Týnec nad Sázavou (nádraží)
Týnec nad Sázavou je železniční stanice v severovýchodní části města Týnec nad Sázavou v okrese Benešov ve Středočeském kraji nedaleko řeky Sázavy. Leží na neelektrizované trati 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš. Od prosince 2019 je železniční stanice a autobusového nádraží součástí nově vybudovaného dopravního terminálu.
| Týnec nad Sázavou | |
|---|---|
 Nádraží v Týnci nad Sázavou | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Město | Týnec nad Sázavou |
| Souřadnice | 49°50′2,96″ s. š., 14°35′34,55″ v. d. |
  Týnec nad Sázavou | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 557868 |
| Trať | 210 |
| Nadmořská výška | 265 m n. m. |
| V provozu od | 18. ledna 1897 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo (DOZ z Vraného nad Vltavou) |
| Dopravní koleje | 4 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Autobusové stanoviště v blízkosti budovy |
| Služby ve stanici |    |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Stanice v Týnci byla otevřena 18. ledna 1897 společností Místní dráha Čerčany-Modřany-Dobříš při zprovoznění úseku trati ze Čerčan, kudy od roku 1871 procházela společnosti Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Prahu, do Krhanic, dle typizovaného stavebního vzoru. Společnost původně vznikla pro železniční obsluhu modřanského cukrovaru.
22. září 1897 otevřela táž společnost trať z Modřan u Prahy, přes Vrané nad Vltavou do Dobříše budované zejména kvůli dopravě dřeva a kamene z dobříšského a konopišťského panství. 1. května 1900 došlo k dokončení a zprovoznění zbývajícího úseku trati ze Skochovic u Vraného do Krhanic.
Provoz na trati zajišťovaly od zahájení Císařsko-královské státní dráhy, po roce 1918 Československé státní dráhy. K 1. lednu 1925 byla trať zestátněna.[1]
Popis editovat
Výpravní budova byla situována přibližně do prostřed stanice. Při zahájení provozu byla vystavěna jako přízemní, částečně podsklepená stavba dle typizovaného plánu (normálie) Císařsko-královské státní dráhy KkStB H/12.[2] Tento typ staveb budovaných dle ústředních plánů, s přihlédnutím k místním podmínkám, byl stavěn převážně na místních drahách kolem roku 1900.
V první etapě rozšíření výpravní budovy bylo dle plánů z roku 1909 přistavěno patro. V půdoryse si stavba zachovala původní tvar. V pozdější době byla stavba prodlouřena východním směrem o dřevěnou přístavbu s prodlouženou verandou. K západní stěně byla připojena zděná přístavba kanceláří.
Západně od výpravní budovy bylo umístěno skladiště, vybudované dle typového výkresu 23/H s kamennou rampou 30/H. Tato typizovaná skladiště byla, podobně jako výpravní budova, určena převážně pro místní dráhy. Skladiště bylo odstraněno po roce 2010 a kamenná rampa zanikla během výstavby dopravního terminálu v letech 2018-2019. Na místě skladiště vznikla nová čekárna s pokladnou a hygienickým zázemím.
Východně od výpravní budovy se nacházela vodárna 35/H, stavebně upravená a zvýšená po roce 1915. Z vodárny byla voda rozváděna do vodních jeřábů u dopravních kolejí.[2]
V původní podobě měla stanice tři koleje, dvě byly dopravní a jedna manipulační.[2]
V roce 2015 byla zahájena investice „Revitalizace trati 210“, jejíž součástí byla i přestavba týneckého nádraží. To bylo rekonstruováno ve třech etapách v průběhu roku 2016, kdy bylo vybudováno nové poloostrovní nástupiště s příchodem přes kolej.[3]
V letech 2018-2019 byla železniční stanice a vedlejší autobusové nádraží propojeny v nový dopravní terminál.[4]
-
Nádraží v podobě mezi roky 1897-1909. -
Nádraží po přístavbě patra v roce 1909. -
Nádraží v roce 2009. -
Nádraží po rekonstrukci v roce 2016. -
Dopravní terminál. -
Budova čekárny a prodeje lístků na místě bývalého skladiště.
Reference editovat
- ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí ČR 2011 [online]. 2002-06-28, rev. 2011-04-18 [cit. 2020-12-03]. Kapitola Dobříš > Odbočka Skochovice. [www.historie-trati.wz.cz/Historie_trati_2011.exe Dostupné online].
- ↑ a b c Národní archiv, fond Ředitelství pro tratě bývalé Společnosti státní dráhy, Vídeň. kart. 113-119.
- ↑ DŽURNÝ, Jakub. Posázavský pacifik. www.pacifikem.cz [online]. 2004- [cit. 2022-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Dopravní terminál Týnec nad Sázavou - PSN & DS a.s. [online]. [cit. 2022-08-01]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Týnec nad Sázavou na Wikimedia Commons - Článek o výstavbě dopravního terminálu (2018)
- Historie nádraží
- Profil stanice na stránkách Českých drah
