Otevřít hlavní menu

Charitky (v římské mytologii Grácie z latinského Gratiae) jsou v řecké mytologii dcery nejvyššího boha Dia a Ókeanovny Eurynomé (podle jiné verze dcery boha slunce Hélia a najády Aigly). Jsou to bohyně půvabu a krásy. Jsou tři:

  • Aglaia je nejmladší, nazývána „Skvělá“ nebo „zářící krásou“. Některé zdroje uvádějí, že je Asklépiovou dcerou a později Héfaistovou manželkou.
  • Eufrosyné – „Dobromyslná“ nebo „Blaženost“. Je také bohyní radosti, ztělesněním půvabu a krásy.
  • Thálie (Thaleia) – „Kvetoucí“, je bohyní hostin a slavností, v té souvislosti označována jako „bohatá“ nebo „hojná, vydatná“
Gracie
ženské jméno
Svátek 17. února
Původ latinský
Četnost v Česku 1
Pořadí podle četnosti 15749
Podle údajů z roku 2015
Četnost jmen a příjmení na webu MV ČR či graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti
Grácie
ženské jméno
Svátek 17. února
Původ latinský
Četnost v Česku 3
Pořadí podle četnosti 7668
Podle údajů z roku 2016
Četnost jmen a příjmení na webu MV ČR či graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti

Známa jsou i další jména:

  • Charis – manželka boha ohně Héfaista
  • Pásithea – stala se manželkou boha spánku Hypna
  • Kléta a Faenna – byly uctívané ve Spartě
  • Thalló, Auxó a Hégemoné – byly uctívané v Athénách

Charitky jsou půvabné, líbezné a milé, laskavé k lidem i bohům, lidem poskytují mnohá dobrodiní. Téměř vždy se vyskytují ve společnosti jiných bohů, zejména Afrodíty, Dionýsa, Apollóna a Múz. Ochraňují průběh slavností a hostin. Obzvláště však dbají o krásu umění.

Byly ctěny jako ostatní bohyně, měly i své chrámy, např. v Orchomenu. Byly zobrazovány jako půvabné a tančící dívky, s touto symbolikou:

  • Vždy ve trojici – jsou tři druhy dobrodiní (dát, přijmout, vrátit)
  • Drží se vždy za ruce – dobrodiní jako řetěz přechází z ruky do ruky
  • Vyjadřují radost – tou se těší ten, kdo dává i ten, kdo přijímá
  • Jsou mladé – vzpomínka na dobrodiní nemá zestárnout
  • Mají průsvitné roucho – dobrodiní se nebojí pohledu

Odraz v uměníEditovat

 
Tři Grácie od Antonia Canovy

Podoba Charitek se zachovala na velkém počtu uměleckých děl – sochách, reliéfech, vázových malbách:

  • Sousoší Tři Grácie je římská práce z 3. až 2. stol. př. n. l.), je ve Vatikánském muzeu a v pařížském Louvru
  • Další sousoší stálo u vchodu k Athénské Akropoli, podle Pausania prý bylo dílem filosofa Sokrata, který byl původním povoláním sochař; bohužel se nedochovalo

LiteraturaEditovat

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky