Tři Grácie (Lednicko-valtický areál)

Tři Grácie
Základní informace
Sloh	klasicistní architektura
Poloha
Adresa	Charvátská Nová Ves, Česko
Ulice	Lednická
Souřadnice	48°46′29,28″ s. š., 16°47′48,48″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	20010/7-1281 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tři Grácie (také Chrám Tří Grácií) je kryté sloupořadí v Lednicko-valtickém areálu, před kterým stojí sousoší, pro které se vžil název Tři Grácie. Letohrádek z první čtvrtiny 19. století stojí v katastrálním území Charvátská Nová Ves na jižním břehu Prostředního rybníka. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

Letohrádek byl vybudován za vlády knížete Jana I. z Lichtenštejna v letech 1824–1825. Neoklasicistní stavba, která v sobě slučovala funkci obydlí personálu s letohrádkem, je dílem Josepha Franze Engela (kolem 1776–1827). Sousoší před kolonádou z roku 1799 je dílem sochaře Johanna Martina Fischera (1740–1820) a původně bylo umístěno v zámeckých zahradách v Lednici. Autorem sochařské výzdoby v kolonádě je Josef Klieber (1773–1850).^[2]

Počátkem 21. století byla provedena celková rekonstrukce objektu.^[1]

Popis

Chrámek Tří grácií tvoří podkovovitá kolonáda dvanácti jónskými sloupy, kterou uzavírají dvě průčelí, tvořená dvěma symetrickými arkádami s dórskými hlavicemi, k nimž vede pět schodištních stupňů. V zadní stěně ochozu je v pravoúhlých výklencích umístěno deset alegorických soch klasického umění a věd.^[1]^[3] K zadní stěně je z jižní strany přistavěna obdélná budova se třemi okny (jedno francouzské a dvě obdélná). Před ní je předsazena trojdílná arkáda, tvořená toskánskými sloupy, vysazená na soklu, opatřeném šesti schodištními stupni, který tvoří loggii. Francouzským oknem se vchází do místnosti s mozaikovou kamennou podlahou a iluzivní výmalbou.^[1]

Ze společenského sálu je možné pozorovat Rybniční zámeček na protějším břehu rybníka a sousoší Tří Grácií před kolonádou.^[2] Nejde však o tři řecké bohyně (Athénu, Artemis a Afroditu), jak je někdy mylně uváděno, ale o Charitky – bohyně krásy a půvabu. První drží helmu bohyně války, moudrosti i řemesel Minervy, druhá křídlo Merkura, boha obchodu a obchodních styků, třetí myrtu, symbol reka Persea.^[4]

Galerie

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-01]. Identifikátor záznamu 130808 : Letohrádek Chrámek Tří Grácií. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století-Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 117.
↑ Stránky lednicko-valtického areálu. www.lednicko-valticky-areal.cz [online]. [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-01.
↑ Na zámky a kaple vydělaly Lichtenštejnům pašované ovce, zjistil badatel

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tři Grácie na Wikimedia Commons

[:0-1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-01]. Identifikátor záznamu 130808 : Letohrádek Chrámek Tří Grácií. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[:1-2] ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století-Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 117.

[3] Stránky lednicko-valtického areálu. www.lednicko-valticky-areal.cz [online]. [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-01.

[4] Na zámky a kaple vydělaly Lichtenštejnům pašované ovce, zjistil badatel

[1]

[2]

[3]

[4]