Tračník

část tlustého střeva

Tračník (lat. colon) je nejdelší část tlustého střeva. V tračníku prochází trávenina poslední fází zpracování. Vstřebávání živin je již značně omezeno.

Tračník
Digestive system diagram cs.svg
Latinsky colon
Gray 1177

O většině živočichů platí, že trávenina, která přichází do tračníku, je víceméně vyčerpaná; je z ní vstřebáno množství vody, takže výsledný produkt trávení (faeces, stolice), je obvykle spíše tuhý a kompaktní. Výjimku tvoří býložravci, jejichž tračník je vzhledem k délce těla velmi dlouhý a má složitou stavbu. Zvláště u koňovitých a zajícovců slouží tračník společně se slepým střevem jako fermentační nádoba, ve které symbiotické mikroorganismy štěpí celulózu rostlinných buněk a vytvářejí z ní živiny, které může živočich využít.

PopisEditovat

Tračník navazuje na tenké střevo a střevo slepé a končí konečníkem, posledním úsekem tlustého střeva, jakož i poslední částí trávicí trubice.

Tračník je svalnatá trubice vystlaná sliznicí bez klků. Vylučuje hlen, který chrání střevní stěnu a zabezpečuje lepší posun případné tuhé stolice.

Přesná stavba i uložení v dutině břišní se liší v závislosti na tom, jedná-li se o masožravce, nebo býložravce.

Tračník člověkaEditovat

Související informace naleznete také v článku tračník člověka.

Tračník člověka má jednoduchý tvar podkovy, je asi 1,5 m dlouhý, na začátku 5–8 cm široký, na konci asi 4 cm v průměru. Tračník navazuje na nejširší část tlustého střeva a člení se na:

  • vzestupný tračník (colon ascendens); délka 16–20 cm
  • příčný tračník (c. transversum); délka asi 50 cm
  • sestupný tračník (c. descendens); délka 22–30 cm
  • esovitý tračník (klička) (c. sigmoideum); délka 30–40 cm.[1]

Na esovitý tračník navazuje konečník.

Přechod ze vzestupného do příčného tračníku tvoří pravé tračníkové ohbí (flexura coli dextra). Přechod z příčného tračníku v sestupný tračník tvoří levé tračníkové ohbí (flexura coli sinistra).[1]

Hladká svalovina střeva tvoří na povrchu tři viditelné bělavé podélné pruhy (taeniae coli, tračníkové proužky, ténie) široké 8–10 mm a kruhové výdutě zvané haustra (haustra coli, tračníkové výdutě), což jsou přechodná vyklenutí stěny tračníku mezi tračníkovými proužky.[1]

V tračníku žije množství symbiotických bakterií. Ty ještě štěpí některé součásti potravy, syntetizují vitamin K i další vitamíny a chrání sliznici před patogenními druhy mikroorganismů.

První zbytky potravy se po požití dostanou do tlustého střeva asi za 4 hodiny, poslední asi za 8 hodin. V tlustém střevě trávenina setrvá asi 3 hodiny, hromadí se pak v esovité kličce, kde zůstává až 12 hodin. Posun konečníkem je velmi pomalý a zbytky potravy opouštějí lidské tělo řitním otvorem i za 72 hodin od požití potravy.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c LUŇÁČEK, Libor. Tlusté střevo. In: Fotografický interaktivní atlas člověka: verze 4.0 [online]. Olomouc: Ústav normální anatomie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, [2007–2008] [cit. 19. 12. 2021]. Dostupné z: http://www.atlascloveka.upol.cz/cs/cs02/cs0205/cs020508.html

LiteraturaEditovat

  • DYLEVSKÝ, Ivan; DRUGA, Rastislav a MRÁZKOVÁ, Olga. Funkční anatomie člověka. Praha: Grada, 2000. 664 s. ISBN 80-7169-681-1.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat