Stožecká skála
Stožecká skála je přírodní památka ev. č. 1151 na katastrálním území České Žleby, 2 km severně od obce Stožec v okrese Prachatice. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava. Důvodem ochrany jsou skalní výchozy a sutě jako význačné geomorfologické útvary, jakož i přirozené ekosystémy smíšených lesů, jež se na nich a v jejich okolí vyvinuly.
Přírodní památka Stožecká skála | |
---|---|
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. července 1989 |
Vyhlásil | Okresní národní výbor Prachatice |
Zrušení | 15. ledna 2017 |
Nadm. výška | 880–974 m n. m. |
Rozloha | 13,46 ha |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Prachatice |
Umístění | Stožec (k. ú. České Žleby) |
Souřadnice | 48°52′23,52″ s. š., 13°49′26,04″ v. d. |
Stožecká skála | |
Další informace | |
Kód | 1151 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chráněné území je nepřístupné v době, kdy tam hnízdí sokol stěhovavý.[1]
Geologie
editovatStožecká skála je mohutný skalní útvar (skalní defilé) s jižní 30 m vysokou skalní stěnou dosahující nadmořské výšky 976 m[2] na jihozápadní rozsoše hory Stožec, pod nímž se rozkládá kamenné moře. Horninovým podkladem je leukokrátní, jemnozrnná až středně zrnitá muskovit-biotitická žula, místy s turmalínem, variského stáří zhruba 320 milionů let.[3] Na vrcholu skály je umístěn 5 m vysoký kříž, od nějž se otevírá výhled na obec Stožec, na vrcholky Třístoličníku, Trojmezné a Plechého a při vynikající dohlednosti i na Alpy.[2][4]
Flóra a fauna
editovatSmíšené lesy v oblasti Stožecké skály představují jeden z dochovaných pralesovitých zbytků na suťových svazích.[5] Na Stožecké skále bylo zjištěno i poslední hnízdiště sokolů v jižních Čechách.[2] V 21. století sokoli na lokalitě opět hnízdí.[6]
Historie
editovatVynikajícího výhledu ze Stožecké skály do údolí Studené Vltavy a směrem k Českým Žlebům bylo využito pro vybudování hrádku k ochraně „Prachaticih via“, obchodní cesty z Pasova do Čech později nazývané Zlatá stezka. Od 13. do 15. století na vrcholu skály stál 30 m dlouhý areál strážního hrádku.[7] Na východním úpatí skály vyvěrá pramen, u něhož visel obraz Matky Boží s dítětem a roku 1791 byla postavena dřevěná poutní kaple Panny Marie, která během 2. poloviny 20. století pustla a renovována byla v roce 1988.[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ DVOŘÁK, Jan. Rada Národního parku Šumava schválila novou podobu klidových území na Šumavě. [online]. NP Šumava, 2024-02-15 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c KIDLESOVÁ, Simona; ŠPAČEK, Jiří. Půvabné vyhlídky na Čechy. Praha: SW Travel, 2006. 111 s. ISBN 80-239-7766-0. Kapitola Stožecká skála, s. 62–63.
- ↑ Geologické lokality (lokality.geology.cz): Stožecká skala
- ↑ HEJNA, Petr. Dřevěnou kapli, zázračný pramen, prales i výhledy najdeme na Stožci. Novinky.cz [online]. Borgis, 27. srpna 2014. Dostupné online.
- ↑ VALENTA, Michal. Šumava. Praha: Baset, 2004. 800 s. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Šumava a ochrana přírody, s. 347.
- ↑ BÁRTŮ, Radim. U Stožce a Strážného hnízdí chránění sokoli stěhovaví. Český rozhlas [online]. Český rozhlas, 2019-05-26 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Šumava. Praha: Baset, 2004. 800 s. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Hrady na Šumavě, s. 438.
- ↑ KOVAŘÍK, Petr. Studánky a prameny. Praha: Lidové noviny, 1998. 263 s. ISBN 80-7106-253-7. Kapitola Stožec, s. 168.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stožecká skála na Wikimedia Commons