Třístoličník

hora na Šumavě

Třístoličník (německy Dreisesselberg) je šumavská hora, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Nachází se 5 kilometrů jihovýchodně od bavorského Haidmühle a 8 km jižně od českého Stožce. Vrchol má nadmořskou výšku 1333 metrů.

Třístoličník
Dreisesselberg (de)
Třístoličník
Nejvyšší vrchol masivu Dreisesselberg − Hochstein (1333 m)

Vrchol 1333 m n. m.
Prominence 70 m
Izolace 1,3 km → Vysoký hřeben
Seznamy Tisícovky v Česku #58
Hory a kopce Šumavy #20
Poznámka na vrcholu vyhlídka
Poloha
Státy NěmeckoNěmecko Německo
ČeskoČesko Česko (pouze východní svah)
Pohoří Šumava / Trojmezenská hornatina / Plešská hornatina / Plešský hřbet / Třístoličnická část
Souřadnice
Třístoličník  Dreisesselberg
Třístoličník 
Dreisesselberg
Hornina žula
Povodí Vltava, Dunaj
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno horyEditovat

Německé jméno Dreisesselstein, později Dreisesselberg bylo vrcholu dáno podle blízkého Trojmezí (3 km na východ), kde se odedávna stýkají hranice Čech, Bavorska a Rakouska.[1] České jméno Třístoličník je novodobým překladem německého jména. Používaly se rovněž názvy Třízubec nebo Říruřec. Podle legendy se na třech kamenných stolicích (křeslech) scházeli panovníci tří zmíněných zemí.[2]

Vrchol horyEditovat

 
Bischof-Neumann-Kapelle (pod severním hlavním vrcholem)
 
Chata Berghasthof Dreisessel
 
Kamenné schody na skalní útvar Dreisesselfels (jižní vedlejší vrchol)

Vrcholové partie Třístoličníku jsou tvořeny zaobleným hřbetem protáhlým od severu na jih v délce 500 m s četnými žulovými skalními útvary (věžičkami apod.), které vznikly zvětráváním. Maximální výšky 1333 m dosahuje na severu hřbetu vrchol Hochstein, pod nímž se nachází kaple biskupa Neumanna (Bischof-Neumann-Kapelle; zasvěcena českému rodáku, misionáři v USA a prvnímu severoamerickému světci) z roku 1980. Jižní vedlejší vrchol se skalní skupinou Dreisesselfels má nadmořskou výšku 1311 m. Odtud je dobrý kruhový rozhled mj. do Bavorska a při dobré viditelnosti i na Alpy.

O dalekém rozhledu z Třístoličníku na alpský řetěz od Pinzgau až k dolnorakouskému pohoří Schneeberge psal již v roce 1867 Adalbert Stifter ve svém posledním díle Aus dem bayrischen Walde.[3] U Dreisesselfels stojí horská chata Berggasthof Dreisessel s restaurací. U chaty stávala hraniční bouda, která v roce 2016 kompletně vyhořela.[4] České území (k. ú. Nová Pec) do vrcholových partií Třístoličníku nezasahuje − jeho nejvyšším bodem je roh hranice u hraničního mezníku č. 14 ve výšce 1302 m n. m. v přímé vzdálenosti 30 m od jižního vedlejšího vrcholu.[5]

OkolíEditovat

Na severním svahu začíná Schwarzenberský plavební kanál. Od vrcholu Třístoličníku se směrem k jihovýchodu táhne výrazný hřeben, na němž leží také Trojmezná (1361 m) a nejvyšší hora české části Šumavy Plechý (1378 m). Česká strana tohoto pohraničního hřebene včetně svahů Třístoličníku je chráněna coby přírodní památka Trojmezná hora.

ReferenceEditovat

  1. LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Šumava, s. 253. 
  2. REICHARDT, Jan; REICHARDTOVÁ, Blanka. Třístoličník [online]. www.stara-sumava.cz. Dostupné online. 
  3. Adalbert Stifter na webu Kohoutí kříž
  4. Rozbor trojmezenského hřebene. www.zdeneksmida.cz [online]. [cit. 2016-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-08. 
  5. http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/tristolicnik-hlv58/

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat