Andrija Mutnjaković: Porovnání verzí
start, podle zdrojů |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 9. 1. 2020, 23:32
Andrija Mutnjaković (29. listopadu 1929, Osijek, Království Jugoslávie) je chorvatský architekt a urbanista.
Mutnjaković se narodil v Osijeku na východě Chorvatska, kde také vystudoval na místním gymnáziu. Poté se věnoval studiu na Fakultě architektury Univerzity v Záhřebu. Postgraduální studium absolvoval pod vedením Drago Iblera.
Bývá označován za snílka a vizionáře.[1] Mezi nejznámější projekty, které Mutnjaković realizoval, je Národní knihovna Kosova v Prištině. Unikátní stavba, která je symbolem města, vznikla v 70. a 80. letech 20. století. Dále navrhl Dům červeného kříže v Novém Vinodolském (1980) a připravil nerealizované návrhy knihoven v Alžíru a Teheránu.[2] Podílel se na obnově řady historických památek na území Chorvatska a jednoho historického tureckého domu v Prištině. Byl autorem Leninova památníku v Bělehradě a připravoval scénáře pro prvomájové průvody v tehdejší Jugoslávii.[3]
V roce 1992 se stal nejprve spolupracujícím členem Chorvatské akademie věd a umění (HAZU), roku 2004 potom řádným členem. Za svoje dílo byl oceněn roku 1990 cenou Vladimira Nazora, oceněním města Záhřebu a Sdružení chorvatských architektů. Vydal také několik knih o starších chorvatských architektech a urbanistech.
Refererence
- ↑ Rozhovor s architektem na portálu HRT (chorvatsky)
- ↑ [218the-library-in-pristina,3660.html Článek na portálu oris.hr (chorvatsky)]
- ↑ Článek na portálu jutarnji.hr (chorvatsky)