Třeskonice

část obce Tuchořice v okrese Louny

Třeskonice je vesnice, část obce Tuchořice v okrese Louny. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Tuchořic. V roce 2011 zde trvale žilo 91 obyvatel.[3]

Třeskonice
Kaplička z roku 1718
Kaplička z roku 1718
Lokalita
Charaktervesnice
ObecTuchořice
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel100 (2021)[1]
Katastrální územíTřeskonice (4,51 km²)
PSČ438 01
Počet domů50 (2011)[2]
Třeskonice
Třeskonice
Další údaje
Kód části obce171395
Kód k. ú.771392
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třeskonice je také název katastrálního území o rozloze 4,51 km².[4]

Název editovat

Název vesnice je odvozen z příjmení Třeskoň ve významu ves lidí Třeskoňových. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech in Trzeskoniczich (1437), Trzeskowicze (1548), Trzeskonicze (1588), s dvorem trziskoniczkym (1623), Trzeskonieczkymi (1629) nebo Držeskowitz a Tržeskonicz (1787).[5]

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1437.[3] Tehdy Jan Vlček z Minic zapsal do desek dvorských své tvrze Líčkov a Minice spolu s několika dalšími vesnicemi včetně Třeskonic svém bratrovi Vaňkovi a neteři Markétě. Třeskonice nikdy netvořily samostatné dominium, až do roku 1848 byly součástí panství Líčkov.[6] Ze středověkého a raně novověkého období je o Třeskonicích minimum zpráv. Soupis poddaných podle víry z roku 1651 uvádí v Třeskonicích 27 obyvatel, tři z nich se dosud nepřihlásili ke katolictví.[7] O tři roky mladší berní rula zde zachytila 6 statků, žádný z nich nebyl opuštěný. Byla zde krčma, všichni hospodáři pěstovali chmel.[8] Jména všech obyvatel mají německou podobu. Znamená to, že v té době už bylo původní české obyvatelstvo nahrazeno německými kolonisty. Teprve ve 2. polovině 18. století se Třeskonice začaly rozrůstat nad svou středověkou dimenzi. Zatímco tereziánský katastr z roku 1757 stále ve vsi uvádí jen 7 statků, roku 1787 zde stálo už 33 budov.

Po uzákonění povinné školní docházky Marií Terezií navštěvovaly třeskonické děti školu v sousedních Liběšicích. Už roku 1791 ale v obecním domku vyučoval kantor Josef Lindner. V roce 1842 pak byla nákladem místních sedláků postavena samostatná školní budova, kterou pak roku 1892 nahradila škola nová.[9]

Po zrušení patrimoniální správy v roce 1849 se prvním voleným starostou stal Josef Brandschetl, který tuto funkci vykonával do roku 1862. Nejstarším spolkem ve vsi byli hasiči, založení roku 1891. V roce 1906 byl v Třeskonicích vybudován rozvod pitné a užitkové vody. Většina obyvatel se tehdy živila chmelařstvím. Ve vesnici byly dva koloniály, obchod s láhvovým pivem, jiný se střižním zbožím, působili zde kovář, švec, truhlář a kolář a byl zde hostinec.[10] Za první světové války padlo na frontě celkem 15 místních občanů. Za první republiky žilo v Třeskonicích přibližně 10 % Čechů. Pro jejich děti zde byla roku 1934 založena pobočka školy v Tuchořicích. V té době byla na třeskonickém katastru v provozu pila a dvě cihelny.

V roce 1946 bylo ze žateckého sběrného střediska odsunuto 168 německých obyvatel Třeskonic. Nahradili je dosídlenci z řad Volyňských Čechů a z vnitrozemí. Volyňští Češi přišli převážně z Kvasilova u Lvova, ostatní hlavně z blízkých Pnětluk.[11] Samostatný místní národní výbor existoval ve vsi do správní reformy v roce 1961, jeho písemnosti – ani obecní kronika – se však nedochovaly. Od té doby jsou Třeskonice součástí Tuchořic.

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 267 obyvatel (z toho 125 mužů), z nichž bylo 25 Čechoslováků a 242 Němců. Kromě deseti židů byli římskými katolíky.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 290 obyvatel: 25 Čechoslováků a 265 Němců. S výjimkou jednoho žida se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 317 289 283 299 289 267 290 145 120 116 117 93 103 91
Domy 49 51 51 61 60 59 60 65 . 37 39 47 50 50
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Tuchořice.

Pamětihodnosti editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. 
  5. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 373. 
  6. Roedl, Bohumír, Tuchořice, Nečemice a Třeskonice, Obecní úřad Tuchořice, Tuchořice 2014, s. 82, ISBN 978-80-260-6088-8 (dále jen Roedl)
  7. Zahradníková, Magda – Štrejnová, Magda (eds.), Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Žatecko, Státní ústřední archiv v Praze, Praha 1997, s. 301
  8. Lišková, Marie (ed.), Berní rula. Kraj Žatecký, sv. 32, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1954, s. 221
  9. Tutte, Karl, Der politische Bezirk Saaz, Saaz 1904, s. 704–705 (dále jen Tutte)
  10. Tutte, s. 704
  11. Roedl, s. 87
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231. 
  13. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403. 
  14. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. 

Externí odkazy editovat