Svatý Vojtěch (zaniklá vesnice)

zaniklá osada v Česku

Svatý Vojtěch (v minulosti též známý pod německým názvem Skt. Adalbert[1]) je název zaniklé obce v dnešním Karlovarském kraji v okrese Cheb v sousedství obce Bezvěrov. Nedaleko se nachází též stejnojmenný rybník.

Svatý Vojtěch
Chybí zde svobodný obrázek
Zeměpisné souřadnice
Svatý Vojtěch
Svatý Vojtěch
Zaniklé obce.cz 3371
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

LegendaEditovat

Podle legendy byla obec založena někdy koncem desátého století na místě, kde údajně nějaký čas pobýval biskup Vojtěch, když se vracel z Říma do Čech. Sousední obci Bezvěrov měl dokonce její jméno dát přímo Vojtěch, neboť zde nalezl obyvatele holdující pohanským zvykům, tj. z jeho pohledu bez víry. Bez ohledu na legendu je faktem, že místo bylo uctíváno od nejstarších dob a bylo cílem poutníků.[2] Význam tohoto místa byl dokonce podle některých historiků jedním z důvodů, proč si blahoslavený Hroznata kolem roku 1193 vybral pro založení premonstrátského kláštera nedalekou osadu Teplá,[3] a naopak založení kláštera zároveň zase opět posílilo popularitu poutního místa. Poutníci navštěvovali především studánku či pramen (kolem roku 1945 zvaný místními Němci Wojtěch-Brunnen, tj. Vojtěšský pramen[1]), o níž věřili, že z ní svatý Vojtěch pil a že má tedy léčivou sílu.[2]

Historie obceEditovat

U tohoto pramene byl nejprve postaven kříž, pak socha svatého Vojtěcha a nakonec kostel, který roku 1589 přestavěl opat tepelského kláštera Matthias Göhl. Roku 1722 byly v rozích kostelní zahrady postaveny sochy českých světců sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Prokopa a sv. Víta.[2][4] Roku 1857 se kostel stal kostelem farním[5] a byl při něm založen i malý hřbitov.[2] Roku 1900 je zde uváděno 25 domů, v nichž žilo 146 obyvatel německé národnosti, a dvoutřídní škola.[5]

Osud obce byl zpečetěn po druhé světové válce: roku 1950 byla přeměněna v minometnou střelnici a zcela zničena, včetně legendární Vojtěšské studánky.[2] Nejdéle přežil kostel. Návrh na jeho zrušení byl podán roku 1951 z důvodu jeho nevyužívání, neboť obec byla v té době již vyklizena. Kostel, rozkládající se na 252 m2, byl ještě ve velmi dobrém stavu, pouze oltář byl napaden dřevokaznou houbou. Návrhu bylo vyhověno a kostel demolovala československá armáda roku 1959 za pomoci minometů a těžké techniky. Na místě zůstaly pouze sochy čtyř světců, které zde stály několik dalších let, až jim roku 1964 opilý cukrovarský dělník urazil hlavy (za vandalský čin byl odsouzen k podmíněnému trestu 15 měsíců a náhradě škody, kterou akademičtí sochaři vyčíslili na 18 500 Kčs). Roku 1968 byly poničené sochy převezeny do tepelského kláštera a umístěny v zahradě prelatury.[4]

ReferenceEditovat

  1. a b Pověsti – Tepelsko: Svatý Vojtěch na Tepelsku. Hamelika [online]. [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. 
  2. a b c d e ŠVANDRLÍK, Richard. Sankt Adalbert (Svatý Vojtěch) - Zaniklá obec Svatý Vojtěch. Mariánskolázeňské listy. 2004-05-20, roč. 13, čís. 21, s. 4. Dostupné online [cit. 2016-06-05]. 
  3. KAJLÍK, Vladimír. Klášter Teplá & Mariánské Lázně. Mariánské Lázně: Městské muzeum Mariánské Lázně, 2009. ISBN 978-80-903755-2-3. Kapitola Klášter Teplá. 
  4. a b POLÁČEK, Ludvík. Po stopách historie zaniklé obce Svatý Vojtěch. Tepelský zpravodaj [online]. Březen 2013 [cit. 2016-06-05]. Čís. 3. Dostupné online. 
  5. a b Sv. Vojtěch. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1907. Dostupné online. Svazek XXVI.. S. 905.

Externí odkazyEditovat