Svislice
Svislice či vertikála je přímka, rovnoběžná s působením zemské gravitace v daném místě. Svislice na různých místech Země nejsou tedy obecně rovnoběžné. Nejjednodušší prostředek, jak ji zjistit, je olovnice. Průsečík svislice s myšlenou oblohou nahoře je zenit (nadhlavník), protilehlý průsečík dole je nadir. Rovina kolmá na svislici je horizontála, která se určuje vodováhou.
Geometrický a fyzikální pohled
editovatKdyby byla Země dokonalá, statická koule s hladkým povrchem, mířila by (geometrická) svislice přesně do středu Země a horizontála by byla tečná rovina k jejímu povrchu. Ve fyzikální skutečnosti je to složitější. Předně je tíha, kterou indikuje olovnice, vektorový součet gravitační síly a (daleko menší) odstředivé síly, která působí proti ní. Vzhledem ke zploštění Země a její rotace (gravitační síla působí do středu Země, odstředivá síla ale působí v rovině, která je kolmá na osu otáčení)[1] nejsou tyto síly přesně rovnoběžné a směr tíhy se od geometrické svislice odchyluje až o 0,2°. Země dále není homogenní a její povrch není hladký, takže například přítomnost hor může působení gravitace odklonit až o desítky úhlových vteřin. Konečně podléhá i gravitační pole Země drobným změnám v čase, které studuje geodynamika.
V rovině
editovatPokud je kresba, graf apod. umístěna vodorovně (např. leží na stole), zobrazuje se svislý směr obvykle jako směr vedoucí od pozorovatele resp. k pozorovateli, v kartézských souřadnicích označovaný jako osa y.
Význam pojmu v typografii
editovatV typografii je svislice | grafém a typografický znak.
- V básnickém textu se svislicí v prozódii označuje přerývka čili cézura, tzn. předěl mezi slovy spadající dovnitř stopy ve verši.
- V řadě programovacích jazyků, zejména těch ovlivněných syntaxí jazyka C, označuje operátor logického či bitového součtu.
- Unixový shell jej používá jako symbol umožňující napojení výstupu z jednoho programu na vstup jiného.
Význam pojmu v matematice
editovat- V matematice je typografický znak svislice užíván párově (podobnou formou jako závorky) k vyjádření absolutní hodnoty. Zápis |x| s x mezi svislicemi použil poprvé v roce 1841 Karl Weierstrass.
- Svislicemi se obvykle značí také mohutnost množiny: .
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Vertical and horizontal na anglické Wikipedii a Lotrichtung na německé Wikipedii.
- ↑ DVOŘÁK, Leoš. Gravitace: od starověku k obecné teorii relativity. Praha: MFF UK, 2023. Dostupné online. Kapitola Jak se odchyluje svislý směr na rotující Zemi? (Oproti směru, kdy by se Země neotáčela.), s. 7.
Literatura
editovat- Brennan, David A.; Esplen, Matthew F.; Gray, Jeremy J. (1998), Geometry. Cambridge: Cambridge University Press, ISBN 0-521-59787-0
- Ottův slovník naučný, heslo Svislice. Sv. 24, str. 442
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu svislý na Wikimedia Commons
- (německy) Schwerefeld na stránkách TU München