista v kanceláři apelačního soudu; od 26. září 1692 - lesní registrátor, od 12. listopadu 1700 německý apelační sekretář[9].

Osobnosti editovat

Rytíř Jan Antonín Petr von Trippenbach pán na Sukově (Kutná Hora) editovat

(13. června 1699 Poděbrady -10. prosince 1741 Kaňk)

Vlastnil se svou rodinou Dvůr Sukov (Kaňk) až do roku 1746, kdy byl dvůr prodán.

Jan Antonín Petr von Trippenbach se nachází mezi studenty, kteří se 3. března 1718 zapsali ke studiu na Inženýrské škole v Praze. Šlo o první zápis studentů do této školy. Zprávu o tomto zápisu podal profesor Josef Willenberg.

Jan Antonín Petr von Trippenbach si vzal postupně

  • První ženu Annu Barboru Baullerovou z Hohenburgu a Svinnie (narozená 27. října 1698,Radnice u Rokycan, otec Jan František Bauller z Hohenburgu a Svinnie) sňatek 1. května 1721 Poděbrady[10]
  • Druhou ženu Marii Annu Haugvicovu z Biskupic (narozená 1705 Bečvárky /Ve sbírkách Dobřenských zapsáno Solopysky/ ) sňatek roku 1724 Sv. Stefan

Se svojí druhou ženou Marií Annou měl Jan Antonín Petr deset dětí:

  1. Anna Teresie (Generosa - Štědrá) von Trippenbach (19. červenec 1725, Kutná Hora – 19. září 1792, Kutná Hora)
  2. Anna Magdalena von Trippenbach (1. března 1727, Kutná Hora – ?)
  3. Anna Barbora Josefa von Trippenbach (9. srpna 1729, Kutná Hora –?)
  4. rytíř Johan Nepomucký František Isidor Josef von Trippenbach (19. září 1730, Kutná Hora[11] – 1790)
  5. Václav Ignác Pantaleon von Trippenbach (27. července 1732, Kutná Hora – 23. prosince 1732, Kutná Hora)
  6. rytíř Josef Antonín Petr Gotfrýd von Trippenbach (11. ledna 1734, Kutná Hora – 12. srpna 1805, Kutná Hora)
  7. Barbora Kateřina Antonie Markéta von Trippenbach (10. července 1736, Kutná Hora – ?)
  8. rytíř Antonín Václav Josef von Trippenbach (26. května 1738, Kutná Hora – ?)
  9. rytíř Václav Jakub von Trippenbach (25. července 1739, Kutná Hora - ?)
  10. Barbora Johana Anna von Trippenbach (10. prosince 1741, Kutná Hora – ?)

Rytíř Johan von Trippenbach editovat

(19. září 1730, Kutná Hora – 1790)

autor: Harald Skala

Johan von Trippenbach se narodil v Kutné Hoře.

Armáda editovat

Pěší pluk „Gideon von Laudon“ č. 29

  • „Obrist-Lieutenantkomp.“(podplukovnická rota, podplukovník Engelhard)

      Velel jí kapitán-poručík Michael Schmalter (později Johan von Trippenbach)

  • Rota Trippenbach – velel jí hejtman Johann von Trippenbach
 
rytíř Johann von Trippenbach

Vstup do armády editovat

Do armády vstoupil jako patnáctiletý 10. září 1746 a to do pluku (tehdy „Alt-Wolfenbüttel") jako kadet. Pluk byl tou dobou v mírovém garnisonu v Hradci Králové.

Počátkem roku 1748 byl pluk povolán na Italské bojiště. Rozkaz byl ale za pochodu změněn a pluk zůstal v Segedínu, Mukačevu, Aradu a Grosswardeinu (dnes Oradea / RO).

V roce 1750 byl pluk v Budě (dnes část Budapešti).

V letech 1751 – 1755 pak byl v Praze.

V roce 1751 byl Trippenbach povýšen na poručíka.

Sedmiletá válka editovat

V bitvě u Lovosic 1.10.1756 stál pluk v záloze. Do bitvy přímo nezasáhl.

V bitvě u Prahy 6.5.1757 zajišťoval pluk ústup poražené armády. Zachránil se přesunem za pražské hradby. Následně byl Trippenbach povýšen na nadporučíka.

V prosinci se pluk zúčastnil bitvy u Wroclawi, ve které ztratil celkem 97 mužů.

V bitvě u Lutyně 5. prosince 1757 zahynulo 25 mužů včetně velitele pluku, plukovníka Karla von Müffling. Mezi 313 raněnými byl i Trippenbach.

Prapor, ve kterém byl i nadporučík Trippenbach, náležel k posádce která byla ve Wroclawi. Pevnost kapitulovala 20. prosince. Posádka (včetně nadporučíka Trippenbacha, který byl raněn) padla do Pruského zajetí. Většina důstojníků byla však zakrátko vyměněna za pruské zajatce a vrátila se k pluku.

Nadporučík Trippenbach se pak zúčastnil všech dalších bitev Sedmileté války, aniž by utrpěl další zranění.

Doba míru editovat

V roce 1763 byl pluk dislokován v okolí Německého Brodu (dnes Havlíčkův Brod).

V roce 1767 si Trippenbach zakoupil šarži kapitán-poručíka.

Při lustraci pluku v květnu r. 1770 byl štáb a pět rot v Kutné Hoře. Trippenach je zde uveden již jako hejtman a velitel jedné roty.

Šest rot bylo lustrováno v Německém Brodě. Pět ve Vídni. Dvě granátnické roty byly v Litomyšli.

V roce 1771 byl celý pluk na Moravě mimo čtyř rot, které byly ve Vídni.

Hejtman Trippenbach převzal 24. ledna 1771 rotu, které dříve velel – nyní na podplukovníka povýšený - Ferdinand d´Urbain.

V roce 1781 byl povýšen na majora, jeho pluk byl až do roku 1788 v Brně.

V letech 1782 až 1784 docházelo v Brně k mnohým změnám, které byly vyvolané reformami Josefa II. . Reformy zasáhly hluboko do všech odvětví zemské a státní správy. V Brně byla zřízená společná správa pro Moravu a rakouské Slezsko. Například 10. října 1783 vláda v domě bankovní administrace zřídila Ústav pro výchovu chlapců od pluku Laudon[12].

"V letech 1782 a 1784 se Johann von Trippenbach prokazatelně vyskytoval taktéž ve Žďáru nad Sázavou. 18.6.1782 je zapsaný v matrice jako Rytíř Johan von Trippenbach ..... pluku Laudon svědek svatby purkrabího Matěje Ambrože Břečky a dcery měšťana Kateřiny Pražákové. Taktéž 31.10.1784 zde byl svědkem křtu jejich dcery Barbory Břečky. V matrice je uveden jako Svobodný pán Johan von Trippenbach....pluku Laudon. Ze zápisů je patrné, že došlo nejen ke změně hodností ale také ke změně šlechtického titulu. (vojenské tituly neuvádím)"

Válka s Osmanskou říší editovat

V roce 1788 byla jeho rota přidělena k tzv. „Leibbatallionu“, tedy praporu majitele pluku. Praporu velel v poli plukovník hrabě Argenteau. Prapor byl přeložen do Vídně, kam dorazil 10. března. Po Dunaji byl pak přemístěn do Semlinu, oproti pevnosti Bělehrad. Obléhání Bělehradu ale muselo být pro nepřízeň počasí přerušeno. Pluk se vrátil do Komárna, kde strávil zimu. V příštím  roce se prapor s celou Laudonovou armádou vrátil k Bělehradu, který byl v září opět obležen. Při útoku na pevnost 30. září se prapor, ve kterém bojoval i Trippenbach vyznamenal při dobytí předměstí („Raizenstadt“). Prapor se pak na zimu vrátil do Brna, major Trippenbach povýšen na podplukovníka.

Šlechtické tituly editovat

  • 1746 - Rytíř
  • 1783 - Svobodný pán

Dosažené hodnosti editovat

  • 10. září 1746 - vstup do armády, kadet
  • 1751 - poručík
  • 1757 - nadporučík
  • 1767 - kapitán-poručík
  • 1770 - hejtman a velitel roty
  • 1781 - major
  • 1788 - podplukovník

Vyznamenání editovat

.....

Rytíř Antonín von Trippenbach editovat

(26. května 1738, Kutná Hora – ?)

Antonín von Trippenbach se narodil v Kutné Hoře.

Armáda editovat

Pěší pluk „Gideon von Laudon“ č. 29

Dosažené hodnosti editovat

1773 - praporčík

1778 - poručík

1787 - nadporučík

1790 - kapitán

Marie Anna von Trippenbach - Cyrany z Bolleshausu – Hillinger editovat

(narozená asi 1720 - zemřelá 3. května 1777 ve věku 57 let - Chrudim)

  • Otcem Marie Anny byl František Antonín von Trippenbach - bratranec Jana Antonína von Trippenbacha (1699 - 1741). František Antonín von Trippenbach používal shodnou pečeť jako Dominik von Trippenbach.

František Antonín složil přísahu u Pražského apelačního soudu (19. července 1703). Zde následně zastával post apelačního kancelisty.[8] Po skončení své funkce u apelačního soudu byl vrchním regentem Chlumeckého panství a to od 20. března 1721 do 31. března 1734. Byl ve službách Františka Ferdinanda Kinského. (Archivní oddělení Zámrsk + rodokmen Německo)

  • Matkou Marie Anny byla Zuzana von Trippenbach (rozená Simonová).
  • Bratr Marie Anny - František Ferdinand von Trippenbach.

První manželství uzavřela Marie Anna s ovdovělým Romediem Václavem Cyránym z Bolleshausu. Sňatek se konal v Kutné Hoře 26. července 1746. Z manželství se narodila dcera Anna Barbora Antonie Cyrany z Bolleshausu. Narozená je v Hroubovicích na Chrudimsku a pokřtěná v Luži 27. května 1748[13] . Statek Hroubovice na Chrudimsku v té době Romedius Václav Cyrány z Bolleshausu vlastnil. (uvedeno v knize rodu Chocenských)

V roce 1760 Marie Anna ovdověla. Nicméně Romedius Václav Cyrány z Bolleshausu na ni samotnou a na svou dceru Annu Barboru Antonii Cyrany Bolleshausu pamatoval v závěti a tak se stala spolu se svou dcerou a nevlastním synem Václavem Cyránym z Bolleshausu majitelkou Dvora v Odpolní čtvrti a Dvora Neuperského. (uvedeno v zemských deskách)

Druhé manželství uzavřela Marie Anna s Jindřichem z Hellingeru a to 16. října 1765 v Chrudimi. Jindřich z Hellingeru byl v té době hejtmanem pluku č.15 Pallavicini (Pěší pluk císařsko-habsburské armády). S Jindřichem žila až do své smrti 3. května 1777 v Chrudimi. (uvedeno v knize rodu Chocenských)

Její dcera Anna Barbora Antonie Cyrany z Bolleshasu se provdala v Chrudimi za Benigniho (Benini) hejtmana pluku č.15 Fabris (Pěší pluk císařsko-habsburské armády). Tedy hejtmana stejného pluku, u kterého sloužil její nevlastní otec. Po smrti své matky získala dvě třetiny Dvora v Odpolní čtvrti a Dvora Neuperského, závěť je sepsaná dne 30. dubna 1777. Dvůr Neuperský vlastnila až do 24. září 1797, kdy jej prodala.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti Díl II. Milíčova 13, Praha 3: Argo, 2010. 664 s. ISBN 978-80-257-0294-9. S. 375. 
  2. ↑ VAVŘÍNEK, Karel. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016. [s.l.]: [s.n.], 2012. 495 s. ISBN 978-80-904241-7-3. 
  3. ↑ Stammtafel der Familie Trippenbach/von Trippenbach - Deutsche Digitale Bibliothek. www.deutsche-digitale-bibliothek.de [online]. [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ a b Státní oblastní archiv v Praze, Matriky, Poděbrady 05, snímek 545. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. (cz) 
  5. ↑ Státní oblastní archiv v Praze, Matriky, Poděbrady 03, snímek 275. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. (cz) 
  6. ↑ Státní oblastní archiv v Praze, Matriky, Poděbrady 04, snímek 19-20. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. (cz) 
  7. ↑ Státní oblastní archiv v Praze, Matriky, Kutná Hora 03, snímek 622. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-09-24]. Dostupné online. (cz) 
  8. ↑ a b WOITSCHOVÁ, Klára. Personální obsazení pražského apelačního soudu v letech 1548-1783.. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2010. 197 s. ISBN 978-80-7415-040-1. 
  9. ↑ VON AUERPERG, Josef Karl. Geschichte des königliches böhmischen Appellationsgerichtes. Praha: [s.n.], 1805. 
  10. ↑ Státní oblastní archiv v Praze, Matriky, Poděbrady 05, snímek 384. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. (cz) 
  11. ↑ Státní oblastní archiv v Praze, Matriky, Kutná Hora 02, snímek 555. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-09-24]. Dostupné online. (cz) 
  12. ↑ DŘÍMAL, Jaroslav. Zemský dům v Brně. Brno: Akciová moravská knihtiskárna polygrafie v Brně, 1947. 189 s. S. 138, 139. 
  13. ↑ Státní oblastní archiv v Hradci Králové, Matriky, farnost Luže, snímek 56. aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. (cz) 

Literatura editovat

  • Galerie důstojnických portrétů pěšího pluku „Gideon von Laudon“ č. 29, Rytíř Johan von Trippenbach, autor Harald Skala
  • VON HODL, Rudolf. Geschichte Des K. Und K. Infanterieregiments Nr. 29 Auf Immerwährende Zeiten Gideon Ernst Freiherr Von Loudon.. [s.l.]: Creative Media Partners, LLC, 2018. 788 s. 
  • Rakouský státní archiv. www.oesta.gv.at [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. (německy) ,Válečný archiv, Lustrační listiny pluku z let 1770 – 1771
  • Kniha rodu Chocenských, autor Karel Boromeus Chocenský primátor města Chrudim
  • ŠMAHEL, Zdeněk. Sochařská výzdoba Wiesnerovy vily a její zahrady v Chrudimi. dk.upce.cz [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Trippenbachové&oldid=23733652“