Otevřít hlavní menu

Triglavský národní park (slovinsky Triglavski narodni park; TNP) je jediný národní park ve Slovinsku, nachází se na severozápadě republiky v obvodu osmi občin. Jeho počátky sahají do roku 1924,[2] jako takový byl ustaven v létě 1961.[1]

Zdroje k infoboxu
Triglavský národní park
Triglavski narodni park
IUCN kategorie II (Národní park)
Triglav
Triglav
Základní informace
Vyhlášení 7. července 1961[1]
Rozloha 839,81 km2[2]
Správa Javni zavod Triglavski narodni park, Bled
Poloha
Stát SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Občiny Bled, Bohinj, Bovec, Gorje, Jesenice, Kobarid, Kranjska Gora, Tolmin[2]
Souřadnice
Geodata (OSM) OSM, WMF
TNP
TNP
Další informace
Web www.tnp.si
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Historie a současnostEditovat

Již z období let 1906 až 1908 pochází první návrh prof. Albina Belara na park, nicméně tento nebyl realizován. V roce 1924 vznikl v údolí triglavských jezer Alpský ochranný park (Alpski varstveni park).[2] Dne 26. června 1961 přijala Lidová skupščina Lidové republiky Slovinsko (LS LRS) usnesení o vyhlášení Doliny sedmi jezer za národní park, a to pod názvem Triglavský národní park. Usnesení bylo publikováno ve slovinském promulgačním listu 29. června 1961 a účinnosti nabylo osmého dne od vyhlášení, tj. 7. července 1961.[1] Součástí usnesení LS LRS bylo i vymezení národního parku.[1] Současnou podobu parku zahrnující většinu východních Julských Alp vymezil zákon z roku 1981,[3] všechny dílčí předpisy týkající se TNP byly v roce 2010 zrušeny přijetím nového zákona o Triglavském národním parku.[4]

Od roku 2003 jsou Julské Alpy a TNP součástí světové sítě biosférických rezervací.[5]

PřírodaEditovat

Na území TNP převládá vysokohorský kras, flora je alpská, nicméně je v jihozápadní části parku zjevný i vliv jadranského a středomořského ovzduší.[3] Nejvyšším bodem parku je vrchol Triglav (2 864 m n. m.), jenž dal parku jméno a nachází se v jeho pomyslném středu, nejnižším místem je pak Tolminka (180 m n. m.).[2] V parku se nejčastěji vyskytují jeleni, srnci, kamzíci, kozorozi, medvědi a vlci.[3]

Správa parkuEditovat

TNP spadá pod slovinské ministerstvo zemědělství a životního prostředí. Sídlo správy parku je v Bledu.[2] Celkový počet zaměstnanců TNP je 64, z čehož se o dohled nad územím stará dvacet strážců a na zvěř a regulaci lovu dohlíží čtrnáct zaměstnanců.[3] TNP je rozdělen do tří oblastí (I. ochranná oblast: 314,87 km²; II. ochranná oblast: 324,12 km²; III. ochranná oblast: 200,82 km²).[2] Jen ve druhé a třetí ochranné oblasti je povolena těžba dřeva a lov zvěře; v první ochranné oblasti je lov možný pouze ve zvláštních případech.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d PISKERNIK, Angela. Zgodovina prizadevanj za ustanovitev Triglavskega narodnega parka. Varstvo narave: revija za teorijo in prakso varstva naravne dediščine. 1962, čís. I., s. 19. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. a b c d e f g Triglavski narodni park (TNP) [online]. C2012 [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. (slovinsky) 
  3. a b c d e NĚMCOVÁ, Lenka. Setkání se Slovinskou inspekcí životního prostředí: Praha 14. 10. 2011: Zpráva ze zahraniční služební cesty [online]. 2011-10-19 [cit. 2012-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-26. 
  4. Zakon o Triglavskem narodnem parku. In Uradni list RS, št. 52/2010 z dne 30. 6. 2010. 2010, [cit. 2012–08–02]. Dostupné online. (slovinsky)
  5. UNESCO. Biosphere Reserve Information: Slovenia: Julian Alps [online]. 2005-05-02 [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat