Střešovické skály
Střešovické skály je přírodní památka v katastru Střešovic a Břevnova, které jsou součástí Prahy 6. Je to fragment kdysi mohutného skalního masivu, ovlivněného dlouhodobou těžební a stavební činností. Chráněné území je v péči Magistrátu hlavního města Prahy.[3] Plán péče o území zahrnuje péči o geologický profil a některé druhy rostlin, chránění živočichové na území nejsou.
 Střešovické skály | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
.jpg) Střešovické skály v ulici Na Petřinách | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 29. dubna 1968 |
| Vyhlásil | Národní výbor hl. m. Prahy |
| Nadm. výška | 320–350 m n. m. |
| Rozloha | 1,45 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 6 |
| Umístění | Střešovice, Břevnov |
| Souřadnice | 50°5′31,2″ s. š., 14°22′7,9″ v. d. |
  Střešovické skály | |
| Další informace | |
| Kód | 419 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Skalní pás (včetně plochy mimo chráněné území) byl dříve využíván k těžbě různých surovin včetně kamene i dalších materiálů, jako je písek a zřejmě i limonit. Nejviditelnější stopy po těžbě kamene jsou vidět na místě bývalého lomu za východní hranicí chráněného území. Na mapě stabilního katastru z roku 1840 lze identifikovat oblasti na náhorní plošině nad těmito skalami, což jsou pravděpodobně opuštěné lomy na těžbu kamene. Dokladem historického využití této oblasti může být i existence domu „bývalého místního uhlíře“.[4]
Podle map stabilního katastru z roku 1840 byla horní část tohoto území, pravděpodobně až k jeho samé hraně, využívána pro zemědělské účely a byla zde orná půda. Pouze úzký pás samotných skal a zejména plochy pod nimi sloužily jako pastviny. Až do konce čtyřicátých let 20. století byla oblast jen částečně zarostlá dřevinami, což znamenalo, zdejší skály byly velmi dobře patrné.[4]
Oblast slouží jako rekreační místo pro rodiny s dětmi.
Geologie a geomorfologie editovat
Předmětem ochrany jsou pískovcové skály s přirozenými jeskyněmi a puklinami, geologicky i krajinářsky významné. Jedná se o skalní odkryvy v prostoru mezi ulicemi Na Petřinách a U VI. baterie. Ve spodní části geologického profilu se nacházejí sladkovodní hrubozrnné pískovce, na kterých leží vrstva jemnějších pískovců s kaolinickým tmelem a s jílovitými partiemi peruckých vrstev (cenoman, svrchní křída). Ve svrchní části profilu se nacházejí mořské pískovce korycanských vrstev, v jejichž jílovitých partiích lze nalézt četné ichnofosilie.[4] V minulosti zde probíhala těžba, jejíž stopy jsou dosud patrné v bývalém lomu, který se nachází poblíž východní hranice chráněného území.[4]
Území se nachází v geomorfologickém celku Pražská plošina a rozkládá se v nadmořské výšce mezi 315 a 335 m.[4] Přesným zaměřením jednotlivých parcel bylo zjištěno, že rozloha chráněného území je mnohem menší než 2,5 ha uvedených v původní vyhlášce – ve skutečnosti se jedná o plochu pouhých 1,4449 ha, z toho 1,3993 ha jsou lesní pozemky a 0,0456 ha je nelesní část.[4]
Vodstvo editovat
Skály jsou také prameništěm vody. Pramínky vytékající na Střešovickou ulici v oblasti pod zvoničkou během zimního období v šedesátých až sedmdesátých letech 20. století způsobovaly náledí a byly příčinou dopravních nehod. V osmdesátých letech je podnik Sady, lesy, zahradnictví dokázal usměrnit intenzivní výsadbou popínavých rostlin. Nejsilnější pramen měl chutnou pitnou vodu a sloužil od 19. století do devadesátých let 20. století jako Střešovická studánka.[5] Po roce 2000 ji zlikvidovala nepovolená novostavba domu a jeho příjezdová cesta.
Půdy editovat
Na horní hranici skal a pod nimi jsou pozorovány typy půdy jako rankery a kambizemě, což je typické pro tento druh hornin.[4]
Flora editovat
Defilé pískovcových skal bylo v minulosti zbaveno lesního porostu. V současnosti je toto území převážně pokryté dřevinnou vegetací, která zahrnuje původní (javor klen, javor mléč, bříza bělokorá) i nepůvodní druhy (jírovec maďal, štědřenec odvislý). Bylinné patro je tvořeno zejména druhy, které jsou adaptované na lidské prostředí, a druhy, které se obvykle vyskytují na sušších travinách (rozrazil ožankolistý, jitrocel prostřední). Na vrchních částech skal se vyskytuje vegetace, která roste na suchých, kyselých a vápnitých stanovištích (kyselka obecná, rožec rolní, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, jestřábník Lachenalův, jestřábník hladký, kostřava žlábkatá a smělek štíhlý).[4]
Ochrana přírody editovat
Hlavním dlouhodobým cílem je ochrana geologického profilu před ničením a zarůstáním dřevinami. Z hlediska bioty je péči vhodné zaměřit zejména na horní hranu skal s výskytem fragmentů kyselé doubravy, lemových společenstev a fragmentů suchomilných trávníků. Zde je třeba zamezit nadměrnému zarůstání dřevinami a zabránit ruderalizaci porostů.
Plán péče zahrnuje redukci porostů dřevin, aby nezakrývaly pohled na skály. Je vhodné upřednostňovat domácí druhy dřevin na úkor nepůvodních (redukovat zejména akát).
Fotogalerie editovat
-
Prostor nad skalami -
Pohled na skály ze strany silnice
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ Střešovické skály [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-03-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h KARLÍK, Petr; ŘEZÁČ, Milan. Plán péče pro přírodní památku Střešovické skály na období 2010-2022 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2008 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online.
- ↑ MAKÁSEK, Ivan. Pražské prameny a studánky. Zpravodaj dobrovolných aktivů státní památkové péče a ochrany přírody v Praze. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1980, čís. 9.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Střešovické skály na Wikimedia Commons - Galerie Střešovické skály na Wikimedia Commons
